Mezi investory, kteří hledají v Česku lokality pro své podnikání, výrazně roste zájem o stavby na brownfieldech. Vyplývá to z nejnovějších dat CzechInvestu, které byly zveřejněny v publikaci Podnikatelské nemovitosti 2022.

Nedostatek vhodných a infrastrukturně připravených pozemků v kombinaci s rostoucím tlakem na udržitelnost investičních projektů výrazně zvýšil zájem investorů o brownfieldové lokality v Česku. ,,V minulém roce jsme zaznamenali enormní nárůst poptávky po brownfieldech, a to až o 51 %. To znamená, že více než polovina investorů zvažovala lokalizaci svého projektu na těchto územích,’’ říká Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu pověřený řízením agentury CzechInvest.  

V Národní databázi brownfieldů, kterou agentura CzechInvest spravuje, bylo ke konci roku 2022 evidováno celkem 4 377 lokalit o rozloze 13 351 hektarů.  Na této rozloze by bylo možné postavit krajské město blížící se velikosti Plzně. ,,Průměrná rozloha registrovaných brownfieldů se oproti roku 2021 mírně zvýšila. Důvodem je mimo jiné důslednější evidence velkých brownfieldových lokalit, které vznikly ukončením důlní a těžební činnosti,’’ říká David Petr, ředitel Odboru podnikatelské lokalizace CzechInvestu. Nárůst celkové rozlohy i počtu brownfieldů souvisí také s přechodem na novou verzi Národní databáze, která je založena na geografickém informačním systému (GIS). Díky tomu umožňuje CzechInvestu kvalitnější aktualizaci záznamů i mapování nových lokalit.

Nejvíce brownfieldů se nachází v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. V pořadí třetím regionem s největším zastoupením brownfieldů je kraj Liberecký v těsném závěsu následován krajem Jihomoravským. Z hlediska celkového počtu lokalit byly ke konci roku 2022 v Národní databázi nejvíce zastoupeny brownfieldy průmyslové (30,7 %), zemědělské (28,8 %) a objekty občanské vybavenosti (17,3 %). Průmyslové brownfieldy jsou na první příčce také z pohledu celkové plochy, kterou v Česku zabírají. Na druhém a třetím místě jsou vojenské areály a těžební brownfieldy. Těch je sice relativně málo, ale obvykle jsou velmi rozsáhlé.

Rozlehlých brownfieldových lokalit dle dat agentury CzechInvest také meziročně přibylo. Nejvíce jich najdeme v Karlovarském kraji, kde průměrně dosahují rozlohy 10,2 ha. To je třikrát více než celorepublikový průměr. Systematická státní podpora revitalizace těchto území však zatím chybí. ,,Podpora rozsáhlých projektů zejména v počátečních fázích  na sebe může navázat soukromý kapitál a veřejnému sektoru se vyplatí,“ vysvětluje David Petr. S aktivizací soukromého kapitálu v tomto směru by do budoucna měla pomoct nová land development divize, která vznikla k 1. březnu 2023 v rámci CzechInvestu.

Automobilka Mercedes-Benz začala budovat závod na recyklaci baterií u města Kuppenheim na jihozápadě Německa, nedaleko Karlsruhe. Pilotní továrna bude mít roční kapacitu 2500 tun a přispěje k výrobě více než 50 000 bateriových modulů pro nové elektromobily Mercedes-Benz.

Recyklované baterie budou pocházet mimo jiné z testovacích vozidel. Na základě úspěchu pilotního provozu se objem výroby může ve střednědobém až dlouhodobém horizontu zvýšit.

Se zahájením první fáze výroby, mechanickou demontáží, se počítá letos v prosinci. V závislosti na jednání s veřejným sektorem bude závod dokončen o několik měsíců později.

Mercedes-Benz do závodu s nulovými emisemi investuje desítky milionů eur. Projekt v rámci vědecko-výzkumného projektu financuje i spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.

"Vysíláme důležitý signál o inovační síle Bádenska-Württemberska a Německa v oblasti udržitelné elektromobility," řekl člen představenstva společnosti Mercedes-Benz Jörg Burzer.

Ministryně životního prostředí, klimatu a energetiky Bádenska-Württemberska Thekla Walkerová uvedla, že ji těší, že Mercedes-Benz propaguje oběhové hospodářství. "Zvlášť důležité je to zejména vzhledem k omezené dostupnosti důležitých surovin, po kterých je vysoká poptávka, jako je lithium, kobalt a nikl," uvedla.

Jak již Potravinářská komora ČR informovala, Evropská komise připravuje nový delegovaný akt pro biodiverzitu, který by měl stanovovat kritéria taxonomie pro udržitelné financování i pro oblasti živočišné výroby, rostlinné výroby, zpracování potravin a hnojiv. Pro tyto účely založila Komise Platformu pro udržitelné financování. Taxonomie ve smyslu připravované legislativy představuje klasifikaci lidských činností za účelem posouzení jejich vlivu na životní prostředí a klima. Na základě této klasifikace mají být následně posuzovány organizace z pohledu udržitelnosti se všemi souvisejícími dopady.  Nedávným příkladem je zařazení jaderné energetiky mezi udržitelné zdroje energie, které bylo předmětem mnoha diskusí. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice přijaté Komisí k Odpadním elektrickým a elektronickým zařízením – cílená změna. Na základě rozsudku Soudního dvora EU z ledna 2022, musí výrobci nést financování nákladů na sběr, zpracování, využití a environmentálně šetrné odstraňování odpadu z fotovoltaických panelů uvedených na trh mezi 13. srpnem 2005 a 13. srpnem 2012. Rozsudek si vyžaduje následné opatření ve formě cílené změny směrnice o OEEZ a jejího čl. 13 odst. 1 o financování sběru a zpracování OEEZ, pokud jde o OEEZ od uživatelů jiných, než jsou domácnosti. Návrh nařízení obsahuje ještě cdalší změny v čl. 12, 14 a 15.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k určení priorit výrobků, pro něž by měly být stanoveny požadavky na ekodesign. Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků (přijatý Komisí v březnu 2022) je rámcem pro stanovení požadavků na ekodesign výrobků s cílem zlepšit jejich oběhovost, energetickou náročnost a další aspekty environmentální udržitelnosti. Zatímco návrh nařízení poskytuje obecný rámec pro stanovení pravidel, konkrétní požadavky na výrobky budou přijaty až ve druhé fázi. Komise by proto měla přijmout a pravidelně aktualizovat pracovní plán, který stanoví priority výrobků, pro něž by měly být stanoveny požadavky na ekodesign. Účelem tohoto dotazníku je zjistit vaše názory na to, jaké by v rámci daného nařízení tyto priority nových výrobků měly být.

Týká se to výrobků z odvětví:

• Barvy a laky
• Chemické látky
• Detergenty
• Dopravní prostředky a zařízení
• Hliník
• Hračky
• Kancelářské vybavení
• Keramické výrobky (včetně toalet a pisoárů)
• Kosmetické přípravky
• Maziva
• Nábytek
• Neželezné kovy
• Obaly
• Papír, papírovina a lepenka
• Plasty a polymery
• Pneumatiky
• Postelové matrace
• Potraviny, krmivo a nápoje
• Rybářské sítě a lovná zařízení
• Savé hygienické výrobky
• Sklo
• Stavební výrobky
• Textil a obuv
• Výrobky spojené se spotřebou energie včetně IKT a elektroniky
• Železo a ocel
• Zemědělské produkty

Dokument ke stažení:

EU 37_23 EK Priority pro ekodesign udržitelných produktů

Návrh na ústavní ochranu vody chce ministerstvo životního prostředí předložit letos, stejně tak zpřísnit pokuty za poškozování životního prostředí. Původně s tím počítalo loni. V první polovině letošního roku zamýšlí resort namísto loňska předložit návrh na ústavní ochranu půdy. V roce 2023 chce také připravit novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného programového prohlášení vlády.

Ministerstvo dále počítá s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko. V původním programovém prohlášení hovořilo také o vyhlášení Národního parku Soutok, po aktualizaci chce připravit podklady k vyhlášení parku a Chráněné krajinné oblasti Krušné hory za spolupráce s dotčenými kraji a obcemi.

Z programového prohlášení kabinet odstranil předložení dopadové studie pro návrhy vyplývající z takzvané Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Nahradil to formulací, že se zasadí o to, aby politiky ochrany životního prostředí a klimatu byly na základě odborně zpracovaných studií socio-ekonomických dopadů systémově zaváděny.

Resort dále nově uvedl, že zajistí zavedení globálních a evropských cílů v ochraně biologické rozmanitosti skrze aktualizaci národní strategie a konkrétní opatření. Ta mají zabránit dalšímu úbytku biodiverzity. "Zrychlíme obnovu narušených ekosystémů v souladu s evropskými závazky v této oblasti, a tím podpoříme služby, které příroda poskytuje lidské společnosti," uvedl úřad.

Koalice nadále zmiňuje přípravu nové Politiku ochrany klimatu, která zohlední cíle EU do roku 2030 a stanoví vodítka pro dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Politika má být připravena společně s aktualizací Státní energetické koncepce, aby oba dokumenty vláda projednala letos. Strategie mají vycházet z Vnitrostátního plánu pro oblasti energetiky a klimatu, jehož návrh kabinet připraví taktéž v roce 2023.

Veškeré výnosy zavádění evropského klimatického balíčku Fit for 55 mají být efektivně využity na odstup české ekonomiky od uhlí, a to včetně řešení sociálních dopadů daných opatření. Resort výslovně zmiňuje výnosy z prodeje emisních povolenek, prostředky z Modernizačního fondu, Inovačního fondu a Sociálního klimatického fondu.

Nově úřad také v programovém prohlášení zmiňuje zavedení on-line monitoringu vody vypouštěné z průmyslových provozů do řek u výustí významných znečišťovatelů, kde hrozí havárie velkého rozsahu. Slibuje též dotační program na inventarizaci výustí do potoků a řek.

Jako prioritu dokument nadále uvádí zadržení vody v krajině a obnovu přirozeného vodního režimu. Vláda slibuje, že podpoří tisíce projektů obnovy mokřadů, tůní, malých nádrží, ochrany biotopu a revitalizace toků. Vznik nových vodárenských nádrží má být povolen jen výjimečně pro účely zásobování obyvatel pitnou vodou.

Snížení znečištění ovzduší chce kabinet stále docílit například urychlením přípravy budování vysokorychlostních tratí, dokončením obchvatů měst, další podporou výměny neekologického vytápění v domácnostech a omezením udělování výjimek z limitů pro emise znečišťujících látek.

Ohledně odpadů prohlášení mimo jiné uvádí, že koalice podpoří zavádění požadavků na udržitelnost při zadávání veřejných zakázek. Zváží také zavedení dalších systémů zálohování obalů - například na PET láhve.

Dokument ke stažení:

Aktualizované Programové prohlášení vlády

Zásobníky plynu se Evropě v uplynulém roce podařilo naplnit kombinací cílených politických opatření s masivním importem zkapalněného zemního plynu (LNG) a prudkým poklesem spotřeby, zejména v energeticky náročných průmyslových odvětví. Významně také přispěla neobvykle mírná zima na severní polokouli. Evropská unie, stejně jako Spojené státy, však sází ještě na jinou kartu, a tou je prudký rozvoj výroby biometanu, domácího zeleného plynu. Jeho produkce se zvýšila o 16 % na téměř 7 miliard m3 v roce 2022. Na tom se podílela především Evropská unie se Spojenými státy, které dohromady představují 90 % světové produkce biometanu. Více ZDE

Dne 24. ledna 2023 zveřejnilo Generální ředitelství pro výzkum a inovace (Evropská komise) Roadmap pro cirkulární technologie jako součást nového evropského výzkumného prostoru ERA (European Research Area). Druhý plán průmyslových technologií v rámci Evropského výzkumného prostoru (ERA) stanoví 92 oběhových technologií v textilním, stavebním a energeticky náročném průmyslu, které se týkají všech fází životního cyklu materiálu a výrobku.

Specifikuje prostředky pro vývoj a přijetí těchto technologií, které mohou pomoci snížit dopad těchto průmyslových odvětví na klima a životní prostředí. Zjišťuje vedoucí postavení společností z EU v oběhových technologiích, ale také se zabývá významnými potřebami investic do výzkumu a inovací na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a nezbytnými rámcovými podmínkami, které je třeba zavést. Staví na přínosech průmyslu, dalších zúčastněných stran v oblasti výzkumu a inovací, členských států a příslušných evropských partnerství. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

CCD report presents circular economy practices across European cities

Na obce, veřejné instituce, ale i pro soukromé osoby, kteří realizují nákladnější projekty k záchraně, obnově nebo zvětšení ploch zeleně ve veřejném prostoru se obrací dotační výzva z Operačního programu Životní prostředí s vyčleněnými sto miliony. Dalších sto milionů pak zamíří do krajiny na realizaci projektů k odstraňování starých meliorací k odvodnění půdy nebo třeba rušení drenážních trubek, aby se jejich pomocí dál neprohlubovalo půdní sucho. Výzva s dohromady 200 milionovou alokací poběží do 20. září 2023.

Na obnovu zeleně obcí a měst „Ministerstvo životního prostředí podporuje novou nebo obnovovanou zeleň hned z několika dotačních programů – od rozsáhlých výsadeb ve volné krajině až po sázení drobné městské zeleně dobrovolníky. Dohromady tak díky programům ministerstva porostou stovky tisíc stromů a keřů,“ shrnuje náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a zdůrazňuje, že aktuálně vypsanou první částí dotační výzvy se sto miliony na obnovu zeleně mohou obce a další zájemci čerpat například na zlepšení stavu parků, zahrad, sadů, pouličních stromořadí nebo alejí i na jejich návaznou péči. „Výše dotace navíc není omezena maximální částkou, jsou pouze stanoveny minimální realizační výdaje projektu, které musí být alespoň 250 tisíc korun bez DPH. Peníze lze tak využít například pro kompletní obnovu stromů na náměstích,“ dodal náměstek Hladík.

Žadatelé mohou počítat pro jejich projekty k obnově zeleně s vysokou podporou z evropských peněz. „Limit podpory v tomto případě dosahuje 85 % způsobilých výdajů, v případě realizace projektů na základě studie systému sídelní zeleně je míra našeho příspěvku ale až 90%. Doplním ještě, že obce mohou dotace na obnovu sídelní zeleně kombinovat s podporou z Integrovaného regionálního operačního programu v gesci Ministerstva pro místní rozvoj na projekty zaměřené na úpravy veřejných prostranství, díky tomu bude jejich aktivita komplexní,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. 

Pro půdu a větší pestrost přírody Přínosem pro krajinu je druhá část podpory z vypsané dotační výzvy, a to na odstranění odvodňovacích systémů, často se jim říká nesprávně meliorace. Ty mají v době klimatické změny velmi negativní vliv, protože odvádí z půdy potřebnou vláhu, a ještě více tak prohlubují problém sucha. Díky stomilionové dotační podpoře vlastníci pozemků, ať už jsou to veřejné nebo soukromé subjekty, mohou žádat o finance na stavební práce spojené s rušením drenáží nebo odvodňovacích příkopů tak, aby se zbytečně pozemky nevysušovaly a mohlo na nich prosperovat více druhů živé přírody. 

„S dotační podporou bude možné realizovat přerušení úseků potrubí, instalovat záslepky na drenážním potrubí, zvyšovat linii dna odvodňovacích příkopů a kanálů hrázkováním a zasypáváním, provádět řízené zarůstání drenáže, ať už dřevinami nebo bylinami. Žadatelé budou muset nejprve popsat dosavadní stav dané lokality. Hlavně to, jakým způsobem odvodňovací zařízení ovlivňuje odtokové poměry, v jakém je technickém stavu a jak se na jejich pozemcích s ním doposud hospodaří. Zároveň bude nezbytné doložit, jaký přínos bude realizované opatření představovat z pohledu zlepšení odtokových poměrů i z hlediska posílení ekosystémových funkcí. Jde nám o to, aby česká krajina a příroda dostala novou šanci pro prosperitu," vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Rušení odvodnění je poměrně složitá činnost. „Často se jedná o propojený systém, který dokáže ovlivňovat řadu pozemků, měnit jejich vodní režim, kvalitu jejich půd i jejich absorpce srážkové vody. Očekáváme, že díky podporovaným opatřením dojde k velmi pozitivním změnám v daných územích. Naše dotace může dosáhnout až 100 % podpory,“  uzavírá ředitel Valdman.

Detaily k 32. výzvě OPŽP najdete zde.

Odkaz na aktuálně otevřenou výzvu Národního programu Životní prostředí, který je zaměřená na podporu výsadby stromů prostřednictvím grantů erudovaným nestátním neziskovým organizacím a místním akčním skupinám najdete zde.

Jak Operační program Životní prostředí pomáhá životnímu prostředí v ČR

Vybrané inspirativní projekty z minulého programového období a také hlavní priority OPŽP 2021-2027 představuje video.

S koncem února uplynulo přechodné období, během kterého bylo možné prodávat světelné zdroje s „plusovými“ štítky označujícími třídu energetické spotřeby. Od 1. března už nelze žárovky se starými štítky prodávat, poskytovat ani vystavovat.

Používání plusových znamének na štítcích označujících energetickou třídu elektrozařízení definitivně skončilo koncem letošního února. Označení A++ či A+ z etiket mizí a nahrazují jej kategorie ve škále A až G.

Evropský energetický štítek se užívá více než 25 let. S tlakem na nižší spotřebu se ale původní škála s několika „+“ stala časem nepřehlednou a pro spotřebitele matoucí.

„V současnosti vyráběné LED žárovky jsou velmi úsporné a velká část by spadala do kategorií A++. Proto bylo přistoupeno ke změně značení, které je pro spotřebitele přehlednější. Mohou tak snadněji rozlišit energetickou náročnost,“ vysvětluje Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, která se zabývá sběrem a recyklací elektroodpadu.

Nové štítky byly od roku 2021 během přechodného období postupně zaváděny v závislosti na druhu elektrozařízení. Podmínky se lišily podle toho, jestli se jednalo o chladničky a mrazáky, pračky a kombinované pračky se sušičkami, myčky nádobí, televizory a monitory anebo světelné zdroje.

Protože legislativa není vždy jednoduchá a neustále se vyvíjí, připravil EKOLAMP pro výrobce osvětlení přehled povinností v souvislostech. Problematiku označování světelných zdrojů energetickými štítky shrnuje také následující rozhovor se Zuzanou Adamcovou.

Odkdy musí výrobci světelných zdrojů označovat své výrobky novými energetickými štítky?

Tato povinnost pro ně platí od 1. září 2021, po tomto datu už výrobci museli dodávat k distribuci světelné zdroje označené pouze novými štítky.

Zmiňovali jsme výrobce, liší se ale nějak povinnosti pro distributory a prodejce?

Na distributory a prodejce se vztahovalo přechodné období, během kterého ještě mohli prodávat světelné zdroje se starými energetickými štítky. Toto přechodné období však skončilo 28. února a nyní již musí být světelné zdroje při prodeji opatřeny pouze novými štítky. U skladových zásob je pak možné staré štítky přelepit novými.

Jak je to přesně s tím přelepováním?

Staré štítky musí být přelepeny, pokud výrobky budou v prodeji po 28. únoru 2023. Povinnost přelepit štítky má v tomto případě distributor.

Světelný zdroj musí být přelepen novým energetickým štítkem na místech, kde je vystaven nebo nabízen zákazníkovi k prodeji, tedy v prodejně či ve veřejném skladě. V praxi tedy musí distributor přelepit světelné zdroje ještě před jejich uložením do regálů.

Co se týká samotných nálepek, tak ty si distributoři, maloobchodníci a další prodejci mohou vyžádat u výrobců, kteří jim je musí dodat v tištěné podobě jako nálepky stejné velikosti jako stávající štítky.

Vztahují se povinnosti označování novými energetickými štítky také na svítidla?

Na některá svítidla ano. Od 25. prosince 2019 byly sice zrušeny energetické štítky určené pro svítidla, to ale neznamená plošné zrušení povinnosti označování svítidel novými štítky. Pokud je ve svítidle napevno zabudovaný světelný zdroj, který nelze vyjmout, tak se štítkem označí právě svítidlo.

A u svítidel obsahujících vyjmutelný světelný zdroj?

V takovém případě nemusí výrobce opatřovat výrobek a ani jeho světelný zdroj energetickým štítkem. Má ale povinnost identifikovat v technické dokumentaci výrobku světelný zdroj, který obsahuje, včetně třídy energetické účinnosti.

EKOLAMP pro výrobce osvětlení připravil přehled povinností v souvislostech n tomto odkaze: https://www.ekolamp.cz/data/web/download/energeticke-stitky-20230228.pdf

Společnost EKOLAMP je neziskový kolektivní systém pro zpětný odběr elektrozařízení. Zdarma poskytuje služby sběru a recyklace jak firmám a institucím, tak i běžným občanům. Kolektivní systém EKOLAMP sdružuje výrobce a dovozce elektrozařízení, za které plní jejich zákonné povinnosti týkající se sběru elektroodpadu. Za tímto účelem buduje po celé České republice širokou síť sběrných míst a zajišťuje sběr a svoz použitých elektrozařízení a jejich zpracování včetně následného využití materiálu a odstranění zbytkových odpadů. Více informací na www.ekolamp.cz.

Ministerstvo životního prostředí připravuje legislativu pro zavedení zálohovaných PET lahví a plechovek. Náměstek ministerstva životního prostředí Petr Hladík však upozornil, že nejbližší termín spuštění systému zálohování je rok 2025. Testovací projekt zpětného odběru PET láhví a plechovek zahájily minulý týden Kaufland a Lidl. Lidé si jej mohou vyzkoušet v šesti prodejnách v republice. Více ZDE
 

Dle zjištění Ministerstva vnitra a Ministerstva financí došlo počátkem roku 2023 v řadě případů k situaci, kdy obce schválené obecně závazné vyhlášky, kterými zaváděly či měnily poplatky za komunální odpad, včas nevyhlásily ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „Sbírka právních předpisů“). Obecně závazné vyhlášky tak nabyly účinnosti až v průběhu roku 2023 poté, co byly ve Sbírce právních předpisů řádně vyhlášeny.  

Ministerstvo vnitra ani Ministerstvo financí nejsou nadány pravomocí autoritativně vykládat právní předpisy. Tato pravomoc náleží především soudům, a to pouze při řešení konkrétních případů. S přihlédnutím k této skutečnosti lze poskytnout následující obecné stanovisko.

Dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění, jsou obce na svém území oprávněny zavést obecně závaznou vyhláškou jeden ze dvou místních poplatků za komunální odpad, a to poplatek za obecní systém odpadového hospodářství nebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

Vzhledem k tomu, že poplatkovým obdobím poplatků za komunální odpad je kalendářní rok (poplatek se tedy vybírá zásadně za období od 1. ledna do 31. prosince), je žádoucí, aby obecně závazná vyhláška, kterou je poplatek zaváděn, byla účinná od počátku roku, ve kterém bude obec poplatek vybírat. Pokud je obecně závazná vyhláška účinná později, tedy v průběhu kalendářního roku, dochází fakticky k tzv. retroaktivitě právního předpisu.

Z hlediska teorie práva jsou rozlišovány dva druhy retroaktivity, a to retroaktivita pravá a nepravá. Pravá retroaktivita je dle nálezu Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2011, sp. zn. Pl. ÚS 53/10, stav kdy právní norma působí vznik právních vztahů před její účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila, nebo pokud dochází ke změně právních vztahů vzniklých podle staré právní úpravy, a to ještě před účinností nového právního předpisu. Obecně je pravá retroaktivita pokládána za nepřípustnou, neboť je v rozporu s principem právní jistoty a požadavkem legitimního očekávání. Pravá retroaktivita je přípustná pouze za zcela výjimečných okolností.

V případě nepravé retroaktivity nejde o zpětnou účinnost v pravém slova smyslu a souvisí s ochranou již nabytých subjektivních práv. Právní vztahy vzniklé před účinností nového právního předpisu se sice řídí původní právní úpravou, jejich změny a nově vzniklé skutečnosti, práva a povinnosti se však již posuzují podle úpravy nové. Tato nová právní úprava tak působí pouze do budoucnosti, ačkoli reguluje dříve vzniklé vztahy. Použití nepravé retroaktivity se obecně připouští.

Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 12. července 2011, sp. zn. Pl. ÚS 9/08, nemusí změna právní úpravy daně v průběhu zdaňovacího období bez dalšího znamenat pravou retroaktivitu, ale může se jednat toliko o retroaktivitu nepravou. Použití nepravé retroaktivity (zejména v oblasti daňového práva) zásadně přípustné je, je-li to potřebné k dosažení zákonem sledovaného cíle a lze-li dospět k závěru, že při celkovém poměřování „zklamané" důvěry v právo a významu a naléhavosti důvodů právní změny byla zachována hranice únosnosti.

Závěr:

Pokud nová obecně závazná vyhláška o poplatku za komunální odpad nabude účinnosti v průběhu kalendářního roku, přičemž tato navazuje na obecně závaznou vyhlášku o poplatku za komunální odpad z předchozího poplatkového období, mohlo by se při naplnění shora uvedených podmínek jednat o přípustnou nepravou retroaktivitu a na základě takovéto nové obecně závazné vyhlášky by bylo možné poplatky vybírat.

Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí na obce přesto apelují, aby obecně závazné vyhlášky zavádějící či měnící místní poplatky s ročním poplatkovým obdobím přijímaly a ve Sbírce právních předpisů vyhlašovaly včas, a to tak, aby tyto obecně závazné vyhlášky nabývaly účinnosti k 1. lednu. V opačném případě se obce vystavují aplikačním problémům a riziku závažných právních sporů, jejichž výsledky a dopady nelze předjímat.

Dne 29. června 2021 vydal odvolací senát agentury ECHA (BoA) rozhodnutí ve věci kontroly souladu (A-001-2020) týkající se registračních povinností pro dovozce polymerů.

Pokyny agentury ECHA pro monomery a polymery byly revidovány, aby byly v souladu s rozhodnutím odvolacího senátu a obsahují změny v popisu registračních povinností pro společnosti dovážející a vyrábějící polymery a monomery.

Důležité změny se týkají:

• monomeru, který musí být registrován výrobcem nebo dovozcem polymeru;
• výpočtu registrační tonáže monomerů, které jsou v konečném polymeru jako zreagované látky;
• informací, které musí žadatel o registraci monomerů uvést v registrační zprávě o chemické bezpečnosti.

ECHA vyzývá všechny dovozce a výrobce polymerů a monomerů, aby se s aktualizovanými pokyny seznámili, přezkoumali své registrace a ujistili se, zda uvedené minimální požadavky splňují.

Další informace:

Pokyny pro monomery a polymery [EN] Verze 3.0 (únor 2023)

Rozhodnutí odvolacího senátu

Lineární a rozvětvené perfluorkarboxylové kyseliny obsahující 9 až 14 atomů uhlíku v řetězci (C9-C14 PFCA), jejich soli a látky příbuzné se od 25. února 2023 nesmějí vyrábět ani uvádět na trh jako látky samotné, dále se nesmějí používat a uvádět na trh jako složky jiných látek, ve směsi nebo v předmětu. Omezení bude platit pro většinu použití, některým použitím bylo povoleno delší přechodné období.

Používání nebo uvádění na trh látek PFCA představuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Omezení této skupiny látek zabrání rovněž nahrazování perfluorooktanové kyseliny (PFOA), která je celosvětově zakázaná od roku 2020. Omezení je v souladu se strategií EU pro udržitelnost chemických látek - postupně vyřadit všechna nepodstatná použití PFAS.

Kanadské úřady navrhly zařadit látky PFCA s dlouhým řetězcem jako perzistentní organické znečišťující látky ve smyslu Stockholmské úmluvy (POP).

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2021/1297

Nařízení Komise (EU) 2021/1297 [ENG]

Nejžhavější vědecká témata - perfluoroalkylové chemické látky (PFAS)