.gif)
Zatímco Úmluva vymezuje obecné zásady a opatření na ochranu klimatu, Protokol stanovuje pro ekonomicky vyspělé státy kromě dalších požadavků také vyčíslené závazky ke snížení emisí skleníkových plynů a současně řeší opatření proti negativním dopadům změny klimatu v rozvojových státech.
Úmluva byla sjednána na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji dne 9. května 1992 v Rio de Janeiru. V platnost vstoupila obecně i pro ČR 21. března 1994 (smlouva je uveřejněna pod č. 80/2005 Sb. m. s.). Protokol k Úmluvě byl sjednán dne 11. prosince 1997. V platnost vstoupil obecně i pro ČR dne 16. února 2005 (smlouva je uveřejněna pod č. 81/2005 Sb. m. s.).
V souvislosti s plněním povinností vyplývajících z Úmluvy a Protokolu předložila ČR pět národních sdělení o plnění svých závazků (1994, 1997, 2001, 2005 a 2009). Obsahují důležité údaje o vývoji emisní situace v ČR včetně bilance emisí oxidu uhličitého, metanu a oxidů dusíku ze sektoru zemědělství a využití půdy, jeho změny a lesnictví (LULUCF). Další, v pořadí šesté, národní sdělení má ČR předložit do 1. ledna 2014.
Celkové emise včetně propadů skleníkových plynů v ČR, vyjádřené ekvivalentem oxidu uhličitého (CO2ekv.), poklesly z hodnoty 192,4 mil. tun v roce 1990 na 125,5 mil. tun CO2ekv. v roce 2011, což odpovídá snížení o 34,8 % oproti 1990). Závazek stanovený Protokolem pro období 2008 – 2012 (první kontrolní období) odpovídající snížení emisí skleníkových plynů o 8 % oproti roku 1990 je tedy s rezervou splněn. Emise ze sektoru zemědělství na území Česka klesly od roku 1990 přibližně na polovinu.
19. zasedání konference smluvních stran Úmluvy a 9. zasedání konference smluvních stran protokolu se bude zabývat zejména:
- národními sděleními smluvních stran: zprávy i smluvních stran Úmluvy a Protokolu o dosaženém pokroku v plnění jejich závazků a provádění politik a opatření na ochranu klimatu;
- budováním kapacit v rámci Úmluvy a Protokolu: vytváření institucionálního zázemí v rozvojových zemích, pravidelné monitorování a hodnocení aktivit směřujících k vytváření kapacit,
- administrativními, finančními a institucionálními otázkami týkajícími se Úmluvy a Protokolu: plnění rozpočtu v období 2012-2013 a schválení rozpočtu Úmluvy a Protokolu na roky 2014-2015.
- finančním mechanismem Úmluvy: To zahrnuje aktualizaci pokynů pro přezkum finančních mechanismů Úmluvy, pracovní program dlouhodobého financování, zpráva Stálého výboru, jehož úkolem je zajišťovat soudržnost a koordinaci v oblasti financování činností v rámci Úmluvy, zpráva Zeleného klimatického fondu, vztahy mezi smluvními stranami a tímto fondem, zpráva Globálního fondu životního prostředí (GEF) a pokyny pro další činnost GEF týkající se poskytování finanční podpory pro implementaci Úmluvy, pokyny pro Fond pro nejméně rozvinuté;
- zprávami o činnosti orgánů vytvořených na základě dohod z Cancúnu a jejich dalším fungování, konkrétně zprávami Adaptačního výboru, Technologického výkonného výboru a Klimatického technologického centra, dále národní adaptační plány a také vztahy mezi Technologickým výkonným výborem a Klimatickým technologickým centrem;
- zprovozněním rejstříku pro registrování opatření přijímaných rozvojovými státy na ochranu klimatu,
- vyčíslení škod a ztrát způsobených negativními dopady změny klimatu v rozvojových státech: plnění a další upřesnění pracovního programu zaměřeného na získání odborných poznatků o této problematice,
- mezinárodní konzultace a analýzy: složení, pravidla a postupy týmu technických expertů pro tyto činnosti,
- implementací článku 4, odst. 8 a 9 Úmluvy: o přihlédnutí k potřebám a zájmům rozvojových zemí při plnění závazků Úmluvy;
- implementací článku 6 Úmluvy: o vzdělávání, školení a zvyšování povědomí veřejnosti o problematice ochrany klimatu a plnění osmiletého pracovního programu přijatého k této problematice na COP-18,
- stavem ratifikace změn Protokolu přijatých na konferenci smluvních stran v roce 2012 v katarském Dauhá;
- mechanismem čistého rozvoje (Clean Development Mechanism-CDM) a společnou implementací (Joint Implementation-JI): zprávy o činnosti orgánů zajišťujících fungování těchto flexibilních mechanismů, tj. výkonného výboru CDM a dozorčího výboru JI, zlepšení fungování CDM a JI;
- fungováním Adaptačního fondu (AF): zpráva Výboru AF o činnosti a přezkum činnosti Adaptačního fondu, služby Světové banky poskytované AF, zlepšení dostupnosti finančních prostředků pro AF;
- činností Výboru pro dodržování závazků: zpráva Výboru o jeho činnosti;
- činností Mezinárodního přenosového uzlu (International Transaction Log-ITL): posouzení dosavadního fungování ITL, jehož prostřednictvím se ověřuje soulad transakcí s jednotkami přiděleného množství emisí navrhovaných v rámci příslušných registrů (vedených na vnitrostátní úrovni a sekretariátem v případě CDM) s pravidly stanovenými Protokolem; schválení rozpočtu ITL na roky 2014-2015,
- otázkami týkajícími se článku 3, odst. 14 a článku 2, odst. 3 Protokolu: omezování nepříznivých účinků změny klimatu na mezinárodní obchod, sociální, environmentální a hospodářské dopady na rozvojové státy;
- otázkami týkajícími se článku 2, odst. 3 Protokolu: omezování nežádoucích dopadů opatření na ochranu klimatu uskutečňovaných smluvními stranami zařazenými do Přílohy I Úmluvy;
- správními, finančními a institucionálními otázkami: výsledky kontroly financování Protokolu, stav rozpočtu Protokolu přijatého na roky 2012-2013 a dále návrh na úpravu výsad a imunit pro osoby působící v orgánech ustavených na základě Protokolu.
Souběžně se zasedáním COP-19 a MOP-9 bude probíhat zasedání podpůrných orgánů Úmluvy pro implementaci (SBI) a pro vědecké a technologické poradenství (SBSTA). Na programu bude řada otázek zejména technické povahy (národní sdělení smluvních stran o implementaci Úmluvy a Protokolu a emisní inventury, revize finančního mechanismu Úmluvy, otázky týkající se nejméně rozvinutých států, národní adaptační plány, budování kapacit v rámci obou smluv, rozvoj a přenos technologií, pracovní program z Nairobi o dopadech zranitelnosti a adaptaci na změnu klimatu, dopady implementace opatření proti změně klimatu, snižování emisí z odlesňování a degradace lesů v rozvojových státech, geologické ukládání oxidu uhličitého, správní a finanční stránka fungování Úmluvy a další.
Na klimatické konferenci ve Varšavě bude pokračovat jednání Ad hoc pracovní skupiny pro durbanskou platformu (dále jen „ADP“), nového dočasného orgánu Úmluvy ustaveného v roce 2011. Úkolem ADP je připravit návrh nového právně závazného nástroje k Úmluvě tak, aby byl přijat v roce 2015 na COP-21 a jím stanovený režim ochrany klimatu mohl být uplatňován od roku 2020.
Zdroj: MZe
