Evropská iniciativa pro zinkování v udržitelné výstavbě byla zahájena na počátku druhého tisíciletí komplexní analýzou, která v roce 2008 vyústila ve vydání publikace Zinkování a udržitelná výstavba: Příručka pro uživatele. V dubnu 2021vydala EGGA novou publikaci Pozinkovaná ocel a udržitelná výstavba: Řešení pro cirkulární ekonomiku. Jedná se o 80stránkovou knihu, kterou vytvořila malá pracovní skupina členů EGGA a která se věnuje rozvoji odvětví zinkování, přičemž pozinkovaná ocel nadále zůstává základem řešení pro boj se změnou klimatu a pro vybudování cirkulární ekonomiky, která se stala připravovaným cílem i již realizovaným východiskem. Pozinkovaná ocel nabízí celou škálu inovativních řešení, jež optimalizují životnost ocelových konstrukcí a komponent a umožňují jejich využití v rámci cirkulární ekonomiky. Více ZDE

Jakékoli činnosti, kterými je škodlivě zasahováno do přirozeného vývoje jedinců zvláště chráněných živočichů, lze realizovat výhradně na základě pravomocné výjimky udělené krajským úřadem. Tohoto nařízení nedbala stavební společnost Stream s.r.o., která při opravě jezu v Úpici bez příslušných povolení orgánů ochrany přírody dočasně změnila proudění řeky Úpy. Za přestupek zaplatí sto tisíc korun.

Zásah spočíval v přehrazení proudné části koryta řeky Úpy a odklonu prakticky veškerého jejího průtoku do okrajové části jezu, kde byl soustředěn do výrazně užšího paprsku, který ústil zpět do stávajícího koryta z boku pod kosým úhlem. „Jez se přitom nachází v úseku řeky, který je biotopem pro zvláště chráněné živočichy, což bylo firmě provádějící opravu jezu známo. Přesto ale společnost bez důvodu předpokládala, že k provádění zásahů nepotřebuje povolení orgánů ochrany přírody,“ vysvětlil ředitel Oblastního inspektorátu Hradec Králové Lukáš Trávníček.

Svou činností firma v lokálním měřítku narušila ekologicko-stabilizační funkce dotčeného úseku vodního toku a současně škodlivě zasáhla do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů jako je mihule potoční, střevle potoční, vranka obecná a mník jednovousý. Z odborného posouzení, které Česká inspekce životního prostředí zadala u Agentury ochrany přírody a krajiny, jednoznačně vyplynulo několik negativních důsledků provedených zásahů. Jednalo se jednak o odplavení místních říčních sedimentů a jejich odnosu dále po toku, což narušilo biotopy zdejšího rybího společenstva, jednak o umístění pískem plněných vaků přehrazujících koryto do míst s výskytem vranek obecných a mihulí potočních, což přinejmenším snížilo jejich úkrytové možnosti, a v neposlední řadě také o akceleraci hloubkové eroze koryta na výtoku z jezu, která narušila ekologicko-stabilizační funkce dotčeného úseku řeky.

Vzhledem k tomu, že ke škodlivému zásahu do biotopu chráněných živočichů i do významného krajinného prvku došlo na relativně malé ploše, povětšinou v minulosti uměle vybudované, jeví se dopad takových zásahů jako lokální. „Inspekce však na druhou stranu nemohla přehlédnout skutečnost, že pokutovaná společnost měla povědomí o přítomnosti zvláště chráněných živočichů v dané lokalitě a jejich zákonné ochraně a že si rovněž jako profesionál, který se zabývá projektováním a stavbami vodních elektráren, měla být vědoma ochrany vodních toků podle zákona o ochraně přírody a krajiny,“ zdůraznil ředitel Trávníček.

Firma se proti rozhodnutí inspekce neodvolala a uložená pokuta nabyla právní moci 12. dubna 2023. V souvislosti se spácháním více přestupků mohla sankce dosahovat až do výše milionu a půl korun.

 

Bylo zveřejněno nové nařízení Komise ze dne 3. května 2023, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), pokud jde o olovo a jeho sloučeniny v PVC.

Evropská komise přijala nové nařízení zakazující uvádění na trh nebo používání olova v předmětech vyrobených z polyvinylchloridu (PVC). Je tím uzavřen proces, který začal v roce 2016, kdy agentura ECHA předložila dokumentaci podle přílohy XV, která prokazuje, že dochází k uvolňování olova z předmětů vyrobených z PVC. Tyto předměty obsahují stabilizátory na bázi olova, které zvyšují tepelnou stabilitu PVC při jeho výrobě a při výrobě předmětů z PVC a chrání PVC před fotodegradací.

V položce 63 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se doplňuje několik nových odstavců.

S účinkem od 29. listopadu 2024 olovo a jeho sloučeniny nesmějí být uváděny na trh nebo používány ve výrobcích, které se vyrábějí z polymerů nebo kopolymerů vinylchloridu (PVC), je-li koncentrace olova rovna nebo vyšší než 0,1 % hmotnostních PVC materiálu.

Řada odchylek z tohoto omezení je zavedena především pro:

• výrobky z PVC obsahující recyklovaný měkčený PVC do 28. května 2025;
• výrobky z PVC obsahující recyklovaný tvrdý PVC do 28. května 2033, je-li koncentrace olova (vyjádřeného jako kov) nižší než 1,5 % hmotnostních recyklovaného tvrdého PVC;
• separátory z PVC a oxidu křemičitého v olověných akumulátorech do 28. května 2033 (očekávají se vhodné alternativy).

Nařízení Komise (EU) 2023/923 vstoupí v platnost koncem května 2023.

Texty nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace

Nařízení Komise (EU) 2023/923

Nařízení Komise (EU) 2023/923 [ENG]

Zajistit vodní zdroje s pitnou vodu pro obyvatele, zadržet a posílit vodu v krajině pro přírodu i zemědělskou produkci a zabezpečit energetické zdroje. To jsou hlavní cíle Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023-2027 Ministerstva zemědělství (MZe). Materiál vypracovaný ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) schválila ve středu vláda.

„Koncepce ochrany před následky sucha je zásadní materiál, ve kterém popisujeme, jakým způsobem se dlouhodobě chystáme zmírňovat dopady klimatické změny. Vycházíme při tom z nejmodernějších poznatků a inspirujeme se také zkušenostmi z realizace opatření v uplynulých letech. Musíme být včas připraveni na budoucí výskyt sucha, nerovnoměrných srážek a nárůst teploty vzduchu,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

„Adaptovat se potřebujeme o to více a rychleji, protože z aktuálního vyhodnocení hydrologické situace a v Koncepci modelovaných scénářů lze očekávat nárůst teploty vzduchu o více než dva stupně Celsia ještě před rokem 2040. Nutnost realizace adaptačních opatření, zejména efektivních opatření k zajištění vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zabezpečení energetických zdrojů a současně i k zadržení a posílení vody v krajině pro krajinné ekosystémy i zemědělskou produkci, je o to naléhavější,“ uvedl za spolugestora Koncepce ochrany před následky sucha ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Prevence proti suchu zahrnuje různé stavby a postupy, které se vzájemně doplňují. MZe tak chce v příštích letech podporovat výstavbu a rekonstrukce rybníků, vodovodů a kanalizací, pozemkové úpravy, které vracejí vodu do krajiny, a propojování vodárenských soustav, aby bylo možné v případě sucha přivést vodu do postižených míst.

„Cílem všech opatření je zajistit dostatek pitné vody pro obyvatelstvo, zadržovat vodu v krajině, posilovat vodní zdroje a zajistit i dostatek vodních zdrojů pro dobrý stav životního prostředí a zároveň pro zemědělskou produkci,“ řekl ministr Nekula.

Na vybudování opatření každý rok MZe vynaloží téměř 16 miliard korun, z toho 40 % z národního rozpočtu a 60 % z fondů Evropské unie. Pro opatření v gesci MŽP bude potřeba ročně zhruba 9 miliard korun.

„Pro příklad, jen na potřebnou revitalizaci vodních toků počítáme s jednou miliardou korun z aktuálního Operačního programu Životní prostředí. Dotací na celou mozaiku opatření proti suchu připravujeme celou řadu, právě teď nám až do konce listopadu běží více než třicetimilionová výzva pro majitele nebo nájemce malých vodních nádrží na jejich dílčí opravy. Dobře víme, že čím více tůní, rašelinišť, rybníků, alejí, meandrujících potoků a řek či remízků, tím pomaleji voda z krajiny odteče. Kromě toho obcím a krajům také právě teď nabízíme finance ve výši přes 18 milionů korun na zpracování studií k posouzení potenciálu zadržování vody v krajině a návrhy konkrétních opatření,“ vysvětlil ministr Hladík.

K tomu ještě přibydou vlastní prostředky investorů (např. obcí nebo podniků povodí), jejichž podíl se pohybuje obvykle v rozmezí 20-50 %, ale pro některá opatření zaměřená na ochranu přírody může být dotace až 100 %.

Materiál navazuje na koncepci pro období 2017-2022, jejíž cíle se podařilo naplnit. V těchto letech bylo na prevenci proti suchu v gesci MZe každoročně vynaloženo 13,2 miliardy korun, a v gesci MŽP 2,7 miliardy. Bylo vybudováno 686 kilometrů vodovodních sítí, 34 úpraven pitné vody a zafinancováno 63 projektů propojení vodárenských soustav, což umožnilo nově napojit 104 tisíc obyvatel. Vodní poměry v krajině posílilo 2 300 malých nádrží a rybníků a akumulační prostor rybníků zvýšilo odbahnění o 1,3 milionu metrů krychlových. Na přípravu výstavby víceúčelových vodních nádrží (Vlachovice, Kryry, Senomaty a Šanov) bylo alokováno 663 milionů korun a na rekonstrukce přivaděčů 78 milionů korun.

Udržitelnost je trend, na který sází stále více firem. Zásadně se skloňuje v otázce plastů a obalů z nich. Nápojářské společnosti Kofola a Mattoni 1873 teď hlásí důležitý krok směrem k menší zátěži pro životní prostředí. Vstoupily do slovenské firmy General Plastic, která produkuje takzvané preformy pro výrobu PET lahví. V úterý podepsaly dodatek ke smlouvě se společností GP Alliance o koupi třetinových podílů. Zbývající třetina akcií zůstává původnímu majiteli, tedy právě skupině GP Alliance podnikatele Jána Sabola. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí představilo teze legislativní úpravy budoucího řešení zálohového systému na vybrané jednorázové nápojové obaly – PET lahve a plechovky. Díky němu by se k recyklaci mělo dostat více než 2,5 miliardy kusů nápojových plastových lahví a plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst ve městech a obcích i volné krajiny.

„O zálohování petek a plechovek se diskutuje velmi dlouho, ale teprve naše vláda našla odvahu představit postupné kroky k zavedení systému do praxe. Náklady na jeho zavedení i provoz ponesou výrobci a dovozci nápojů, občané jen zaplatí vratnou zálohu za obal, která se jim zase vrátí bez ohledu na to, zda budou nakupovat ve velkém supermarketu, malém obchodě nebo na internetu. Díky tomu bychom měli být schopni do pěti let od zavedení systému vrátit do života 90 % plastových lahví a plechovek, čímž také splníme naše evropské závazky. Cirkulární ekonomika je budoucnost a zálohování je její součástí,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Jsem rád, že konečně neřešíme, zda zálohovat, nebo ne, ale řešíme jak,“ doplnil ministr s tím, že novela povede ke snížení volně pohozeného odpadu v přírodě, což je podle něj jeden z hlavních důvodů, proč je třeba zálohování zavést. „Zkušenosti ze Slovenska ukazují, že po zavedení zálohového systému došlo k výraznému omezení výskytu pohozených obalů od nápojů v přírodě,“ dodal Hladík. „Když sečtu všechny benefity zavedení zálohového systému je jasné, že tím prospějeme zejména našim dětem, nastupující generaci,“ doplnil Hladík.

Ministerstvo životního připraví návrh změny zákona o obalech, který chce v paragrafovém znění představit do konce letošního roku. Nejdříve by tak systém zálohování mohl začít fungovat v polovině roku 2025.

Zálohy by se měly týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholických nápojů do 15 % alkoholu v plastových lahvích. Dále také všech nealkoholických nápojů v plechovkách o velikosti 0,1 až 3 litry a nápoje s obsahem do 15 % alkoholu v plechovkách. Výjimky se týkají obalů od mléka a mléčných výrobků, nápojů nad 15 % alkoholu a jednorázových skleněných nápojových obalů, které se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek.

„Zákazníci budou s PET lahvemi nebo plechovkami zacházet podobně jako dnes se zálohovaným sklem. Při nákupu zaplatí zálohou, která bude stejná jak pro lahve, tak pro plechovky. Její přesná cena bude určená vyhláškou k zákonu, návrh počítá s výší 4-5 korun. Při vracení nápojových obalů nebude nutné je nijak vymývat, důležité je, že se vrátí včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód,“ vysvětlil ministr Hladík.

Pro obchodníky bude povinné nabídnout místo pro vracení PET a kovových obalů v prodejnách nad 50 metrů čtverečních, zároveň takové místo musí nabízet všechny čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních. Dohromady by mělo jít o přibližně 11 tisíc sběrných míst. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i on-line prodejci. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné ani dobrovolné místo odběru, ho povinně zřídí operátor systému. Díky tomu bude systém dostupný pro naprostou většinu obyvatel.

„Klíčové z pohledu ministerstva je, aby se odpad co nejvíc využíval jako zdroj. Zavedení zálohového systému proto nesmí nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Zároveň nesmí zásadně poškodit obce, ani narušit trh s vytříděnými surovinami. Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevyzvednutých záloh,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP.

Fungování celého systému bude zajišťovat jeden centrální operátor. Ten bude fungovat na principu tzv. rozšířené odpovědnosti výrobců, podobně jako při zpětném odběru pneumatik nebo vysloužilé elektroniky. Členy tohoto systému se stanou dovozci, výrobci a prodejci, kteří dohromady dodávají na trh nejméně 80 % obalů podléhajících zálohování. Operátor požádá o autorizaci, kterou uděluje MŽP na předem vymezenou dobu. Ministerstvo také bude kontrolovat jeho činnost.

Prioritou pro MŽP je předcházení vzniku všech odpadů, tedy i jednorázových nápojových obalů. Tomu odpovídá také Strategický rámec cirkulární ekonomiky ČR 2040 (Cirkulární Česko 2040).

Z MŽP putuje dlouhodobě významná finanční podpora na rozvoj odpadového a oběhového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jednou z prioritních oblastí je právě podpora materiálové recyklace odpadů. V období 2014-2020 podpořil program projekty materiálové recyklace plastových odpadů za téměř 433 mil. Kč, o celkové kapacitě více než 93 tis. tun/rok.

V novém programovém období OPŽP 2021–2027 je na investice do odpadového a oběhového hospodářství vyčleněno celkem 7,1 mld. Kč.

Jednou z priorit je podpora vysoce kvalitního třídění a dotřiďování a materiálová recyklace odpadů.

MŽP rovněž podporuje rozvoj odpadové infrastruktury, což opět přispívá k vyšší poptávce po produktech z recyklovaných materiálů a zároveň k využití plastového odpadu. Například 24. výzva „Prevence vzniku odpadů“ bonifikuje vyšší mírou dotační podpory projektové žádosti na pořízení kompostérů vyrobených z recyklovaného materiálu.

K podpoře přechodu na principy oběhového hospodářství přispívá rovněž Operační program Spravedlivá transformace (OPST 2021-2027), který se zaměřuje na podporu inovativních projektů oběhového hospodářství v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.

Základní východiska právní úpravy

• Nastavení povinných ambiciózních cílů sběru zálohovaných nápojových obalů

• Systém umožní pouze minimální výjimky

• Zálohované obaly budou jasně identifikovatelné a označené

• Místa odebírající zálohované obaly budou jasně určitelná

• Spotřebitelé mají jasné a srozumitelné informace k zálohovaným obalům

• Transparentní a nediskriminační systém zálohování

• Transparentní výběr operátora systému

• Operátor systému bude jen jeden

• Systém umožňuje rovný přístup a spravedlivé podmínky všem hospodářským subjektům, které se chtějí stát jeho součástí, za předpokladu, že uvádějí na trh obaly, které patří do typu nebo kategorie obalů zahrnutých do systému

• Stanoveny budou dostatečné požadavky na finanční způsobilost operátora systému

• Operátor systému poskytuje všem zapojeným subjektům a státní správě veškeré potřebné informace a pravidelně reportuje požadované údaje

• Neplnění povinností bude sankcionováno. Výše sankcí bude odrazující

Další informace najdete na stránce Zálohování.

Ke stažení:

Shrnutí zálohovacího systému v letáku (pdf)

Je dobře, že MŽP už neřeší, zda zálohový systémano nebo ne, ale jak

Iniciativa Zálohujme oceňuje, že současné Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podniká faktické kroky k zavedení plošného zálohového systému v ČR, který zahrne i nápojové PET lahve a plechovky, a dnes představilo první teze, jak by měl systém fungovat. Technické detaily návrhu MŽP nechá iniciativa Zálohujme odpovědně posoudit spolupracujícími odborníky.  Zatím iniciativa poukazuje na to, že dvě její nezávislé odborné studie doporučují zálohu ve výši 3 Kč, na níž jsou spotřebitelé zvyklí u většiny skleněných zálohovaných lahví, zatímco návrh MŽP předpokládá výši 4-5 Kč.

Téma zálohování nápojových PET lahví a plechovek uchopila iniciativa Zálohujme v lednu 2018, od té doby nechala zpracovat několik odborných studií k zálohovému systému, sdružuje pestrou škálu členů od výrobců nápojů, odborníků na cirkularitu a akademiků přes neziskové organizace až po kulturní instituce nebo významné osobnosti, a přitáhla desítky tisíc příznivců z řad veřejnosti. Jsme rádi, že úsilí iniciativy Zálohujme a zapojení jejích podporovatelů přispěly svým dílem k zahájení přípravy potřebného zákona.  

Chválíme MŽP za to, že už „neřeší, jestli zálohy ano nebo ne, ale jak“. Jsme připraveni zapojit se do práce ministerstvem avizované expertní skupiny a budeme se dál zasazovat o spuštění zálohového systému v podobě, která bude v maximálním souladu se závěry našich odborných studií*, přičemž konečným cílem je pro nás co cirkularita nápojových PET lahví a plechovek. Spuštění plošného zálohového systému totiž jednak výrazně sníží littering těchto dosud nezálohovaných nápojových obalů, ale zároveň tím vznikne jeden ze tří pilířů podmiňujících nastartování cirkularity spotřebitelských obalů v nápojovém průmyslu (dalšími je ekodesign těchto nápojových obalů a recyklace z lahve do lahve, resp. z plechovky do plechovky). 

Technické detaily zálohového systému, jak jej nyní MŽP navrhuje, necháme v příštích týdnech odpovědně posoudit našimi spolupracujícími odborníky. Zatím vyslovujeme výhradu vůči návrhu výše zálohy. Dvě námi zadané odborné studie*, které zkoumaly optimální parametry zálohového systému pro ČR, došly shodně k závěru, že rozumná výše zálohy je 3 Kč. 

Jednak jsou na ni spotřebitelé v ČR zvyklí z dobře fungujícího systému vratných skleněných lahví, zároveň při porovnání výší záloh za nápojové PET lahve a plechovky v zemích s funkčním zálohovým systémem je záloha 3 Kč velmi blízko hodnotě spojené s 90% mírou návratnosti. Státy, ve kterých je záloha na některé či všechny obaly výrazně vyšší než ekvivalent 3 Kč, jsou zároveň ekonomikami s výrazně vyšší kupní silou na straně spotřebitelů, než je tomu v ČR.

*studie ke stažení: Eunomia 2018 a EEIP 2020

Iniciativa pro zálohování vítá závazek MŽP zavést zálohový systém v Česku, varuje ale před jeho zbytečným prodražením

„Oceňujeme, že Ministerstvo životního prostředí představilo parametry budoucího systému záloh na PET lahve a plechovky, díky čemuž systém získává konkrétní podobu i v České republice. Zálohový systém je osvědčeným řešením k dosažení cirkularity nápojových obalů a úspěšně funguje v Evropě i v desítkách dalších zemí po celém světě. Vítáme velký posun v diskusi i jasný závazek ze strany státu.

Těší nás, že i ministerstvo má zájem postavit systém, který bude pohodlný a srozumitelný pro spotřebitele. Je důležité, že chce zapojit také malé obchodníky, díky čemuž bude sběrná síť dobře dostupná, a že počítá také s rozumně nastavenou výší zálohy. Z dubnového průzkumu víme, že polovina Čechů při nákupu zohledňuje celkovou cenu nápoje včetně zálohy, přičemž každý druhý Čech si navíc nedokáže představit zálohu na nápojové obaly vyšší než 4 koruny.

Souhlasíme, že dobře nastavený zálohový systém je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji a snížíme spotřebu energie i uhlíkovou stopu těchto obalů. Jak potvrzuje čerstvá zkušenost ze Slovenska, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst.

Z dostupných informací lze usuzovat, že v některých parametrech se ministerstvo vydalo jakousi českou cestou v rozporu s osvědčenými řešeními z jiných evropských zemí. To může vést ke zdražení i zdržení celého systému. V zálohových systémech v Evropě slouží nevrácené zálohy k investicím na jejich zlepšení pro spotřebitele, přičemž navrhovaná varianta v Česku předpokládá odvedení významné části mimo systém. Ministerstvo tak chce na zálohový systém přenést zodpovědnost za problémy způsobené pokřivením současného systému nakládání s obaly, což v konečném důsledku bude muset zaplatit spotřebitel. Zálohový systém funguje na neziskovém principu, neexistuje proto žádný důvod, proč by jakékoliv prostředky z něj měly financovat neduhy systému, který se přežil. Něco podobného se neděje nikde jinde v Evropě.

Aby systém přinesl veškeré enviromentální dopady, musí být ekonomicky soběstačný a jeho hospodaření vyrovnané. Věříme, že díky společné diskuzi se nám i v Česku povede takový systém nastavit,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Tým odborníků z Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského (VVÚD) představil analýzu, která by měla poskytnout souborné a ověřené informace využitelné pro další směrování oboru stavebnictví – zejména dřevostaveb – při přípravě koncepčních změn při realizaci přechodu na hospodářství s nízkou uhlíkovou stopou. Kladla si za cíl podpořit tento přechod v obou jeho pilířích, tedy jak při snižování emisí skleníkových plynů, tak při snižování energetické náročnosti. Finálním výstupem je Katalog stavebních konstrukčních materiálů z obnovitelných zdrojů, včetně návrhů rámcových strategických, technických a legislativních opatření. Více ZDE. V této souvislosti si nechte ujít 22. května 2023 akci: Dřevo cirkulárně? Nová česká studie.

Čtěte také:

Dřevo patří do oběhu. Jak neplýtvat českým zdrojem řeší nová studie INCIEN

Větrné turbíny v Británii vyrábějí poprvé více elektřiny než plyn. V prvních třech měsících roku pocházela třetina elektrické energie ve Spojeném království z větrných farem. Ukázal to podle BBC výzkum londýnské univerzity Imperial College. Společnost National Grid, která v Británii provozuje distribuční síť, rovněž potvrdila, že v dubnu se v Británii vyrobilo rekordní množství energie ze slunce. Británie si přitom vytkla za cíl, dosáhnout nulových emisí při výrobě elektřiny do roku 2035. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlasné stanovisko EIA pro modernizaci spalovny průmyslových odpadů společnosti AVE CZ v Rybitví. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství o znovuotevření spalovny usiluje více než 15 let, Pardubice, okolní obce i Pardubický kraj záměr dlouhodobě odmítají.

Spalovna by měla tepelně zpracovávat odpady zejména z průmyslových podniků. Projektovaná maximální kapacita zařízení je 20 000 tun především nebezpečných odpadů za rok při 7500 provozních hodinách ročně. I když investor, který o obnovu odstavené spalovny usiluje, získal kladné stanovisko ministerstva životního prostředí, potřebuje před zahájením stavby ještě integrované povolení a stavební povolení, což je dlouhodobý proces.

Ministerstvo vydání stanoviska podmínilo 45 podmínkami, které musí investor splnit. "Tyto podmínky minimalizují především vlivy záměru na veřejné zdraví, a to jak z hlediska ochrany ovzduší tak hluku. Vlivy na ostatní složky životního prostředí byly hodnoceny jako málo významné, zejména vzhledem k umístění spalovny ve stávajícím areálu," uvedla mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.

Podle předložené dokumentace splňuje plánované zařízení všechny požadované emisní limity. Přesto MŽP jako jednu z podmínek stanovilo další snížení vlivů na ovzduší podle takzvaných nejlepších dostupných technik (BAT). Investorovi uložilo směrovat další přípravu záměru k dodržení 50 procent hodnoty emisí spojených s BAT u látek znečišťujících ovzduší. Součástí závazného stanoviska je také omezení nepříznivých účinků hluku z nákladní dopravy, které ukládá příjem odpadů do spalovny od 7:00 do 20:00.

Další podmínkou je autorizované kontrolní měření hluku ze stacionárních zdrojů hluku a z vyvolané dopravy, jejichž rozsah a podmínky budou dohodnuty s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Podle výsledků měření budou případně navržena a bez odkladu provedena další protihluková opatření, jejichž účinnost ověří následné měření hluku. Podmínkou souhlasného stanoviska je také povinnost přenášet ověřená data z kontinuálního měření látek znečišťujících ovzduší při provozu spalovny na veřejně dostupnou webovou stránku.

"Na základě posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví a stanovení zmírňujících opatření dospělo MŽP k závěru, že vlivy záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel jsou akceptovatelné a nepřesahují míru stanovenou zákony a dalšími právními předpisy. K dokumentaci EIA obdrželo MŽP celkem 44 vyjádření. Vyjádření dotčených územních samosprávných celků, veřejnosti a spolků vyjadřovala nesouhlas se záměrem, především z důvodu obav z umístění dalšího zdroje znečištění do lokality, z jeho vlivů na veřejné zdraví a z rizik spojených s provozem spalovny," uvedla Ješátková.

Vedení pardubického magistrátu si musí písemné stanovisko nejdříve důkladně prostudovat. "Budeme se radit, jak postupovat dál, zda ještě máme nějaké opravné kroky. Domluvili jsme se také s primátorem, že po neděli zajedeme na ministerstvo a probereme situaci přímo na místě s nimi," řekla ČTK náměstkyně pardubického primátora Jiřina Klčová (ANO 2011), která má na starosti životní prostředí. Závazné stanovisko není povolením výstavby, ale pouze odborným podkladem pro další přípravu záměru. Společnost AVE CZ bude muset uspět v navazujících povolovacích řízeních. Podle Klčové ale bude v případném stavebním řízení záležet hlavně na obci Rybitví, v jejímž katastru spalovna stojí.

Zařízení vlastní AVE CZ od roku 2006, kdy je koupila od chemičky Synthesia. Pod protestní petici proti obnovení provozu se v roce 2009 podepsalo téměř 50.000 lidí, ministerstvo nakonec vydalo záporné stanovisko EIA. Vloni v únoru se k obnovenému záměru uskutečnilo veřejné projednání, které se kvůli covidu konalo on-line. Další petici podepsalo více než 10.000 lidí.

Firma AVE CZ odpadové hospodářství patří rakouské společnosti AVE CEE Holding. Aktiva skupiny AVE v Česku v roce 2014 získala společnost EP Industries.

Plasty jsou jedním z největších problémů lidstva. Pronikají do všech koutů planety a znečišťují souš i oceány. Jedním z řešení jsou bakterie. V nové studii popsali švýcarští odborníci mikroorganismy z Alp a Antarktidy schopné rozkládat plasty při nižších teplotách. Napsal o tom magazín Innovators. Více ZDE
 

Vzhledem k rostoucím výzvám ohledně změny klimatu se stává snižování emisí CO2 (oxidu uhličitého) jedním z hlavních cílů Evropské unie. Tento cíl je zakotven nejen v obecné vizi uhlíkové neutrality do roku 2050, ale také v konkrétních cílech stanovených v rámci plánu Fit for 55. Ocelářský průmysl je jedním z hlavních producentů emisí, přičemž jen v Evropě stojí za 4 %. Hledají se proto nové technologie a postupy, které by mohly přispět k revitalizaci životního prostředí. Více ZDE

Publikace ke stažení:

Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci průmyslu

Zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí má nový institut jednotného environmentálního stanoviska (JES). Zavede ho nový zákon, který včera schválil Senát. Stanovisko bude zahrnovat požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí až podle devíti platných zákonů. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Návrh zákona souvisí s vládní novelou stavebního zákona, kterou horní komora rovněž přijala. Spolu s ní má celkově zajistit, aby žadatel snáze obdržel stavební povolení a nemusel zjišťovat stanoviska dotčených úřadů. Zákon o jednotném environmentálním stanovisku má být účinný od ledna příštího roku.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že zákon má zrychlit a zefektivnit stavební řízení a zároveň plnohodnotně hájit veřejné zájmy v ochraně životního prostředí. Předloha přinese procesní sjednocení nyní rozdrobených správních úkonů do jednoho závazného stanoviska. Bude se podle ministra týkat i posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA).

"Stavebník nebude muset oběhnout tolik úřadů a získat tolik závazných stanovisek," uvedla Hana Kordová Marvanová (za ODS). Nezávislá senátorka Daniela Kovářová mluvila o promarněné šanci, když i po přijetí zákona bude chybět vymezení veřejného zájmu na ochraně životního prostředí.

Senát schválil také související takzvaný změnový zákon. Už nehlasoval o pozměňovacím návrhu pirátské senátorky Adély Šípové na obnovu práva spolků založených za účelem ochrany přírody a krajiny účastnit se všech povolovacích řízení. Ve Sněmovně taková úprava neuspěla. Poslanci rozšířili možnost účasti veřejnosti v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Půjde o řízení, která se týkají kácení dřevin nebo výjimek ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Stanovisko bude platit pět let a bude možné ho prodloužit. Na žádost stavebníka bude možné stanovisko i změnit. Pokud více zákonů vyžaduje shodné údaje, bude je žadatel vyplňovat jenom jednou.

Poslanci ve čtvrtek podpořili návrh právního předpisu, který má zlepšit označování a trvanlivost výrobků a zakázat klamavá tvrzení.

Plenární zasedání schválilo návrh nové směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci 544 hlasy (18 bylo proti a 17 se zdrželo hlasování). Hlavním cílem směrnice je pomoci spotřebitelům s výběrem ekologicky šetrných výrobků a motivovat podniky, aby jim trvanlivější a udržitelnější výrobky nabízely.

Zákaz klamavé reklamy a vágních environmentálních tvrzení

Schválený mandát Parlamentu k jednání s členskými státy počítá se zákazem obecných environmentálních tvrzení jako „ekologicky šetrný“, „přírodní“, „biologicky rozložitelný“, „klimaticky neutrální“ nebo „eko“, pokud nejsou dostatečně podložena. Parlament chce také zakázat environmentální tvrzení, která jsou založena výhradně na kompenzaci emisí uhlíku. Zakázány budou i další klamavé praktiky, jako uvádění tvrzení o celém výrobku, pokud je toto tvrzení pravdivé pouze pro jednu jeho část, nebo nepravdivá tvrzení o tom, jak dlouho výrobek vydrží nebo jakou zátěž snese.

V zájmu zjednodušení informací o produktech chtějí poslanci povolit pouze taková označení udržitelnosti, která vycházejí z oficiálních systémů certifikace nebo je zavedly veřejné orgány.

Boj proti předčasnému zastarávání

Parlament chce prodloužit životnost výrobků a zakázat používání součástek, které životnost omezují nebo způsobují předčasné závady. Kromě toho by výrobci neměli mít možnost omezovat funkčnost výrobku, pokud je používán se spotřebním materiálem, náhradními díly nebo příslušenstvím (například nabíječkou nebo inkoustovými kazetami) od jiné společnosti.

Kupující by měli být již před nákupem informováni o jakýchkoli omezeních týkajících se oprav, aby měli možnost vybrat si trvalejší a opravitelné zboží. Kromě toho poslanci navrhují nové označení záruky, které by uvádělo nejen délku záruky stanovené zákonem, ale také délku případného prodloužení záruky nabízeného výrobcem. To by pomohlo zviditelnit kvalitní zboží a motivovat společnosti, aby se na udržitelnost více zaměřily.

Prohlášení zpravodajky

Zpravodajka Biljana Borzanová (S&D, HR) po hlasování uvedla: „Výroba zboží, které se rozbije hned po uplynutí záruční doby, se již průmyslu nebude vyplácet. Spotřebitelé musí mít k dispozici jasné informace o možnostech a cenách oprav. Na etiketách výrobků najdou také informace o jejich životnosti. Na tom vydělají výrobci, kteří vyrábějí trvanlivější zboží. Občané se navíc již nebudou muset proplétat džunglí nepravdivých environmentálních tvrzení. Budou totiž povolena pouze taková ekologická tvrzení, která jsou odůvodněná a podložená certifikací.“

Další postup

Rada přijala svůj mandát k jednání dne 3. května. To znamená, že jednání mezi Parlamentem a členskými státy o konečném obsahu a znění směrnice mohou brzy začít.

Souvislosti

Navrhovaná směrnice je součástí prvního balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství, společně s nařízením o ekodesignu, nařízením o stavebních výrobcích a zprávou z vlastního podnětu o strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky. Připravuje půdu pro novou směrnici o zelených tvrzeních, která v budoucnu podmínky pro environmentální tvrzení dále upřesní.

Přijetím tohoto právního předpisu Parlament reaguje na očekávání občanů týkající se udržitelné spotřeby, balení a výroby, jakož i udržitelného růstu a inovací, jak je vyjádřeno v návrzích 5 a 11 závěrů Konference o budoucnosti Evropy.

Města Písek a Strakonice získala z EU dotaci přes miliardu korun na stavbu společného zařízení pro energetické využití odpadu (Zevo). Evropské peníze pokryjí zhruba polovinu nákladů. Zevo by mělo vzniknout v areálu písecké teplárny, ročně by mělo zpracovat 50 000 tun odpadu. Písecké Zevo zatím nemá od ministerstva životního prostředí (MŽP) souhlasné stanovisko ohledně posouzení vlivů na životní prostředí ke stavbě, takzvané stanovisko EIA. Strakonice a Písek nyní vytvoří tým, který připraví výběrové řízení na projekt a postavení spalovny. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat

Udělejte z odpadu kšeft, vyzval šéf Acthermu. Chomutov ale spalovně nefandí