Tématem dnešního semináře v Poslanecké sněmovně byla možná podoba českého klimatického zákona. Potřebuje Česká republika speciální klimatický zákon? Proč by měl vzniknout? A dělá současná vláda pro ochranu klimatu maximum? Tomáš Pancíř se ptal poslankyně a místopředsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Kláry Kocmanové (Piráti). Více ZDE

Na mnoha místech Evropy je v půdě i vodě vysoké množství takzvaných perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS). Jde o chemikálie spojované se závažnými zdravotními problémy včetně rakoviny. Látkám tohoto typu se přezdívá "věčné chemikálie", protože se v přírodě rozkládají velmi pomalu. Mezinárodní skupina evropských médií, včetně francouzského Le Monde, britského The Guardian a českého Deníku Referendum, odhalila v rámci projektu Forever Pollution Project kontaminovaných míst v Evropě tisíce, z toho desítky v České republice. Váce ZDE

„Povolování staveb se nezrychlilo,“ říká někdejší pražská politička Petra Kolínská. Od roku 2017 nemohou lidé připomínkovat menší výstavbu ve svém okolí, pokud jde o o nové obchodní domy nebo sportoviště. „Máme za to, že argument, že účast lidí a spolků zdržuje, je falešný. Žádná povolení se nezrychlila. A návrh, který jde teď do sněmovny, vypouští i poslední drobné výjimky,“ upozorňuje Kolínská v pořadu Podhoubí Radia Wave. Více ZDE

Po loňské výrazné změně systému odpadového hospodářství se v České Třebové podstatně snížilo množství směsného odpadu v popelnicích a kontejnerech. Od dubna do prosince roku svezli popeláři 1965 tun komunálního odpadu, což je skoro o polovinu méně než za stejné období v roce 2021. Zároveň se zvýšilo množství vytříděného materiálu, řekla ČTK Kateřina Vašková z odboru životního prostředí českotřebovské radnice. Více ZDE

Prostějovské zastupitelstvo schválilo záměr radních na vystoupení města ze Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje, která má v budoucnu zajišťovat pro města a obce společné zpracování a likvidaci komunálního odpadu. Více ZDE

Ve Sbírce předpisů vychází jednak Vyhláška č. 472023 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí a dále Nařízení vlády č. 45/2023 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

Evropská komise plánuje návrh na omezení látek karcinogenních, mutagenních a toxických pro reprodukci (CMR) v předmětech pro péči o děti a požádala agenturu ECHA, aby připravila zprávu o šetření v této záležitosti (zveřejněno ECHA 15. 2. 2023).

Na základě žádosti Komise agentura ECHA vyzývá zúčastněné strany (společnosti, průmyslová sdružení, sdružení na ochranu spotřebitelů, laboratoře a další organizace), aby poskytly informace, které se týkají přítomnosti látek CMR (kategorie 1A nebo 1B) používaných v předmětech pro péči o děti. Cílem výzvy je shromáždit informace týkající se záměrné nebo neúmyslné přítomnosti látek CMR, o dostupných analytických metodách ke zjištění a ověření přítomnosti látek a posouzení rizik zaměřených na expozici dětí látkám CMR.

Předměty pro péči o děti zahrnují řadu rozmanitých produktů např. výrobky pro usnadnění spánku, sezení, koupání, převlékání, k přepravě a relaxaci, pro hygienu i krmení dětí a k celkové péči o tělo.

Zainteresované strany mohou do 31. března 2023 předložit své připomínky a důkazy prostřednictvím formuláře na internetové stránce ECHA.

Další informace:

Výzvy k předkládání připomínek a důkazů

Žádost Komise o podporu při přípravě návrhu na omezení používání a přítomnosti nebezpečných chemických látek v předmětech pro péči o děti

ČR má závažný a dlouhodobý nedostatek obsahu organické hmoty v půdách, což se projevuje na kvalitě půd (např. půdní eroze a nízká retenční schopnost půdy k zadržení vody). Jednou z možností, jak zlepšit půdní poměry a vlastnosti půd je doplnění organické hmoty formou organických hnojiv, např. kompostů vyráběných z biologicky rozložitelných odpadů. Cílem připravované dotační výzvy Ministerstva životního prostředí na „Podporu aplikace zapravování kompostu, digestátu či fugátu vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů na zemědělskou půdu" je celková podpora zkapacitnění a zefektivnění systému nakládání s biologicky rozložitelnými odpady jako celku, a to prostřednictvím podpory na pořízení techniky pro koncové zapravování kompostu (případně digestátu a fugátu) vyprodukovaného v zařízeních na zpracování bioodpadů na ZPF (zemědělský půdní fond). Na rok 2023 je tak v rámci komponenty 2.7 Cirkulární ekonomika, recyklace a průmyslová voda investice 2.7.1 Budování recyklační infrastruktury připravena alokace v celkové výši 1,6 mld. Kč. Více ZDE

Slováci, kteří zálohový systém na PET lahve a plechovky zavedli teprve před rokem, zaznamenali za krátkou dobu významný pokles nápojových obalů odhozených v přírodě nebo na veřejných prostranstvích. V roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %. Na podzim roku 2022 to bylo už jen 4 % plechovek a 5 % PET lahví . Problém s pohozeným odpadem v přírodě dobře znají také Češi.

Nejviditelnější odpadovou položkou v české přírodě jsou nápojové obaly – plechovky v přírodě potkává 75 % lidí a PET lahve dokonce 95 %. Evropa přitom zná účinné řešení, které s tzv. litteringem zatočí. Země, které zavedly systém záloh, už odhozené nápojové obaly netrápí.

Pohozené nápojové obaly ve škarpě u silnice často vídají cyklisté, výletníci se zase s nimi setkávají v pro turisty exponovaných místech. Téměř 70 % Čechů vídá nejčastěji pohozené odpadky okolo laviček či podél cest. Více než polovina se pak setkává s odpadky okolo košů u vstupních cest do přírody, na rozcestnících či parkovištích. Nezvyklý není ani nepořádek poblíž silnic či zapomenutý odpad u veřejných ohnišť.

Funkční boj s litteringem potvrzují po roce zálohovaní Slováci. „V minulosti končily tuny materiálu v přírodě, v řekách a jezerech. Na náklady státu jsme čistili břehy řek a mnoho lidí rovněž čistilo národní parky. Plastové a hliníkové obaly teď z těchto míst zmizely. Lidé, kteří je v minulosti rozhazovali, je nyní sbírají,“ uvedl slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj při hodnocení výsledků prvního roku zálohování na Slovensku.

Významný úbytek těchto obalů potvrzují také analýzy společnosti ENVI-PAK, která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad ve 32 lokalitách po celém Slovensku. Zatímco v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %, na podzim roku 2022 to byla už jen 4 % plechovek a 5 % PET lahví.

Čechy naopak současný systém nakládání s odpady nijak nemotivuje situaci změnit. Zavedení záloh na PET lahve a plechovky je účinným lékem. „Právě finanční motivace, tedy vratná záloha ke každému nápojovému obalu, přispívá ke změně chování lidí. Rozmyslí si, jestli zálohovanou PET láhev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají peníze zpět. Navíc také lidé motivovaní zálohou sbírají pohozené obaly a vrací je. Dnes už se to děje u vratných pivních lahví, kterých Češi dlouhodobě vrací přes 90 %,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.


Pokles litteringu i na nulu

Také další zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě. V Německu před zavedením plošného zálohového systému tvořily v roce 1998 nápojové obaly zhruba jednu pětinu z celkového objemu pohozených odpadků v okolí. V roce 2002 bylo v přírodě odhozeno 1 až 2 miliardy nápojových obalů. Po zavedení záloh littering nápojových obalů klesl téměř na nulu. 

S tím, jak zálohový systém pomohl snížit pohozené nápojové obaly v přírodě, jsou spokojeni také v Litvě. V průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % místních respondentů. 

Přínosy zavedení záloh ve vztahu k litteringu potvrzuje i zkušenost z Estonska, které na systém přešlo v roce 2005.  „Estonci v roce 2003 analyzovali složení odhozených odpadků podél silnic. Nápojové obaly tvořily až 80 % sesbíraného odpadu, přičemž PET lahve a plechovky z nich tvořily největší část,“ vysvětluje Kristýna Havligerová a dodává: „Po zavedení záloh podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu podél silnic klesl pod 10 %.“

Žádná jiná metoda sběru nápojových nádob se pro boj s litteringem neprokázala jako efektivnější..

Systému záloh důvěřují i Češi

Pohozené odpadky ve volné přírodě jsou nepříjemnou realitou i v České republice. Z průzkumu  agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování jasně vyšlo, že Češi nesou nepořádek v přírodě nelibě. 9 z 10 z nich zároveň věří, že by zavedení záloh na PET lahve a plechovky výrazně omezilo bezmyšlenkovité odhazování odpadků a motivovalo občany vracet nápojové obaly do sběrných míst. „Pohozené odpadky Čechům nedají spát, zhruba polovina je svědomitě sbírá, aby ulevili přírodě. Se zálohou by se však ochota sbírat odpad v přírodě výrazně zvýšila. 90 % Čechů si myslí, že zálohy jsou funkční motivací. Téměř 60 % lidí by dokonce sbíralo v přírodě obaly od nápojů i po neukázněných spoluobčanech,“ uzavírá Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Pojem littering pochází z anglického slova „litter“, které se překládá jako nepořádek či odpadky. Litteringem se rozumí odpad volně pohozený či ponechaný na místě pro něj nevyhrazeném, ať už na veřejném prostranství, či v přírodě. Mezi nejčastějším odpadem jsou cigaretové nedopalky či žvýkačky, dále pak obaly od nápojů či jídla.

Klimatická změna v posledních 20 letech zásadně proměnila podobu zemědělských oblastí v Česku. Trend se nezastavil a má pokračovat, proto se budou oblasti do roku 2050 sále proměňovat. Mapy v učebnicích zeměpisu z přelomu století dnes neplatí a současné za dalších 20 let také platit nebudou. Kvůli růstu průměrných teplot a prodloužení vegetační sezony z Česka mizí oblasti bramborářské, pícninářské i obilnářské, řekl na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Zdeněk Žalud. Více ZDE

Od března 2023 bude řídit Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) nový ředitel Petr Bejček. Na společné tiskové konferenci jej dnes představil ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Bejček chce České inspekci životního prostředí vrátit reputaci a proměnit ji v moderní digitalizovanou instituci.

„Česká inspekce životního prostředí by měla být vysoce profesionalizovaným úřadem s dobře nastavenými fungujícími procesy, které budou maximálně digitalizované. Chceme zdravé životní prostředí pro nás, naše děti a budoucí generace, proto musí být legislativa životního prostředí důsledně dodržována,” uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že příchod nového ředitele ČIŽP v něm vzbuzuje vysoká očekávání.

Petr Bejček v rámci resortu životního prostředí profesně působil téměř 8 let, konkrétně v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. „Pan ředitel profesně ovládá oblast správního práva, práva životního prostředí i personálně-právní agendu. Jako státní tajemník na Ministerstvu financí navíc prokázal, že disponuje značnými manažerskými zkušenostmi. Přeji mu mnoho úspěchů a energie. Od havárie na Bečvě leží na České inspekci životního prostředí stín a je třeba této klíčové instituci dohlížející nad dodržováním zákonů v oblasti životního prostředí vrátit dobré jméno,” dodal Jurečka.

„Je nutné úřad posunout do 21. století a nastavit v něm dobře fungující procesy. ČIŽP řeší ročně stovky havárií a některé případy v minulosti ukázaly, že klíčová je rychlost a včasná a přesná komunikace mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty, jako jsou například vodoprávní úřady a Hasičský záchranný sbor ČR. Je namístě revidovat a případně posílit systém pohotovostí a přiblížit řešení nastalých situací krizovému řízení. ČIŽP utrpěla v posledních letech zásadní ztrátu reputace a já bych ji jí rád navrátil,” uvedl nový ředitel Petr Bejček.

Ing. JUDr. Petr Bejček se narodil se v roce 1984 v Českém Brodě. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (2011) a Fakultu životního prostředí na České zemědělské univerzitě v Praze, obor regionální environmentální správa (2013). V Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR pracoval od roku 2011, nejprve jako právník v samostatném oddělení právní podpory státní správy. V roce 2013 se stal vedoucím samostatného oddělení právního a veřejných zakázek a od roku 2015 byl ředitelem samostatného odboru právně-personálního. V roce 2018 se stal státním tajemníkem na Ministerstvu financí, kde až doposud řídil sekci o 115 zaměstnancích. Zajišťoval vnitřní chod ministerstva, a to zejména v oblasti státní služby, personální agendy, veřejných zakázek a rozpočtové kapitoly ministerstva. Petr Bejček se věnuje také přednáškové a publikační činnosti v oblasti práva životního prostředí.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je odborný orgán pověřený dozorem nad respektováním právních předpisů v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí byla zřízena v roce 1991 zákonem č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. Česká inspekce životního prostředí vykonává svou činnost v oblasti ochrany přírody, ochrany ovzduší, odpadového hospodářství, podpory inspekční činnosti a chemické bezpečnosti, ochrany lesa i vod.

Mezi zemědělci ze suchých oblastí se čím dál více skloňuje termín regenerativní zemědělství, které je možným nástrojem k udržení úrodnosti půdy, snížení eroze a vede k větší odolnosti vůči suchu. A tím pádem vede postupně ke stabilnějším výsledkům hospodaření, řekl na konferenci při setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku Karel Klem, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin. Více ZDE

Udržitelnost je něco, co se dá velmi těžko definovat. „Pro mě osobně je to skutečnost, že nežijeme na dluh budoucím generacím. Že nevyčerpáme životně důležité suroviny, přenecháváme společnost bez občanských válek atd.,“ prohlašuje v rozhovoru Blanka Beranová, manažerka zodpovědná v ČSOB za sustainable aktivity. Pro takto stanovené cíle se vžila zkratka ESG. Jde o první písmena tří slov – environmentální, sociální a governance. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

• Finanční byznys se barví na zeleno. Udržitelnost dostala ekonomický rozměr, říká šéf ČSOB

• Firmy vchází do éry ESG. Ekonom žebříček udržitelnosti ukáže, jak na to

Na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) schválila vláda vybudování nového strategického podnikatelského parku na letišti v Líních u Plzně. Cílem projektu je revitalizovat jen minimálně využívané letiště a tím připravené pozemky nabídnout pro expanzi nových investorů, například pro výstavbu tzv. Gigafactory.

Zároveň má tento projekt zabránit pokračujícímu záboru zemědělské půdy. Vláda zároveň schválila materiál MPO o pokroku v revitalizaci brownfieldu a přípravě a výstavbě strategického podnikatelského parku Plzeň – Líně. Ministerstvo v dokumentu informuje o průběžném stavu projektu, výhledu prací na letošní rok včetně dopadové studie a dalších aktivit v tomto a příštím roce. O vybudování projevila zájem společnost Volkswagen (VW). V tomto kontextu vláda odsouhlasila nezávazné memorandum o porozumění, které nastaví základní parametry spolupráce.

Pro Česko generuje automobilový průmysl 10 % hrubého domácího produktu (HDP), 25 % exportu a zaměstnává 180 tisíc osob. Aby nebyla ohrožena pracovní místa a rozpočet, je tento projekt pro Českou republiku klíčový. Díky umístění Gigafactory v Česku by vznikl kompletní bateriový řetězec (těžba lithia – výroba baterií – výroba elektromobilů – recyklace baterií), což by byla zásadní konkurenční výhoda pro celou Českou republiku (ČR).

Jaká je aktuální situace kolem strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně?

Vláda 1. 2. 2023 schválila materiál o pokroku v přípravě a výstavbě strategického podnikatelského parku Plzeň – Líně. MPO v dokumentu informuje o průběžném stavu projektu, výhledu prací na letošní rok včetně dopadové studie a dalších aktivit v tomto a příštím roce. Součástí usnesení je i změna realizátora akce, a to z Plzeňského kraje na agenturu CzechInvest, která se stane hlavním zadavatelem stavebních prací v lokalitě. Přípravu samotné plochy (levelling, demolice a případné sanace) bude řešit státní podnik DIAMO. Vláda také odsouhlasila nezávazné memorandum o porozumění se společností VW, které nastaví základní parametry možné spolupráce.

Toto memorandum je standardní součástí podobně rozsáhlých a významných projektů. Řeší především sladění požadavků investora na jedné straně a možnosti řešení ze strany státu na straně druhé. Nepředjímá budoucí rozhodnutí investora, z hlediska vlády jde o projev zájmu a připravenosti v projektu intenzivně pokračovat.

Vláda také počítá, v případě vstupu strategického investora, o náhradě stávajícího civilního letiště a zajištění existence a provozu letecké záchranné služby.

Plzeňský kraj také 6. 2. 2023 schválil zahájení procesu aktualizace Zásad územního rozvoje (ZÚR). Koncept aktualizace počítá s výrazně menší budoucí plochou průmyslové zóny oproti stávající ZÚR a citlivě řeší technické napojení zóny dle požadavků obcí. Soulad záměru s územně plánovacími dokumentacemi je nezbytným předpokladem pro úspěšnou přípravu.

Jaké jsou nyní kroky?

MPO prostřednictvím své příspěvkové organizace agentury CzechInvest aktuálně zadává všechny podkladové studie pro danou lokalitu (biologické posudky, dopravně-inženýrské podklady, vodohospodářské studie atd.), jako nezbytný podklad pro potenciální navazující práce (tvorba projektové dokumentace, dokumentace EIA atd.). Navazovat bude právě proces posouzení dopadu záměru na životní prostředí, tedy EIA. Na ten následně naváže proces tvorby potřebných projektových dokumentací k samotnému povolení jednotlivých staveb. Do konce února také CzechInvest zadá, ve spolupráci s Plzeňským krajem, dopadovou studii, ze které vyplynou návrhy na opatření zmírnění případných dopadových rizik projektu.

Začátkem února letošního roku započne proces změny ZÚR, který byl odsouhlasen Zastupitelstvem Plzeňského kraje.

Už tam probíhají nějaké práce?

Z pověření MPO zahájil státní podnik DIAMO ve spolupráci se společností G Consult geologické průzkumné práce na lokalitě v Líních, během kterých podnik odebere vzorky podzemní vody a hornin. Od těchto místních měření a navazujících laboratorních výsledků se bude odvíjet další postup v rámci projektu Strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně. Jde o standardní proceduru, která předchází všem obdobným projektům. Samotné fyzické práce na lokalitě má státní podnik v plánu dokončit během dvou měsíců. Tyto práce nezanechají žádné trvalé škody na ploše letiště a nijak neomezí fungování letecké záchranné služby.

Samotné provedení vrtů není zahájením prací na vzniku zóny, ale pouze průzkum podloží a míry případné kontaminace půdy. Vláda jednoznačně říká, že vlastní stavební práce na vzniku zóny mohou započít až po souhlasu strategického investora s umístěním jeho investice v ČR.

Předpokládá se příliv nových zaměstnanců do továrny?

Investor nepočítá s potřebou dovážet zahraniční pracovníky s výjimkou vysoce kvalifikovaných expertů na baterie. Cílem investora je v maximální možné míře pokrýt požadavek na personál v Česku žijícími zaměstnanci. Cílem státu i kraje je využít investici podobného rozsahu jako impuls pro rozvoj regionu tak, aby se zvýšila kupní sílu obyvatelstva a vznikaly nové příležitosti ve službách, rozvíjela se nová bytová výstavba či nájemní bydlení. Tyto kroky budou systematicky uchopeny na základě vyhodnocení dopadové studie. Co je ale nyní zřejmé, že s výstavbou ubytovny pro zahraniční pracovníky se nepočítá.

Umístění

Proč právě Letiště Líně?

Stát ani investor nemají zájem pro průmyslové účely využívat zemědělské plochy. Pro investora tak bylo prověřováno celkem 13 různých lokalit v ČR, které svou dispozicí alespoň částečně odpovídaly základním požadavkům.

Všechny lokality byly v rámci důkladného technického prověřování vyloučeny, ať už z důvodu nedostatečné velikosti, poddolovanosti území, dalších technických překážek, či složitých majetkoprávních vztahů. V rámci tohoto prověřování se nakonec ukázalo, že požadavky investora dokáže za určitých podmínek naplnit pouze záložní armádní letiště Líně, které je převážně v majetku Ministerstva obrany.

Jaké je konkrétní využití letiště Líně?

Na letišti působí letecké školy a parašutistická škola, pro jejichž potřeby je ovšem letiště zcela naddimenzované. Rovněž zde parkují svá letadla někteří soukromníci, či sportovní letci. Letiště nemá žádný zásadní význam pro vnitrostátní provoz. Letiště zároveň slouží jako záložní pro potřeby Armády ČR (AČR), která letiště dlouhodobě pronajala soukromé společnosti Plane Station Pilsen. Vláda jedná o možných kompenzacích pro AČR. Působí zde také letecká záchranná služba, její provoz bude bez omezení zachován.

Proč nelze zachovat fungování letiště?

Z důvodu platných právních norem i bezpečnostních předpisů investora není možné v případě výstavby továrny přistávací dráhu zachovat. Z pohledu investora umístění výrobních objektů do bezprostřední blízkosti přistávací plochy představuje bezpečnostní riziko.

Zachování přistávací dráhy by v případě Plzně–Líně mimo jiné neumožnilo dodržet minimální vzdálenost Gigafactory od zastavěných oblastí, což je zase zásadní požadavek investora i okolních obcí.

Počítá se se zachováním provozu letecké záchranné služby?

Podmínkou je, že v lokalitě nebo v její bezprostřední blízkosti zůstane funkční stanoviště letecké záchranné služby, a dojde k navýšení jejích kapacit a modernizaci.

Dostanou letci nějakou náhradu za letiště?

Vláda vnímá důležitost místního leteckého provozu, a proto dala mandát k jednání o náhradě této lokálně významné infrastruktury výběrem vhodného náhradního letiště pro civilní účely.
 

Spolupráce s obcemi

Jak probíhá komunikace s obcemi?

Mezi říjnem 2022 až lednem 2023 se uskutečnila řada setkání s obcemi, kterých se příprava strategického podnikatelského parku týká. Tématem jednání bylo seznámení se se stávající navrhovanou podobou zóny, napojením a trasováním vedení distribuční a přenosové sítě, silničním a železničním napojením zóny, samotnou podobou zóny spolu s návrhy na úpravu územně plánovací dokumentace. Diskutujeme také o tom, jak co nejlépe naplnit jejich potřeby z hlediska rozvoje sociální a vzdělávací infrastruktury.

Jaké požadavky zatím byly ze strany MPO zohledněny?

Jednání s obcemi probíhají a jejich požadavky jsou při přípravě projektu brány v potaz. Cílem obcí je minimalizovat možné negativní dopad na kvalitu života jejich občanů a zajistit udržitelný rozvoj obcí do budoucna. To samozřejmě MPO i investor akceptují a došlo proto po vzájemné dohodě k maximálnímu počtu zaměstnanců, zmenšení rozlohy areálu a zajištění izolačním pásem zeleně kolem plánované zóny. Dopravní řešení lokality, včetně napojení samotné zóny také plně reflektuje požadavky obcí, ať už se jedná o nové vedení silnice II/180 nebo tzv. jižní sjezd z dálnice D5. Zároveň dojde k zachování provozu letecké záchranné služby.

Jaké konkrétní body se podařilo s obcemi dojednat?

• Snížení rozlohy na 280 ha, z toho 200 ha bude pro průmyslové využití a 80 ha pro obslužné stavby a zařízení (např. elektrická rozvodna, ČOV, letecká záchranná služba apod.)
• Maximální počet zaměstnanců v celé průmyslové zóně - 5 tisíc.
• Změna využití severních pozemků z pozemků určených pro průmyslové využití na plochy určené jako lesní pozemky. Jde o pozemky, které nejsou součástí zóny.
• Vytvoření zeleného pásu okolo celého areálu zóny.
• Nová trasa silnice II/180, která umožňuje jak napojení zóny samotné, tak řeší spojení mezi silnicemi I/26 a I/27 s minimálním dopravním zatížením obcí. Zároveň slouží jako obchvat několika z nich.
• Urychlení výstavby silnice I/26.
• Jižní napojení zóny dálnice D5, které respektuje požadavky obcí na co nejmenší zásah do krajiny, nenaruší přirozenou klidovou zónu dotčených obcí a zároveň je co nejméně zatěžuje další dopravou.

V čem gigafactory pomůže regionu a dotčeným obcím?

Pozitivní dopad bude mít stavba na stav dopravní infrastruktury v lokalitě. Silnice II/180, která by bez gigafactory pravděpodobně nevznikla, významně ulehčí všem dotčeným obcím. Stejně tak urychlení výstavby silnice I/26, která je pro řadu obcí stěžejní a netrpělivě na ni čekají. Propojení železničního koridoru až na německé hranice bude přínosem pro i pro osobní dopravu a odlehčí také od kamionové dopravy na silničních komunikacích. Stát je připraven pomoci obcím s jejich rozvojem v oblasti sociální infrastruktury, ať už se jedná o školky, školy nebo obecní bydlení. Intenzivně se jedná se Západočeskou univerzitou o možné spolupráci, ať už v oblasti vzdělávání budoucích zaměstnanců nebo možné spolupráci na výzkumu a vývoji nových technologií. Bude investováno také do vyšších kapacit a modernizace středoškolského vzdělávání v regionu. S dotčenými obcemi se jedná o konkrétních synergických projektech s provozem gigafactory, které by měly pozitivní dopad na příjmy obcí a jejích občanů. Zmínit můžeme například společné využívání čističky odpadních vod, dodávky pitné vody nebo využívání zbytkového tepla.

S takto významnou investicí dojde přirozeně i ke zvýšení kupní síly v regionu a rozvoji služeb, což přináší další příležitostí pro místní firmy a živnostníky.

Stavba Gigafactory

Jaké dopady na státní rozpočet předpokládáme při přípravě stavby?

Předpokládané celkové náklady na realizaci podle současných odhadů staveb a cen je 9 miliard korun. Tento odhad zahrnuje výstavbu nového dálničního sjezdu, navazující komunikace, renovace vlečky či připojení energií a nezbytné sociální infrastruktury. Náklady na přípravu zóny se u projektu takového rozsahu vrátí prostřednictvím daní a odvodů za zaměstnance do státního rozpočtu během dvou let.

Náklady na samotné bourání, případnou sanaci území a vznik tzv stavební pláně jsou odhadovány cca na 3,8 miliardy korun. K tomuto kroku může dojít až po souhlasném stanovisku strategického investora.

Přínosy

Proč je Gigafactory důležitá?

Automobilový průmysl je jedním ze základů českého průmyslu. Generuje 10 % českého HDP, 25 % exportu a zaměstnává 180 tisíc osob. Bez jeho transformace by bylo ohroženo až 37 tisíc pracovních míst, rozpočet by přišel o 128 miliard korun příjmů. Umístění Gigafactory do ČR umožní lokalizaci kompletního bateriového řetězce (těžba lithia – výroba baterií – výroba elektromobilů – recyklace baterií) na našem území a dá ČR zásadní konkurenční výhodu

Naopak, pokud by ČR, potažmo Evropa, nereagovala na subvence Ameriky a Číny v tomto sektoru, tak se její ekonomika stane nekonkurenceschopnou.

Jaký přinos bude mít Gigafactory pro státní rozpočet?

Gigafactory by byla v podstatě novým odvětvím ekonomiky, kdy by pravděpodobně došlo ke vzniku nového lokálního dodavatelského řetězce. Centrální vláda, kraje a obce by na daních a dalších odvodech získaly přes 71 miliard korun v letech 2024-2033. Kraj a okolní obce pak přibližně 1,4 miliardy.

Model zpracovaný firmou Deloitte odhaduje investice až 285 miliard korun k nominálnímu HDP v letech 2024-2033. Model dopadu do průmyslu (započten i import/export baterií) pak podle Ernst & Young ukazuje dokonce nárůst ročního HDP o 269 miliard korun. Stavba a provoz Gigafactory by zvýšily produkci české ekonomiky ve sledovaném období o 772,4 miliard korun.

V největší míře by profitoval zpracovatelský průmysl, dále tržní služby (pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitostí a doprava a skladování), stavebnictví a energetika. Vznikla by také nová nadstandardně ohodnocená pracovní místa v oboru budoucnosti.

Co udělá GF se zaměstnaností?

Samotná Gigafactory vytvoří přibližně až 3400 vysoce kvalifikovaných pracovních míst v rámci celého areálu. To znamená vznik maximálně 5000 pracovních míst včetně dodavatelů. Jedná se o jeden z ústupků požadavkům obcí.

Investor očekává vznik vysoce kvalifikovaných pozic. Jedná se o typ výroby s vysokou přidanou hodnotou a nutností know-how, které pracovníci získají v rámci speciálního školení on-the-job. Vysoká úroveň automatizace pak zvyšuje podíl kvalifikovaných profesí, jako je seřizovač, údržbář ad.

Tyto profese budou tvořit jádro pracovních míst. Naprostá většina zaměstnanců bude kmenových, nepočítá se s vyšším využíváním agenturních zaměstnanců. V roce 2027, při potenciálním zahájení výroby, by počet zaměstnanců v přímé a nepřímé oblasti činil přibližně 1 500. Nové inovativní technologie potřebují a přinášejí nové kompetence, proto by počet zaměstnanců rostl postupně. Na plnou kapacitu a zmíněných cca 3400 pracovníků by se měla Gigafactory dostat nejdříve v roce 2032. To dává dostatek času zavést nové studijní obory a nabídnout uplatnění budoucím absolventům.

Investor také předpokládá, že do Gigafactory bude mít zájem přestoupit část personálu ŠKODA AUTO, který má například vazby na Plzeňský kraj. Třetí složkou bude lokální trh, kde v horizontu deseti let z důvodu automatizace výrobních procesů nebo transformace odvětví (např. přechod k elektromobilitě) pravděpodobně dojde k nárůstu nezaměstnanosti.

Životní prostředí

Nebude mít Gigafactory negativní dopady na životní prostředí?

Vznik průmyslové zóny i případná samotná Gigafactory projdou procesem posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Investor je připraven řídit se veškerými závěry a doporučeními z něj vycházejícími a minimalizovat tak dopady na životní prostředí.

Podobné závody vznikly nebo vznikají ve Švédsku, Německu a dalších zemích, které jsou známé svým důrazem na ochranu životního prostředí.

Umístění Gigafactory do areálu bývalého vojenského letiště Plzeň–Líně umožní sanaci ekologických zátěží v území, nedojde ani k záboru zemědělské půdy.

Jaké suroviny bude Gigafactory využívat?

Dostupnost lithia v ČR je strategickou výhodou, nicméně rozhodnutí VW o umístění Gigafactory na něj vázáno není. Zahájení ekologické průmyslové těžby v ČR bude navíc trvat dlouhou dobu a plně nekoresponduje s časovým plánem Gigafactory. Koncern VW bude nicméně sledovat vývoj kolem lithia a dalších strategických surovin a jejich využití se nebrání, pokud bude dávat ekonomicky i ekologicky smysl.

Hlavním vstupem pro výrobu bateriových článků je anodní a katodní materiál, k jehož zpracování by mělo ideální dojít v dodavatelském parku.