Do lékáren se loni vrátilo téměř osm set tun nepoužitých nebo expirovaných léčiv. To je o dvanáct procent více než v roce 2021. Stát za likvidaci tohoto nebezpečného odpadu loni zaplatil přes 38 milionů korun. Vyplývá to z dat, které České televizi poskytly jednotlivé kraje. Podle mluvčí České lékárnické komory Michaely Bažantové stojí za nárůstem vrácených léčiv stoupající odpovědnost lidí vůči životnímu prostředí. Více ZDE

Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí. Tvrdí to Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), která dnes byla zveřejněna. Podle jejích tvůrců jde zatím o nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci. Zprávu podpořily všechny členské země včetně České republiky. Více ZDE

Související:

Fatalismus nesdílím. Lidstvo má pořád ještě možnosti, co s klimatickou změnou dělat, říká k hodnotící zprávě OSN klimatolog

V návaznosti na komplexní rekodifikaci stavebního práva byly v rámci zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, zavedeny do českého právního řádu komplexní změny v zákoně č. 76/2002 Sb., integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Účelem změn je v souladu s obecnějším cílem rekodifikace stavebního práva zrychlení a zjednodušení řízení k vydání integrovaných povolení.

Dokument ke stažení:

2022_03_17 Metodika SZ (PUB).pdf (212.32 kb)

Se zvýšením cen energií přišel boom solárních elektráren. Mnozí majitelé rodinných domů si v posledních měsících pár panelů pořídili na střechy svých domů i garáží. I přes určité vstupní náklady může taková elektrárna přispět k energetické nezávislosti a z dlouhodobého hlediska ušetří i nějaké náklady na provoz domácnosti. S širším využíváním se solární technologie navíc stává dostupnější a pro instalaci panelů začíná dávat smysl i využití složitějších míst pro umístění. Od loňského roku v České republice první plovoucí fotovoltaickou elektrárnu s výkonem 22 kWp testuje i ČEZ. Nachází se na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice. Více ZDE

Výbor pro životní prostředí vyzval ministra životního prostředí, ministra financí, a ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP), aby v rámci zákonných lhůt maximálně urychlili přípravu všech kroků směřujících k sanaci skládky nebezpečného odpadu u obce Nelahozeves na Mělnicku. Členové výboru přijali toto usnesení po projednání petice občanů obce, kteří požadují neodkladnou sanaci této skládky. Podle místostarosty Nelahozevsi Zdeňka Schneidera (Pro Nelahozeves) se obec potýká s ekologickou havárií, ČIŽP naopak situaci nazývá starou ekologickou zátěží.

Chemikálie z bývalého podniku Kaučuk byly na skládku poblíž Nelahozevsi navezeny před rokem 1989, jednalo se pravděpodobně o více než 20.000 sudů. Na konci 80. let byl odpad zahrnut zeminou a osázen keři. Likvidaci by měl zajistit stát. Podle Mělnického deníku klesl v roce 2019 počet sudů na 16 000. "Sdružení firem Aquatest a Rumpold, které vyhrálo státní výběrové řízení na likvidaci skládky, zahrnuté místo částečně odkrylo a část sudů odvezlo," uvedl server a přidal vyjádření Schneidera, podle kterého bylo 7000 sudů převezeno k Litvínovu na skládku Celio.

Sanace skládky u Nelahozevsi dodnes nebyla dokončena, což má podle Schneidera dopad na životní prostředí, jelikož zbylé sudy znečišťují spodní vodu. "Skládka zůstala před více jak dvěma roky nezajištěná," řekl Schneider na schůzi výboru a dodal, že ekologická situace v obci je kvůli skládce horší než havárie na řece Bečvě z roku 2020. Odvolal se na analýzu, kterou si obec nechala na vlastní náklady vypracovat.

Podle vedoucího oddělení sanace a zástupce ředitele odboru environmentálních rizik a ekologických škod Richarda Přibyla z ministerstva životního prostředí neeviduje resort radikální zhoršení stavu v oblasti skládky. S tím souhlasí i vedoucí oddělení ochrany vody Robin Náse z oblastního inspektorátu ČIŽP Praha. Podle něj není možné vyhlásit havarijní stav, situace se musí řešit jako stará ekologická zátěž.

Pouze Austrálie, Estonsko, Finsko, Grenada, Island a Nový Zéland splnily vloni kritéria Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší, podle společnosti IQAir, která sleduje kvalitu ovzduší.  Sedm území v Tichomoří a Karibiku také splnilo prahovou hodnotu, která vyžaduje průměrnou úroveň znečištění ovzduší 5 mikrogramů na metr krychlový nebo méně. Studie se zaměřila na jemné částice neboli PM2,5, které pocházejí z fosilních paliv, prachových bouří a požárů. Ty jsou spojeny s řadou respiračních onemocnění. Více ZDE

O zálohování plastových lahví a nápojových plechovek se diskutuje již roky. Nyní ministerstvo životního prostředí začalo změnu chystat, místo speciální normy chce novelu zákona o obalech. Systém funguje například již přes rok na Slovensku. Blíží se také povinnost vyrábět tyto lahve zčásti z recyklovaného materiálu. I proto řada výrobců stojí o zálohování, aby cíle nové regulace splnila. Některé obce se však obávají o současný systém třídění odpadu. Více ZDE

Komise 16. března představila plán na zajištění přístupu EU k bezpečným, diverzifikovaným, cenově dostupným a udržitelným dodávkám kritických surovin, především pro odvětví, jako např. průmysl s nulovými čistými emisemi, digitální průmysl, letectví a kosmonautika a odvětví obrany. Navržený Akt o kritických surovinách rovněž zlepšuje schopnost EU monitorovat a zmírňovat rizika, posiluje oběhovost a udržitelnost a vytváří příznivé regulační prostředí pro odvětví s nulovými čistými emisemi a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Nařízení stanoví hodnoty pro domácí kapacity pro diverzifikaci dodávek v EU do roku 2030 následovně: nejméně 10 % roční spotřeby EU pro těžbu, nejméně 40 % roční spotřeby EU pro zpracování, nejméně 15 % roční spotřeby EU pro recyklaci, ne více než 65 % roční unijní spotřeby každé strategické suroviny v jakékoli příslušné fázi zpracování z jediné třetí země. Návrh má také za cíl snížit administrativní zátěž, monitorovat dodavatelské řetězce, zvýšit investice do výzkumu, inovací a dovedností, lépe využívat strategie Global Gateway a diverzifikovat dovoz kritických surovin,

Komise svým návrhem z 16. března chce vytvořit z EU základnu pro výrobu čistých technologií a zelená pracovní místa. Tento návrh je součástí průmyslového plánu EU a má za cíl posílit především odolnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Návrh vytváří lepší podmínky pro zřizování projektů s nulovou spotřebou v Evropě a přiláká investice a podpoří tvorbu kvalitních pracovních míst a dosažení energetické nezávislosti. Tento návrh pomůže také zvýšit odolnost evropských dodavatelských řetězců čisté energie. Mezi technologie, které mají napomáhat decarbonizaci patří: solární fotovoltaika a solární termální energie, větrná energie na pevnině a obnovitelná energie na moři, baterie a skladování, tepelná čerpadla a geotermální energie, elektrolyzéry a palivové články, bioplyn/biometan, zachycování, využívání a skladování uhlíku a síťové technologie, udržitelné technologie alternativních paliv, pokročilé technologie výroby energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu, malé modulární reaktory a související nejlepší paliva ve své třídě.

Další informace:

Net-Zero Industry Act: Making the EU the home of clean technologies manufacturing and green jobs

Ministři životního prostředí členských států se dnes v Bruselu dohodli na přístupu členských států ke změně pravidel pro regulaci průmyslových emisí v EU. Nová pravidla se rozšíří na některé další průmyslové a zemědělské sektory, přináší ale i možnost zjednodušeného režimu pro farmáře. Ministři také jednali o legislativě, která se týká čištění městských odpadních vod, obalů a obalových odpadů a nových pravidel pro certifikaci činností, které vedou k pohlcování uhlíku. Delegaci ČR vedl poprvé ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Důležitým bodem dnešního zasedání Rady pro životní prostředí bylo přijetí společné pozice členských států ke změně směrnice o průmyslových emisích, která je hlavním evropským nástrojem v oblasti průmyslového znečišťování životního prostředí. Návrh přináší několik podstatných změn, zejména rozšiřuje rozsah působnosti o těžbu průmyslových nerostů a rud, výrobu baterií a některé kategorie hospodářských zvířat. Pro farmy však umožňuje zavést zjednodušené povolování či celý proces nahradit registrací.

„Jsem rád, že se nám podařilo najít kompromis, který přijala velká většina zemí EU, a to včetně České republiky. Návrh odráží dnešní realitu a jde o vyvážený kompromis mezi ochranou životního prostředí, zapojením veřejnosti a dopady na průmysl, zaměstnanost a zemědělství,“ uvedl ministr Hladík.

Intenzivní debata k návrhu proběhla již během českého předsednictví a nyní se podařilo dosáhnout kompromisního znění, které obsahuje například výjimku z rozsahu směrnice pro volně chovaná zvířata. Na finální podobě nové legislativy se členské státy budou muset dohodnout s Evropským parlamentem, který svou pozici teprve chystá.

Ministři dále vedli diskuzi o návrhu nových pravidel pro oblast obalů a obalových odpadů, který byl zveřejněn v listopadu 2022. Většina ministrů podotkla, že předložené cíle jsou v některých případech příliš ambiciózní a nedostatečně zohledňují různé podmínky v jednotlivých členských státech či již dobře fungující národní systémy odpadového hospodářství. To se týká například redukce množství odpadu či zvýšení opětovného použití a recyklovaného obsahu v obalech.

„Zdůraznil jsem, že je potřeba zajistit, aby členské státy i celý sektor měly dostatek času pro zavedení nových pravidel do praxe. Musíme nastavit systém tak, aby nedocházelo k nejasnostem a aby nejistota ohledně nových povinností nebrzdila potřebné investice a inovace a další posílení recyklace a oběhového hospodářství,“ zdůraznil ministr životního prostředí Petr Hladík.

Dalším bodem na programu byla debata o revizi směrnice o čištění městských odpadních vod v EU. Stávající směrnice vstoupila v platnost již v roce 1991 a je potřeba přizpůsobit ji aktuálním technologickým i vědeckým poznatkům. Návrh předpokládá i rozšíření rozsahu směrnice tak, aby zahrnovala standardy čištění odpadních vod i pro aglomerace s nižším počtem obyvatel než doposud. Rovněž se rozšiřuje rozsah znečišťujících látek, které má proces čištění odstraňovat.

Poslední projednávaný legislativní návrh se týkal dobrovolného rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku. Jeho cílem jsou společná pravidla, podle kterých bude možné certifikovat ukládání CO2 např. v zemědělské půdě, lesích, výrobcích nebo pomocí technologií. Pravidla počítají s kritérii, jako je měřitelnost, dlouhodobost uložení a udržitelnost.

ČR na jednání zdůraznila význam pohlcování uhlíku, které by ale zároveň nemělo zpomalovat úsilí o snižování emisí skleníkových plynů. Ve vztahu k novému rámci je třeba posilovat důvěru investorů, stimulovat poptávku po certifikaci, ale současně nevytvářet prostor pro případné spekulace. Nová legislativa by měla řešit riziko zpětného uvolnění uhlíku do atmosféry.

Ministr Hladík zároveň využil svou první pracovní cestu do Bruselu k jednání se svými protějšky z Německa, Rakouska, Polska, Slovenska, Francie a Španělska, které se od 1. července stane předsednickou zemí EU. Setkal se i s generálními řediteli Evropské komise pro životní prostředí a klima a také komisařem pro životní prostředí Virginijusem Sinkevičiusem.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice přijaté Komisí k ochraně pracovníků před expozicí chemických látek (olovo a diisokyanáty). Tato iniciativa aktualizuje směrnici EU o ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli (98/24/ES).

Z návrhu směrnice: Olovo a jeho soli:

• Biologické vyšetření musí zahrnovat měření hladiny olova v krvi (PbB) pomocí absorpční spektroskopie nebo metody poskytující rovnocenné výsledky. Závazná biologická limitní hodnota je: 15 μg Pb/100 ml krve.

• Lékařský dohled se provádí, pokud je expozice koncentraci olova ve vzduchu vyšší než 0,015 mg/m3, počítáno jako časově vážený průměr za 40 hodin týdně, nebo pokud se u jednotlivých zaměstnanců naměří hladina olova v krvi vyšší než 9 μg Pb/100 ml krve.

• Doporučuje se, aby hladina olova v krvi u žen v reprodukčním věku nepřekračovala referenční hodnoty pro obecnou populaci, která není v příslušném členském státě EU vystavena olovu při práci (doporučuje se 4,5 µg/100 ml.)

Máme informace, že Evropský odborový institut (ETUI) navrhuje Komisi, aby všechny limity sjednotila na variantě (pro ženy v reprodukčním věku), jinak hrozí žalobou za diskriminaci u Soudního dvoru EU.

Dokument ke stažení:

• EU 39_23 EK Návrh směrnice COM(2023)71

• EU 39_23 EK Příloha

• EU 39_23 EK Souhrn posouzení dopadů

Návrh vyhlášky o poplatkovém přiznání při ukládání - Vyhláška je zpracována k provedení ustanovení § 14 odst. 7 zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur. Jejím cílem je stanovit formu a strukturu poplatkového přiznání k poplatku za ukládání CO2 do přírodních horninových struktur.

Dokument ke stažení:

• 42_23_Materiál

• 42_23_Důvodová zpráva

Evropský parlament přijal 14.3.2023 revizi tzv. nařízení o sdílení úsilí 486 hlasy pro, 132 hlasů bylo proti a 10 se zdrželo hlasování. Nařízení stanoví závazné roční hodnoty snižování emisí skleníkových plynů pro každý členský stát. Emisní limity se vztahují na silniční dopravu, vytápění budov, zemědělství, malá průmyslová zařízení a nakládání s odpady. V současné době tak nařízení reguluje přibližně 60 % všech emisí EU.

Revize nařízení zvyšuje evropský cíl pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 z 30 % na 40 % ve srovnání s hodnotami z roku 2005. Cíle snižování emisí na rok 2030 pro jednotlivé státy vychází z HDP na obyvatele a nákladové efektivnosti a pohybují se mezi 10 a 50 %. Je to vůbec poprvé, co jsou tyto cíle stanoveny pro každý členský stát. Země EU budou rovněž muset každý rok dohlédnout na to, aby nepřekročily svůj roční emisní příděl.

Flexibilita a transparentnost

Nařízení nastavuje rovnováhu mezi tím, že země EU potřebují k dosažení svých cílů flexibilitu, a tím, že je zároveň třeba zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci a odstranit mezery, aby byl splněn celkový cíl EU v oblasti snižování emisí. Z tohoto důvodu existují limity pro to, kolik emisí si mohou členské státy ušetřit z předchozích let či půjčit z let budoucích a do jaké míry je povoleno obchodování s emisními příděly mezi státy.

Parlament si navíc vyžádal, aby Komise zveřejňovala informace o vnitrostátních opatřeních ve snadno přístupném formátu a vedla tak členské státy k větší odpovědnosti.
 

Prohlášení zpravodajky

Zpravodajka Jessica Polfjärdová (EPP, SV) po hlasování uvedla: „Tato legislativa představuje v plnění klimatických cílů EU obrovský krok vpřed. Nová pravidla pro vnitrostátní snižování emisí zajišťují, že svým dílem přispějí všechny členské státy a stávající mezery budou odstraněny. Vyšleme tím jasný signál, že program EU pro ochranu klimatu je konkurenceschopný a účinný a může sloužit za vzor zbytku světa“.

Další postup

Znění nyní musí formálně schválit také Rada. Poté bude zveřejněno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí o 20 dní později.

Souvislosti

Nařízení o sdílení úsilí je součástí balíčku „Fit for 55“, což je plán EU na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990. Tyto cíle jsou v souladu s evropským právním rámcem pro klima.

Nová směrnice má zrychlit a zjednodušit otevírání nových dolů v Evropě. Počítá také s tím, že strategické projeky získají veřejnou finanční podporu. Více ZDE