Ministerstvo životního prostředí vydalo prosincové číslo Věstníku. Sedmá částka v tomto roce obsahuje:

• Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se zveřejňuje seznam hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů, standardizovaných hydrometeorologických produktů a služeb,

• Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se zveřejňuje seznam monitorovací sítě veřejné hydrometeorologické služby v oblasti meteorologie a klimatologie,

• Sdělení odboru ochrany vod, kterým se zveřejňuje seznam monitorovací sítě veřejné hydrometeorologické služby v oblasti hydrologie,

• Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se zveřejňuje seznam monitorovací sítě veřejné hydrometeorologické služby v oblasti kvality ovzduší,

• Sdělení sekce ochrany přírody a krajiny MŽP o stanovení proměnných veličin vzorců obsažených v příloze příloze č. 3 vyhlášky č. 432/2005 Sb. ze dne 18. října 2005, kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nárok,

• Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů).

Aktuální číslo Věstníku naleznete zde.

Dne 18. prosince 2024 schválila vláda ČR Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který je aktualizací Vnitrostátního plánu z ledna 2020.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu byl zpracován na základě požadavku nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu a obsahuje cíle a politiky ve všech pěti rozměrech energetické unie na období 2021-2030 s výhledem do roku 2050. Jedná se o následující oblasti: snižování skleníkových plynů; energetickou účinnost; vnitřní trh s energií; energetickou bezpečnost a výzkum, inovace a konkurenceschopnost. Vnitrostátní plán obsahuje pro každou oblast cíle, respektive příspěvek ČR k cílům EU, a také nástroje, jak těchto cílů dosáhnout. Vnitrostátní plán ČR byl schválen v lednu 2020. V říjnu 2023 vzala vláda ČR na vědomí návrh aktualizace tohoto dokumentu. Dokument byl v průběhu roku 2024 finalizován i s ohledem na tzv. iterativní proces se zástupci Evropské komise. Dokument přiložený níže je finální verzí aktualizace Vnitrostátního plánu.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dostupný níže. Dokument je dostupný pouze v českém jazyce.

Dokument ke stažení:

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu

České obchodní řetězce postupně přecházejí na ekologičtější balení mletého masa – plastové vaničky nahrazují fóliovým balením zvaným flowpack. Tato inovace snižuje spotřebu plastů až o 80 % a podporuje ochranu životního prostředí. Některé řetězce již toto balení zavedly, zatímco jiné ho teprve testují. Více ZDE

Zanedlouho končící rok 2024 byl znovu nejteplejší v historii měření. Člověkem způsobené oteplení navíc vůbec poprvé překonalo v průměru za celý rok hranici jednoho a půl stupně Celsia. Tu vědci z dlouhodobého hlediska popisují jako kritickou. Vůle změnu klimatu řešit ale zároveň dostala během tohoto roku několik citelných ran. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Na rychle rostoucích globálních emisích z cestovního ruchu se ze 75 % podílí pouhých dvacet zemí

Státní rozpočtová podpora výzkumu a vývoje v roce 2023 meziročně vzrostla o 554 mil. Kč na 39,1 mld. Kč. V předchozích dvou letech se meziročně zvyšovala přibližně o 200 mil. Kč. Podíl výzkumu a vývoje na celkových výdajích státního rozpočtu se v Česku snižoval šestým rokem v řadě, a to z nejvyšší hodnoty 2,40 % v roce 2017 na 1,77 % v roce 2023.

„Zatímco od roku 2020 institucionální podpora výzkumu ze státního rozpočtu podporující především dlouhodobý rozvoj výzkumné činnosti vysokých škol a ostatních veřejných výzkumných organizací vzrostla o 15 % na 22,3 miliardy korun v roce 2023, účelová podpora, zaměřená na jednotlivé výzkumné projekty a granty, ve stejném období klesla o desetinu,“ uvádí Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Dlouhodobě více než polovina státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj směřuje do všeobecného rozvoje znalostí. V minulém roce to byly téměř dvě třetiny (23,5 mld. Kč). Jednalo se především o podporu základního výzkumu v jednotlivých vědních oborech prováděného na vysokých školách a pracovištích Akademie věd ČR.

Na výzkum a vývoj v oblasti 12 sledovaných specifických cílů stát v minulém roce uvolnil 15,5 mld. Kč. Nejvíce, 3,6 mld. Kč, šlo na podporu průmyslové výroby a technologií, polovinu z této částky získaly soukromé podniky a necelou třetinu vysoké školy. Na výzkum konkrétních cílů v oblasti ochrany a zlepšování lidského zdraví prováděný převážně ve fakultních nemocnicích bylo vynaloženo 2,6 mld. Kč, tj. stejně jako v roce předchozím. Na výzkum v oblasti energií stát vynaložil 1,6 mld. Kč a na oblast životního prostředí poprvé více než miliardu korun (1 057 mil. Kč). Do obranného výzkumu směřovalo z rozpočtu 249 mil. Kč.

V roce 2023 dosáhly v zemích EU státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj celkem 124 mld. €. Česko s podílem 0,51 % státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj na HDP zaostává za unijním průměrem, který v roce 2023 dosáhl 0,72 %. Mezi zeměmi EU je premiantem Německo, které z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj v minulém roce vynaložilo 1,1 % HDP, následované Rakouskem a Estonskem s podílem 0,9 %.

Podrobné informace jsou dostupné na webu ČSÚ v nové publikaci Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj – 2023.

Mohlo by vás zajímat:

Statistická ročenka České republiky - 2024

Konec některých potravin balených po porcích – například smetan do kávy, koření nebo omáček. Od roku 2030 se tento typ obalů zřejmě nebude vyrábět. Zmizí i malá balení drogistických přípravků v hotelích. Nová pravidla, která tento týden přijala Rada Evropské unie, mají snížit množství odpadu z obalů. Další novinkou, která začne platit už od příštího roku, je povinné třídění textilu v obcích. Cílem je, aby méně odpadu končilo na skládkách a více se ho využilo. Více ZDE

Plán odpadového hospodářství České republiky (dále také „POH ČR“ nebo „plán“) představuje základní národní strategický dokument v oblasti odpadového hospodářství. Zodpovědnost za jeho přípravu a zpracování je dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále také „zákon o odpadech“) svěřena Ministerstvu životního prostředí (dále také „MŽP“). POH ČR se zpracovává za účelem definování strategie vývoje odpadového hospodářství České republiky.  Východiskem pro zpracování POH ČR jsou principy udržitelného rozvoje a oběhového hospodářství (Plán je provázaný se Strategickým rámcem oběhového hospodářství ČR 2040). Plán formuluje dlouhodobou perspektivu a konceptuální rámec pro udržitelné nakládání s odpady v České republice s horizontem do roku 2035 v kontextu závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě. Plán stanovuje cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území ČR. Vztahuje se na nakládání se všemi odpady s výjimkou odpadů vyjmenovaných v § 2 odst. 1 a odst. 2 zákona o odpadech.

Dokuemnt ke stažení:

• 6_25_Materiál

• 6_25_Příloha

• 6_25_Předkládací-zpráva

Správu mechanismu uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky, budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Návrh zákona o uhlíkovém vyrovnání schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání zveřejněných na internetu. Nyní návrh posoudí Sněmovna. Zákon se nezabývá samotným zavedením systému CBAM, které vychází z přímo účinného nařízení Evropské unie, pouze rozděluje kompetence spojené se systémem mezi jednotlivé české instituce. Více ZDE

Materiál „Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí“ (dále jen „Ekoaudit“) předkládá Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu, a to na základě úkolu uvedeného v bodě II/2 usnesení vlády č. 99 ze dne 8. února 2023. Obecným cílem Ekoauditu je prověřování české legislativy v oblasti ochrany životního prostředí a snižování nadbytečné administrativní i finanční zátěže podnikatelů. V rámci Ekoauditu se zejména hodnotí, zda povinnosti vyplývající pro podnikatelské subjekty z předpisů na ochranu životního prostředí nejdou neodůvodněně nad rámec povinností vyplývajících z legislativy EU. Usnesením č. 419 ze dne 31. května 2010 schválila vláda materiál obsahující 96 konkrétních podnětů vztahujících se k předpisům na ochranu životního prostředí. Podněty týkající se návrhů úpravy stávající legislativy v oblasti ochrany životního prostředí předložilo MPO za účelem zlepšování podnikatelského prostředí a snižování administrativní náročnosti.

Dokument ke stažení:

• 5_25_Materiál I.

• 5_25_Materiál II.

• 5_25_Důvodová-zpráva

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcích nařízení týkající se aktualizace nařízení o změnách úrovní činnosti v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS).

V souvislosti s balíčkem právních předpisů EU „Fit for 55“ došlo k revizi směrnice o ETS, jelikož bylo nutné zohlednit cíl EU stanovený v evropském právním rámci pro klima. Podle tohoto cíle by měly být do roku 2030 sníženy čisté emise skleníkových plynů o 55 % oproti úrovním v roce 1990. V návaznosti na tuto revizi musí Evropská komise aktualizovat několik regulačních aktů pro provádění systému ETS. Tato iniciativa aktualizuje pravidla pro úpravy přidělování bezplatných povolenek na emise v důsledku změn úrovní činnosti.

Dokument ke stažení:

• EU 2_25 EK Příloha – Ares(2024)

• EU 2_25 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2024)

Aktualizace nařízení o registru po skončení revize ETS/Fit for 55

• EU 3_25 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2024)

• EU 3_25 EK Příloha – Ares(2024)

Používání nepolymerních aromatických bromovaných zpomalovačů hoření znečišťuje životní prostředí kvůli perzistenci, bioakumulaci a toxicitě. Tyto látky se do životního prostředí dostávají během celého životního cyklu výrobků.

Aromatické bromované zpomalovače hoření (ABFR) se přidávají do různých polymerních materiálů, aby zabránily nebo zpomalily šíření požáru. Na žádost Evropské komise zkoumala ECHA použití a uvolňování těchto zpomalovačů hoření (ABFR) a jejich (potenciální) nebezpečné vlastnosti. Zvažovala také možné alternativy a aspekty související s recyklací a nakládáním s odpady.

Šetření bylo zaměřeno na 60 ABFR, které se vyskytují na trhu EU. Hlavní zjištění jsou následující:

• Dopad na životní prostředí

Ze všech ABFR představují nepolymerní aditiva největší riziko pro životní prostředí, protože mají tendenci se z materiálu vyluhovat. ECHA identifikovala pět látek vzbuzujících mimořádné obavy, u nichž bylo potvrzeno, že jsou perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB). Kromě toho je pravděpodobné, že 37 látek ABFR je PBT a 17 z nich jsou nepolymerní aditiva;

• Použití a uvolňování

ABFR se používají v mnoha aplikacích. K celkovému uvolňování nejvíce přispívají odvětví elektroniky, stavebnictví a textilu. Nejvíce jsou uvolňovány ve fázi odpadů, zejména pokud jsou materiály drceny nebo končí na skládkách;

• Alternativy

Pro mnoho použití jsou k dispozici alternativy k ABFR. Patří mezi ně organofosfátové zpomalovače hoření a nehořlavé materiály. Některé organofosfátové zpomalovače hoření však mohou mít podobné nebezpečné vlastnosti jako ABFR a jsou náchylné k vyluhování. Polymerní přísady ABFR jsou v mnoha případech použití vhodnou alternativou k nepolymerním přísadám ABFR;

• Nakládání s odpady

Neefektivní recyklace a nakládání s odpady mohou zvýšit uvolňování ABFR do životního prostředí. K řešení těchto problémů ECHA zdůrazňuje potřebu eliminovat problematická aditiva.

• Skupinový přístup

Některá nepolymerní aditiva ABFR nejsou registrována podle nařízení REACH, a přesto byly tyto látky zjištěny v životním prostředí ve vysokých koncentracích. To naznačuje možné problémy s dodržováním registrace podle nařízení REACH nebo nejistotu ohledně složení plastů v dovážených předmětech. Jakékoli regulační opatření týkající se ABFR by proto mělo zvážit skupinový přístup.

Uvedené šetření pomůže Evropské komisi při rozhodování, zda požádat agenturu ECHA o vypracování návrhu na omezení, a pokud ano, jaký by měl být jeho rozsah. Možné omezení zpomalovačů hoření je již zahrnuto v dokumentu Komise - Plán omezení.

Další informace:

• Zpráva o šetření aromatických zpomalovačů hoření a přílohy
• Mandát Evropské komise [PDF][EN]
• Regulační strategie pro zpomalovače hoření - zpráva ECHA

Rok 2024 posunul Českou republiku blíže k zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Vláda schválila zavedení systému záloh a předložila návrh zákona do Poslanecké sněmovny. Tento zákon je však potřeba přijmout co nejdříve. Každý další rok zdržení znamená, že 900 milionů lahví a plechovek skončí na skládce, ve spalovně nebo volně pohozené v přírodě. K zemím, které již zálohují, se v příštím roce přidají i Rakousko a Polsko, takže Česko bude ze všech stran obklopeno zálohujícími zeměmi.

Pro Česko navíc začnou platit nové povinnosti vyplývající z evropské legislativy. V souladu s čerstvě schváleným nařízením o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR) musí členské země v roce 2026 dosáhnout míru sběru 80 % u PET lahví i plechovek, v opačném případě je musí začít zálohovat.

„Systém záloh je jediné řešení, které umožňuje udržet obalový materiál v uzavřeném koloběhu pro jeho opakované využití. Na rozdíl od současného třídicího systému dokáže nejen vytřídit minimálně 90 % obalů, ale zároveň zajistí, že všechny vytříděné obaly budou opětovně použity. Spotřebitelé tak budou mít jistotu, že z PET lahve vznikne nová lahev a z plechovky opět plechovka,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Zákon je potřeba přijmout co nejdříve. Čím déle budeme otálet, tím větší riziko hrozí, že nesplníme závazky EU. Evropské státy postupně uzavírají materiálové smyčky. Recyklát bude na trhu stále méně dostupný a jeho cena bude růst. Včasné přijetí zákona těmto komplikacím předejde.“

V roce 2025 se počet zemí, které v Evropě zálohují, rozšíří na 18. V lednu 2025 se přidá Rakousko a na podzim také Polsko. Zálohování připravují například i Řecko, Portugalsko, Velká Británie a nově také Španělsko. „Evropské země si uvědomují pozitivní dopady zálohového systému a brzy se přidají k těm, které díky němu výrazně snižují míru znečištění životního prostředí a zároveň umožňují opakované využívání materiálů pro stejný účel,“ uvádí Kristýna Havligerová. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých obaly zálohuje více než 350 milionů lidí.

V Česku se v uplynulém roce debata o zálohování posunula od otázky, zda zálohovat, k otázce, jak správně nastavit systém záloh, aby byl efektivní a ekonomicky vyrovnaný. Česká republika tak konečně směřuje k řešení, které pomůže odstranit současný problém, kdy téměř polovina nápojových obalů končí ve spalovnách, na skládkách nebo znečišťuje naše okolí.

V listopadu vláda předložila novelu zákona, která má zavést zálohový systém, do Poslanecké sněmovny, kde nyní čeká na projednání v prvním čtení. „Díky zálohování zabráníme plýtvání přírodními zdroji, snížíme spotřebu energie až o 95 % a uhlíkovou stopu těchto obalů o 80 %. Posílíme naši materiálovou bezpečnost, a jak ukazuje evropská zkušenost, zbavíme se volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst,“ doplňuje Kristýna Havligerová.

Podle průzkumu společnosti Ipsos zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky podporují tři čtvrtiny Čechů. Pokud mají jistotu, že obaly budou opakovaně recyklovány, podpora systému záloh stoupá na 9 z 10 dotázaných. Jednalo se o nejrozsáhlejší průzkum v této oblasti, který proběhl na vzorku 4 247 respondentů. Češi dlouhodobě oceňují především zajištění opakovaného využívání zálohovaných obalů při výrobě nových PET lahví a plechovek a systém vnímají jako motivaci k ekologičtějšímu chování.

Milníky roku 2024

• Leden 2024: Maďarsko zavedlo zálohový systém
V lednu spustilo zálohový systém Maďarsko. Pokrývá PET lahve, plechovky a skleněné lahve. Nyní zaznamenává až 6 milionů vrácených obalů každý den.

• Leden 2024: Irsko a Rumunsko zavedly zálohování
V únoru se mezi zálohující země přidalo Irsko a po pouhých šesti měsících dosáhlo míry sběru 73 % (údaj k srpnu 2024).

• Říjen 2024: Společnost EKO-KOM potvrdila  nutnost zavedení systému záloh a jeho pozitivní dopad do rozpočtů obcí
Společnost EKO-KOM ve svém prohlášení jasně uvedla, že zavedení systému záloh je v Česku nevyhnutelné. Potvrdila také, že případné ztráty obcí spojené se zavedením záloh budou plně kompenzovány. EKO-KOM upraví své platby obcím a třídičkám, aby pokryl zvýšené náklady či jiné ekonomické dopady. Výsledkem bude podle společnosti pozitivní dopad na obecní rozpočty.

• Říjen 2024: Vláda posunula návrh zavedení zálohování nápojových obalů do poslanecké sněmovny
Vláda České republiky v říjnu schválila návrh zákona o zálohování PET lahví a plechovek a předložila jej k projednání do Poslanecké sněmovny.

• Listopad 2024: Španělsko a Velká Británie rozhodli, že budou zálohovat
Španělsko má v plánu spustit systém záloh na konci roku 2026. Anglie, Skotsko a Severní Irsko počítají s jeho zavedením na podzim roku 2027.

• Prosinec 2024: Schválení návrhu nařízení o obalech a obalovém odpadu
Evropská rada 16. prosince schválila nařízení  o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR). Nařízení stanovuje, že členské státy, které do roku 2026 nedosáhnou 80% míry sběru PET lahví a plechovek, budou povinny nejpozději do roku 2029 zavést zálohový systém. Česká republika s aktuální mírou sběru pod 30 % u plechovek a 75 % u PET lahví ve stávajícím systému tyto požadavky nesplní.

Autor: Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

V úředním věstníku Evropské unie vyšla 12. prosince 2024 nová směrnice 2024/3019 o čištění městských odpadních vod. Aktualizuje a zpřísňuje předchozí předpisy s cílem zlepšit kvalitu vod a ochranu životního prostředí v členských státech.

Mezi klíčové změny patří:

• Zmenšení velikosti aglomerace. Nově je povinnost zajistit odvádění a čištění městských odpadních vod stanovena pro aglomerace s populačním ekvivalentem (PE) 1000 a vyšším, oproti předchozí hodnotě 2000 a vyšší.

• Zavedení čtvrtého stupně čištění. Směrnice ustanovuje povinnost pro vybrané aglomerace o velikosti 10 000 PE a všechny ČOV o velikosti 150 000 PE a vyšší zajištění odstranění vybraných mikropolutantů, jako jsou farmaceutické látky a kosmetické přípravky. Náklady na tuto modernizaci budou částečně hrazeny příslušnými průmyslovými odvětvími.

• Energetická účinnost a využití obnovitelných zdrojů. Čistírny odpadních vod o velikosti 10 000 PE a vyšší budou povinny provádět pravidelné energetické audity a podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je bioplyn nebo solární energie, s cílem dosáhnout energetické neutrality do roku 2045.

Implementace těchto opatření povede ke zvýšení nákladů na provoz čistíren odpadních vod, což se pravděpodobně promítne do cen vodného a stočného pro koncové uživatele. Plné znění směrnice 2024/3019 je dostupné na oficiálních stránkách EUR-Lex: EUR-Lex

Zdroj: SOVAK ČR

Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje tzv. zelené politiky a snižování emisí v ČR. Plán počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných 18 procent na 30 procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím naopak kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu, které chystá EU. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu Kč. Dokument vyžaduje EU. Česko mělo, stejně jako dalších 12 zemí EU, se schvalováním plánu zpoždění, Evropská komise kvůli tomu s ČR v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva, takzvaný infringement.