Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do vnějšího připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se provádí některé ustanovení zákona o integrované prevenci (IPPC). Teze novely vyhlášky č. 554/2002 Sb. byly součástí materiálu k novele zákona o integrované prevenci, schváleného vládou dne 15. srpna 2012. V průběhu dalších prací na novelizaci vyhlášky bylo vyhodnoceno, že vzhledem k rozsahu a významu změn je vhodnější než novelizace stávající vyhlášky úprava řešené materie zcela novou vyhláškou, kterou bude stávající vyhláška zrušena a nahrazena. Termín připomínek je stanoven na 27. května 2013. Více ZDE.

Evropská komise dnes představila novou strategii, která by měla podpořit výstavbu "zelené" infrastruktury a propojit ochranu přírody s ekonomickými benefity. Strategie se bude zaměřovat na čtyři hlavní body, jimiž jsou integrace ekologické infrastruktury do hlavních politických oblastí, zlepšení znalostí o inovativních technologiích a jejich podpora, lepší přístup k financování těchto projektů a podpora projektů na úrovni EU. Úspěsnost strategie vyhodnotí Komise do konce roku 2017 vydáním hodnotící zprávy společně s dalšími doporučeními.

Evropská komise dnes přijala novou strategii, jejímž cílem je podpořit využívání zelené infrastruktury a zajistit, aby se přírodní procesy v rostoucí míře stávaly systematickou součástí územního plánování. Zelená infrastruktura je ověřeným a vyzkoušeným nástrojem, jenž využívá přírodu k zajištění ekologických, ekonomických a sociálních užitků. Příkladem uplatnění zelené infrastruktury může být například řešení zaplavovaných oblastí, kdy k zachycování nadměrného množství vod v důsledku přívalových dešťů upřednostňuje využívání přirozených mokřadů oproti budování protipovodňové infrastruktury.

Komisař pro životní prostředí Janez Potočnik k tomu uvedl: „Rozvoj zelené infrastruktury je často výhodnou investicí z hlediska přírody, hospodářství a pracovních míst. Je-li to opodstatněné z ekonomických a environmentálních důvodů, měli bychom nabízet společnosti řešení, jež se nepříčí přirozeným přírodním pochodům, ale naopak z nich vycházejí.“

Zelená infrastruktura je často levnější a trvanlivější než jiná řešení založená na klasických stavebně inženýrských přístupech. Parky s bohatou biologickou rozmanitostí, zelené plochy a koridory čerstvého vzduchu mohou například přispívat ke zmírnění nepříznivých dopadů letních vln veder. Zelená infrastruktura vedle své prospěšnosti z hlediska zdraví a životního prostředí rovněž přináší celou řadu sociálních užitků: vytváří pracovní místa a přetváří města v atraktivní místa k bydlení i pro práci. Díky jejímu rozvoji se také lépe daří volně žijícím živočichům, a to dokonce i v městském prostředí.

Dnes zahájená strategie se zaměří na:

• prosazování zelené infrastruktury do hlavních oblastí politik, jako jsou zemědělství, lesnictví, vodohospodářství, mořské prostředí a rybolov, regionální politika a politika soudržnosti, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, doprava, energetika, prevence živelných pohrom a politiky územního rozvoje. Do konce roku 2013 Komise vypracuje pokyny, v nichž budou uvedeny způsoby, jak lze zelenou infrastrukturu v období 2014 až 2020 začlenit do provádění těchto politik,

• zlepšení výzkumu a údajů, posílení znalostní základny a prosazování inovativních technologií, jež podporují zelenou infrastrukturu,

• zlepšení přístupu k financování projektů zelené infrastruktury – Komise do roku 2014 zřídí ve spolupráci s Evropskou investiční bankou nástroj financování EU na podporu projektů zelené infrastruktury,

• podporu projektů zelené infrastruktury na úrovni EU – Komise vypracuje do konce roku 2015 studii, jež vyhodnotí příležitosti rozvoje sítě zelené infrastruktury v rámci celé EU.

Další kroky

Do konce roku 2017 Komise přezkoumá pokrok rozvoje zelené infrastruktury a zveřejní zprávu o získaných zkušenostech spolu s doporučeními pro budoucí opatření.

Souvislosti

Krajina v Evropě podléhá dennodenně výrazným změnám v důsledku stále silnějšího lidského působení, které vede k roztříštěnosti, změnám a intenzifikaci v souvislosti s využíváním půdy. Rozšiřování měst a výstavba silnic a energetické infrastruktury poškodily a rozdělily cenné ekosystémy, přičemž se dotkly přirozených populací a druhů a snížila se územní a funkční soudržnost krajiny. Poškozené ekosystémy mají častou menší druhovou rozmanitost a oproti zdravým ekosystémům nemohou zabezpečovat plný rozsah nezbytných funkcí. Tyto funkce však přinášejí hospodářství přímý užitek, a investice do zelené infrastruktury jsou tudíž z ekonomického hlediska opodstatněné.

Investice do zelené infrastruktury přinášejí obvykle vysokou návratnost. V případě obnovy záplavových území v povodí řeky Labe v Německu přínosy v důsledku přesunu odvodňovacích kanálů, investic do řízení využívání zemědělské půdy, které je přizpůsobeno záplavovým územím, a vybudování rybích přechodů převýšily náklady až čtyřnásobně. Užitky z hlediska rekreace, protipovodňové ochrany a úspory emisí CO2, jež nebyly vyčísleny v peněžní podobě, by vypočtené užitky dokonce ještě zvýšily.

Prvky zelené infrastruktury v městském prostředí, jako jsou například zelené střechy, parky a aleje, jsou prospěšné z hlediska lidského zdraví, napomáhají při řešení sociálních problémů, spoří energii a usnadňují odtékání vod. Dokonalejší plánování infrastruktury rovněž přispívá k účinnější politice v oblasti mobility a výstavby.

Sdělení o zelené infrastruktuře čerpá z plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje a ze strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a usiluje o prosazování investic do zelené infrastruktury v Evropě a její široké využívání.

Další informace:

Odkaz na sdělení a shrnutí pro veřejnost:

https://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/index_en.htm

Nové audiovizuální záznamy k zelené infrastruktuře naleznete zde:

https://www.tvlink.org/

Viz též:

https://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa podepsal dne 3. května 2013 na základě doporučení 31. Řídicího výboru seznam schválených žádostí a žádostí zařazených do zásobníku projektů z XXXIX. výzvy zaměřené na prioritní osu 1 (Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní) v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celkem se jednalo o 252 žádostí o podporu a dalších 79 žádostí bylo zařazeno do zásobníku projektů.

Dokument ke stažení:

Schválené žádosti z XXXIX. výzvy

Hostem Hyde Parku bude nový stínový ministr životního prostředí za ČSSD, někdejší premiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. Nejsou mu bližší Evropské záležitosti? Co bude prosazovat v oblasti životního prostředí? A jak hodnotí současnou vládní politiku? Ptejte se, Vladimír Špidla bude na vaše otázky odpovídat od 20:05 na ČT24.

Záznam pořadu - ZDE

Zdroj: https://www.ceskatelevize.cz

Evropská energetická politika se v minulých letech příliš zaměřovala na ochranu klimatu. Větší pozornost by teď měla naopak získat konkurenceschopnost průmyslu a bezpečnost dodávek, upozorňuje evropská asociace zaměstnavatelů. Podle předsedy Evropské komise je ochrana klimatu stále důležitá, ani na průmysl ale nechce exekutiva zapomínat. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Dne 19. 3. 2013 vstoupila v účinnost stěžejní novela zákona o integrované prevenci (zákon č. 76/2002 Sb.), která byla publikována ve Sbírce zákonů jako zákon č. 69/2013 Sb. Přijetí novely zákona souviselo zejména s povinností ve stanoveném termínu transponovat důležitou evropskou směrnici o průmyslových emisích (směrnice 2010/75/EU) do právního řádu ČR.

Zákon č. 69/2013 Sb. přináší nové požadavky a povinnosti, se kterými se musí stávající provozovatelé IPPC zařízení, ale rovněž i nově zařazování provozovatelé, seznámit. Dochází především k posilování nároků na aplikaci nejlepších dostupných technik při stanovování podmínek provozu zařízení. Zvyšuje se důraz na ochranu půdy a podzemních vod. V neposlední řadě se taktéž rozšiřuje okruh činností (např. o výrobu desek na bázi dřeva), pro jejichž provoz bude nezbytné integrované povolení. Mění se i některé aspekty povolovacího řízení.

Vzhledem k úpravám zákona musí být upraveny i prováděcí právní předpisy. Stávající vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, v platném znění, bude nahrazena zcela novou vyhláškou. Nová vyhláška bude obsahovat aktualizovaný vzor žádosti o integrované povolení a některé zcela nové vzory dokumentů, které budou provozovatelé v procesu IPPC využívat (základní zpráva, odborné posouzení výjimky z BAT, zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení). Návrh vyhlášky je v současnosti v legislativním procesu. Její přijetí se předpokládá do července 2013.

Hana Šimánková UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ Vás zve na odborný seminář:

„SEMINÁŘ AKTUÁLNÍ LEGISLATIVA V OBLASTI INTEGROVANÉ PREVENCE 2013“

PODTITUL NÁZVU SEMINÁŘE ZNÍ:  PŘEDSTAVENÍ ZÁKONA Č. 69/2013 Sb., KTERÝM SE MĚNÍ ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI A ZMĚN V PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH.

SEMINÁŘ JE ZAMĚŘEN NA: KOMPLETNÍ PŘEDSTAVENÍ SCHVÁLENÉ NOVELY ZÁKONA O INTEGROVANÉ PREVENCI A ZMĚN PŘÍSLUŠNÝCH PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ.

Přednáší:

Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., vedoucí oddělení IPPC a IRZ, MŽP - expert z oblasti integrované prevence a jeden z hlavních tvůrců novely zákona o integrované prevenci

Termín konání semináře: úterý 21. května 2012

Místo konání: Hradec Králové, Hotel Tereziánský dvůr

Vložné: 1347,- Kč bez DPH (1630,- Kč včetně 21 % DPH) možnost dokoupení oběda v ceně 99,- Kč bez DPH (120,- Kč včetně 21% DPH)

Další informace najdete na www.uzitečnésemináře.cz ZDE.

O dopadech nařízení REACH, které zlepšilo ochranu lidského zdraví a životního prostředí v EU, diskutovali v Evropském domě v Praze zástupci Evropské komise, státní správy, privátní sféry a široké veřejnosti. Nařízení REACH upravující registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek z června 2007 však označily loni evropské malé a střední podniky za jednu z deseti nejvíce zatěžujících evropských legislativ. Podle zástupců českého chemického průmyslu REACH prodražuje podnikání v EU a snižuje konkurenceschopnost evropských firem ve světě. V přezkumu tohoto nařízení, který vydala Evropská komise (EK) na začátku února, připustila tuto náročnost REACH a jeho negativní dopad na MSP. Z tohoto důvodu přistoupila EK ke snížení poplatků pro malé a střední firmy a zároveň k navýšení poplatků pro velké firmy tak, aby změna nezpůsobila výpadek příjmů na chod agentury ECHA. Celkovou revizi nařízení EK v této chvíli nepovažuje za potřebnou. Více ZDE

Klesající trend spotřeby vody se potvrdil i v roce 2012, uvádí ČSÚ v dnes zveřejněné zprávě "Vodovody, kanalizace a vodní toky 2012". Stejně tak pokleslo i specifické množství vody fakturované celkem a vody fakturované domácnostem. Celorepublikově pokles představuje u vody fakturované 1,7  l/os/den, u vody fakturované domácnostem 0,5 l/os/den. Cena pitné vody stoupla z 30,8 Kč/m³ na 32,70 Kč/m³, cena stočného stoupla z 27,90 Kč/m³ na 29,60 Kč/m³ (cena bez DPH). Více ZDE.

Úředníci by v budoucnu mohli těžařům nařídit, aby hnědé uhlí posílali přednostně do tepláren. Ty by se pak musely smířit s tím, že budou platit za předem dané množství uhlí, i když je nakonec neodeberou. Počítá s tím věcný záměr velké novely horního zákona, která prošla první kolem připomínkového řízení a míří k projednání vládou. E15.cz dále informuje, že nově se do zákona vrací i právo vyvlastnit pozemky a nemovitosti, pokud brání těžbě uhlí či uranu, které je ve veřejném zájmu. MPO chce také zvýšit výnos z poplatku z vytěžených nerostů o 150 procent, z nynějších zhruba 600 milionů na 1,6 miliardy korun za rok. Na desetinásobek, ze sto korun na hektar na tisíc korun na hektar, se má zvýšit i poplatek za používání dobývacího prostoru. Nově by půl miliardy z vybraných peněz získaly také kraje. Ty by z nich mohly financovat obnovu krajiny. Necelou třetinu by měly inkasovat přímo rezorty průmyslu a obchodu a životního prostředí a zbytek obce. Více čtěte na E15.cz ZDE.

Dokumenty ke stažení: předkládací zpráva - návrh zákona - vypořádání připomínek

Zdroj: E15.cz

Prezident republiky Miloš Zeman využil své pravomoci dané čl. 50 Ústavy České republiky a vrátil ve čtvrtek dne 2. května Poslanecké sněmovně zákon ze dne 27. dubna 2013, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech.  Dne 13. února 2013 hlasovala Sněmovna o pozměňovacím návrhu pana poslance Sivery, který dal pozměňovací návrh k odložení lhůty účinnosti u  likvidace fotovoltaických elektráren  z 1. června na 31. prosince letošního roku s tím, že  tento návrh nebyl Sněmovnou přijat. Více ZDE

Ve dnech 23. - 24. května 2013 se bude v Praze konat 14. evropského Fórum pro ekoinovace, které pořádá Evropská komise ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Jedná se o mezinárodní konferenci pořádanou dvakrát ročně za účelem výměny poznatků o ekoinovacích. Letos se fórum poprvé uskuteční v Praze a bude zaměřeno na čistotu ovzduší ve městech, zejména na problematiku čisté mobility a inovací v oblasti úspor energií s přímým dopadem na kvalitu ovzduší.

Fórum je určeno představitelům soukromého sektoru, výzkumných institucí, neziskových organizací, státní správy a samosprávy, které profesně zajímá uplatnění ekoinovací a podpora uchycení nových environmentálních technologií na trhu. Důraz bude kladen na spolupráci státní správy a samosprávy se soukromým sektorem, na sdílení dobré i špatné praxe. Písemný výstup z fóra bude doporučením pro High level working group k eko-inovacím pod hlavičkou Evropské komise.

Konference bude probíhat v angličtině bez tlumočení. Vstup je bezplatný, ale možný pouze s pozvánkou a registrací. Na následující webové stránce je možné dočíst se více o programu fóra a napsat si o zaslání pozvánky se jménem a heslem pro registraci: https://ec.europa.eu/environment/ecoinnovation2013/1st_forum/index_en.html

Dokument ke stažení:

Program konference: Fórum pro ekoinovace (PDF, 786 kB )

Zdroj: MŽP

Model EPC (Energy Performance Contracting), tedy zjednodušeně bez vstupní investice, se kvůli vzrůstajícím cenám energií a legislativě mířící k energeticky úsporným budovám stává přitažlivý pro veřejnou sféru. O tomto modelu úspor energií začíná uvažovat řada českých měst a krajů. Aktuálně se chystá využít tuto metodu například Kopřivnice, Ostrava, České Budějovice, Písek, Opava, Litvínov, Krnov, Klatovy, Karlovarský a Moravskoslezský kraj nebo třeba Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Model EPC, kdy se energetická opatření splácejí smluvnímu partnerovi z úspor energií, se rozšířil v době ropné krize v USA a v Britanii. Ani na českém trhu není úplnou novinkou. První projekt se u nás datuje k roku 1993. Celkem jich je u nás už asi 150 a proinvestované prostředky dosáhly téměř tří miliard. V českém prostředí už má s těmito energetickými službami zkušenosti zhruba deset firem, od roku 2010 mají svou asociaci. Více ZDE

Zdroj: E15.cz