Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstva životního prostředí žádá o spolupráci ve věci plnění požadavků Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (Protokol o PRTR).

Podle článku 17 Protokolu o PRTR zasedání stran průběžně přezkoumává provádění a vývoj Protokolu na základě pravidelných zpráv smluvních stran. Na základě rozhodnutí I/5 zasedání stran byl tento požadavek na první schůzi rozpracován a byl sjednán postup pro podávání zpráv a pro samotný formát zprávy. Každá smluvní strana je povinna vypracovat pro každou řádnou schůzi zasedání stran předmětnou zprávu, která se týká plnění požadavků stanovených v Protokolu o PRTR. MŽP vypracovalo návrh zprávy, ke kterému je možno nyní uplatnit připomínky.

Případné připomínky nebo komentáře zasílejte (využijte přiložený formulář) nejlépe na e-mailovou adresu pracovníka OPVIP MŽP Ing. Mgr. Eduarda Hlavatého (eduard.hlavaty(zavinač)mzp.cz) a jako předmět zprávy uveďte: „Protokol o PRTR – připomínky k návrhu zprávy“. Vaši reakci uvítáme do 25. listopadu 2013.

Dokumenty ke stažení:

Reporting format PRTR 2014_CS_08112013_web_draft.doc

Pripominky - formular.doc

Zdroj: IRZ (MŽP)

Tento týden by se mohly členské země dohodnout s europoslanci na kompromisu ohledně dočasného stažení 900 milionů emisních povolenek z aukcí. V pátek (8. listopadu) se ukázalo, že členské státy jsou návrhu Komise nakloněny. V prosinci by tak mohl být backloading schválen. Čeká se také na návrh dlouhodobějších změn v systému emisního obchodování. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Související článek:

Evropská komise (EK) Česku pohrozila žalobou kvůli zakázce na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Vyplývá to z informací, které má Český rozhlas exkluzivně k dispozici. Podle Komise totiž Česko porušuje právo, když jí odmítá poskytnout informace, proč ze zakázky na dostavbu Temelína vyřadilo francouzskou firmu Areva. Praha tyto údaje do Bruselu odmítá poslat s tím, že stížnost Arevy v současnosti projednává český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Argumentuje, že dokud se stížností zabývají české úřady, nemusí Evropské komisi dokumenty poskytnout. Více ZDE

Zdroj: Český rozhlas Radiožurnál (rozhlas.cz)

V rámci plnění ohlašovacích povinností prostřednictvím ISPOP dojde v roce 2014 k několika změnám, které vyplývají z platné legislativy. Změny se podle agentury CENIA dotknout agent odpadů, ovzduší a vody. Například v této souvislosti dojde ke změně vedení evidence při přepravě nebezpečných odpadů (ELPNO) v elektronické podobě prostřednictvím ISPOP s účinností od 1. října 2014. V oblasti ovzduší se poplatkové přiznání za provozovnu, u níž celková výše poplatků bude menší než 5000 Kč, nebude možné do ISPOP odeslat. Níže uvádíme příklad změn. Další informace jsou k dispozici na webových stránkách ISPOP  v sekci Chci podat hlášení.

Odpady:

Formulář „Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru baterií a akumulátorů“ (dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 170/2010 Sb.) se za rok 2013 podává elektronicky prostřednictvím systému ISPOP. PDF formulář pro vyplnění hlášení bude dostupný registrovaným uživatelům v uživatelském účtu nejpozději 1. 1. 2014.

Novelizace zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech zákonem č. 169/2013 Sb. ze dne 16. května 2013 přináší změny v odpadové legislativě. Účinnost některých změn je stanovena postupně ke dni 1. října 2013, 1. ledna 2014, 1. října 2014 a 1. ledna 2015.

V souvislosti s ISPOP dojde ke změně vedení evidence při přepravě nebezpečných odpadů (ELPNO) v elektronické podobě prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) uvedená v § 40 zákona s účinností od 1. října 2014.

Voda:

V roce 2014 se hlášení údajů pro vodní bilanci (dle § 22, odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění a § 10 vyhlášky č. 431/2001 Sb., přílohy 1 - 4) za rok 2013 budou nově zasílat příslušnému správci povodí pouze prostřednictvím ISPOP.

Změna se týká ohlašovacích povinností:

- Odběr podzemní vody – formulář F_VOD_ODBER_PODZ

- Odběr povrchové vody – formulář F_VOD_ODBER_POVR

- Vypouštěné vody – formulář F_VOD_VYPOUSTENI

- Vzdouvání nebo akumulace povrchové vody – formulář F_VOD_AKU

Uživatelům registrovaným v ISPOP budou k dispozici v jejich uživatelských účtech interaktivní PDF formuláře.

Ovzduší:

Základní změny v ohlašování údajů za rok 2013 podle nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

V souvislosti s legislativními změnami dochází k rozdělení původního hlášení F_OVZ_SPOJ na dvě samostatná hlášení – formulář pro poplatkové přiznání F_OVZ_POPL a formulář pro souhrnnou provozní evidenci F_OVZ_SPE. Povinnosti se vztahují výhradně na zdroje, vyjmenované v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. V pochybnostech, zda provozovatel provozuje takový zdroj, lze u vybraných případů využít informace uvedené ve Věstníku MŽP

Hlášení F_OVZ_POPL:

Povinnost podat poplatkové přiznání (hlášení F_OVZ_POPL) dle § 15, odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší do 31. března roku následujícího po skončení poplatkového období příslušnému krajskému úřadu prostřednictvím ISPOP má provozovatel stacionárního zdroje uvedený v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. („Vyjmenovaný zdroj“).

Od podání poplatkového přiznání jsou osvobozeny provozovny, u nichž celková výše poplatků nedosahuje 5 000 Kč. Poplatkové přiznání za provozovnu, u níž celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 5000 Kč, nebude možné do ISPOP odeslat.

Hlášení F_OVZ_SPE:

Povinnost ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence (hlášení F_OVZ_SPE) má dle § 17, odst. 3, písm. c) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší provozovatel stacionárního zdroje uvedený v příloze č. 2 tohoto zákona („Vyjmenované zdroje“), s výjimkou kategorie označené kódem 8. Chovy hospodářských zvířat (viz § 17, odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb.).
Obsah souhrnné provozní evidence je dle § 17, odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb. stanoven v příloze č. 11 vyhlášky č. 415/2012 Sb.

V souladu s textem úvodního ustanovení v příloze č. 11 vyhlášky č. 415/2012 Sb. se u vybraných provozoven použije pro ohlášení souhrnné provozní evidence zjednodušený formulář F_OVZ_SPE.

Údaje souhrnné provozní evidence neohlašuje provozovatel stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 tohoto zákona („Nevyjmenovaný zdroj“).

Zdroj: CENIA (ISPOP)

Na konferenci OSN o změně klimatu, která se bude konat 11.–22. listopadu ve Varšavě, se EU chystá prosadit vyvážený soubor rozhodnutí, na jehož základě bude možné dosáhnout pokroku v mezinárodním úsilí v oblasti klimatu. Rozhodnutí by měla přispět k lepšímu provádění již schválených opatření v této oblasti, zrychlit další snižování celosvětových emisí skleníkových plynů do roku 2020 a připravit půdu pro novou právně závaznou celosvětovou dohodu o klimatu, která by měla být přijata do roku 2015 a která by měla obsahovat závazky všech zemí k omezování emisí.

Valentinas Mazuronis, litevský ministr životního prostředí, jehož země v současné době předsedá Radě EU, prohlásil: „Zasedání ve Varšavě je důležitým krokem v plnění závazků, které byly až dosud přijaty, v hledání způsobů, jak učinit z krátkodobých opatření ambicióznější cíle, a v přípravě dohody na rok 2015. EU navrhla pro stanovení ambiciózních závazků pro dohodu chystanou na rok 2015 postupný proces, který by zahrnoval fázi hodnocení a který tvoří pevný základ pro rozhodnutí přijatá ve Varšavě.“

Connie Hedegaardová, komisařka EU pro oblast klimatu, k tomu dodala: „Je třeba zdůraznit, že varšavskou konferencí nekončí jednání o celosvětové dohodě o klimatu, která má být uzavřena v roce 2015. Bude to však důležité setkání, jehož cílem je dosáhnout pokroku a vytvořit základ pro jednání v Paříži v roce 2015. Ve Varšavě se musíme dohodnout na stanovení smělých závazků pro dohodu plánovanou na rok 2015 a dalším snižování emisí do konce tohoto desetiletí. Všechny země musí být připraveny předložit své ambiciózní závazky na summitu vedoucích světových činitelů v oblasti změny klimatu, který svolal generální tajemník OSN Pan Ki-moon na září příštího roku.“

Matthias Groote v rozhovoru o konferenci OSN o změně klimatu: “Bude to těžký týden, ale musíme přijít s výsledky"

Konference OSN o změně klimatu, která se koná 11.-22. listopadu ve Varšavě, bude jednat o pomoci zemím při přizpůsobování se klimatickým změnám. Zaměří se také na přípravu následující konference, která v roce 2015 v Paříži vypracuje nové mezinárodní dohody o klimatu. Ty budou po roce 2020 platné pro všechny země. Delegaci Evropského parlamentu povede německý socialista Matthias Groote, kterého jsme se zeptali na cíle a očekávané výsledky konference.

 

Jaké budou hlavní cíle parlamentní delegace?

Naším úkolem, coby delegace Evropského parlamentu, je jednat s tolika stranami, jako jsou nevládní organizace a jiné delegace, jak to jen bude možné. Už máme dohodu o snižování emisí z automobilů a o snížení emisí o 20 % pod úroveň roku 1990 do roku 2020. To je náš vzkaz, který můžeme prodat. Chceme skutečné závazky od všech zemí světa. Chceme posun dopředu hned teď, ne až v roce 2018 nebo 2020. Musíme mít na mysli pařížskou konferenci v roce 2015, a musíme tlačit na závazné cíle, také od nerozvinutých zemí. A potřebujeme také větší finanční podporu od rozvinutých zemí.

 

S jakými výsledky byste byli ve Varšavě spokojeni?

Varšavská konference je přípravou na pařížskou konferenci, kde budeme muset rozhodnout o nových opatřeních a kvótách pro období po roce 2020. Varšavská konference bude doufejme konferencí jasných slibů a závazků. Já bych si přál závazky velkých ekonomik vůči Zelenému klimatickému fondu, jinak nerozvinuté země ztratí důvěru. Bude to těžký týden, tradicí jsou diskuze dlouho do noci, ale musíme přijít s výsledky.

Dohoda z roku 2015

Naléhavě je třeba dosáhnout pokroku v koncepci, oblasti působnosti a struktuře globální dohody, která má být přijata nejpozději do roku 2015 a která má vstoupit v platnost v roce 2020. EU chce, aby varšavská konference potvrdila dosavadní pokrok a naplánovala činnost, kterou je třeba vykonat v roce 2014 tak, aby návrh znění byl k dispozici v dostatečném předstihu před květnem 2015.

Ve Varšavě musí být zejména dohodnout postup, podle něhož všechny strany stanoví pro účely dohody z roku 2015 své ambiciózní závazky ke snižování emisí po roce 2020. Tento postup by měl zahrnovat časový harmonogram pro přípravu jejich závazků v roce 2014, ustanovení o poskytování informací, kterými své závazky zdůvodní, a hodnotící fázi zajišťující, že závazky budou celkově dostatečně ambiciózní na to, aby se globální oteplování udrželo pod hranicí 2 °C ve srovnání s teplotou před industrializací.

Opatření do roku 2020

Třebaže EU i dalších více 80 zemí přijaly závazky ke snížení emisí do roku 2020, v úhrnu nejsou tyto závazky ještě dostatečně ambiciózní, aby svět mohl udržet oteplování pod hranicí 2 °C. EU by uvítala, kdyby se ministři, kteří se zúčastní konference ve Varšavě, zasadili o zvýšení cíle stanoveného pro období do roku 2020, což rovněž přispěje k uzavření ambiciózní dohody v roce 2015.

EU by rovněž uvítala, kdyby země, které tak dosud neučinily, předložily své závazky ke snížení emisí pro rok 2020 ještě před konferencí ve Varšavě. Konference by měla schválit postup, na jehož základě by všechny strany zvážily, jak by v roce 2014 mohly posílit svá opatření ke snížení emisí do roku 2020.

EU také vyzývá k další mezinárodní spolupráci na posílení cílů ke snížení emisí do roku 2020. Existuje značný potenciál k dalšímu snižování emisí, mimo jiné zvýšením úsilí v oblasti energetické účinnosti, obnovitelné energie, fluorovaných skleníkových plynů, reformy dotací na fosilní paliva a emisí z letecké a lodní dopravy. 

Konkrétně v případě fluorovaných plynů EU chce, aby varšavská konference vyslala jasný signál vyzývající strany Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, aby přijaly opatření k postupnému snižování HFC, skupiny skleníkových plynů se silným účinkem.

Provádění přijatých rozhodnutí 

Třetí oblastí, v níž je zapotřebí přijmout ve Varšavě rozhodnutí, je dosažení pokroku při provádění opatření schválených na předchozích zasedáních.

Patří sem i otázka, jak postupovat v případě ztrát a škod způsobených změnou klimatu v obzvlášť zranitelných rozvojových zemích. Varšava se musí rovněž zabývat otázkou financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích. Jednání ministrů na vysoké úrovni o otázkách financování by mělo přispět k nastolení konsensu o dalším postupu.

K dalším otázkám, o nichž je třeba rozhodnout, patří dokončení přípravy pravidel pro transparentnost u dosud přijatých závazků a podrobných pravidel pro provádění druhého kontrolního období Kjótského protokolu, které probíhá v letech 2013 až 2020.

Financování EU v oblasti klimatu v roce 2013

EU a členské státy jako největší světový poskytovatel oficiální rozvojové pomoci předloží ve Varšavě zprávu o svém pokračujícím poskytování finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu pro rozvojové země. EU a členské státy se zavázaly, že v období 2010–2012 poskytnou 7,2 miliardy EUR na financování „rychlého startu“ pro rozvojové země, a tento příslib překročily poskytnutím celkem 7,34 miliardy EUR, z toho 2,67 miliard EUR v loňském roce. Ačkoli pro rok 2013 žádná taková povinnost pro financování opatření v oblasti klimatu neplatí, EU a řada členských států oznámila dobrovolné příspěvky pro rozvojové země ve výši 5,5 miliardy EUR a podle posledního hodnocení tuto částku s největší pravděpodobností dodrží.

Další informace:

Stránka GŘ pro oblast klimatu věnovaná varšavské konferenci: https://ec.europa.eu/clima/events/articles/0086_en.htm

MEMO/13/953: Otázky a odpovědi týkající se konference OSN o změně klimatu ve Varšavě

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) oznámilo termín veřejného projednávání Aktualizace státní energetické koncepce. Veřejné projednání koncepce včetně posouzení vlivů koncepce na životní prostředí se uskuteční dne 21. listopadu 2013 v Kongresovém sálu interhotelu Ambassador. Veřejné projednání je určeno zástupcům státní správy a veřejné správy, akademické sféry, podnikatelských subjektů, nevládních organizací a další zainteresované veřejnosti. Více ZDE

Vláda by měla příští týden projednat novelu zákona o obalech. Cílem této novelizace zákona je jednak zakotvení cílů recyklace a celkového využití odpadů z obalů, které byly předchozí novelou zákona o obalech stanoveny pouze pro období let 2006 – 2012, a to pro další období let 2013 – 2015. Novela dále upřesňuje názorné příklady výrobků, které mají, resp. nemají být považovány za obal na základě směrnice 2013/2/EU, která mění příslušný seznam těchto výrobků uvedených ve směrnici 94/62/ES, o obalech a obalových odpadech. Více ZDE

V roce 2012 dosáhly celkové výdaje za provedený výzkum a vývoj (VaV) na území ČR výše 72,4 mld. Kč. V porovnání s Maďarskem jde o hodnotu téměř dvaapůlkrát a se Slovenskem dokonce šestkrát vyšší. Podíl těchto výdajů na HDP, tzv. intenzita VaV, dosáhl ve stejném roce 1,9 % a přibližuje se průměru zemí Evropské unie.

Nejvýznamnějším zdrojem financování VaV v ČR je od roku 2009 státní rozpočet. V roce 2012 bylo z domácích veřejných zdrojů alokováno na zde provedený VaV 26,6 mld. Kč. Největší část, 11,3 mld. Kč (42 %), směřovala do veřejných vysokých škol. Druhým největším příjemcem byla pracoviště Akademie věd ČR, která v roce 2012 obdržela ze státního rozpočtu na VaV 7,3 mld. Kč (27 %). Pětina celkových finančních prostředků z veřejných zdrojů ČR, tj. 5,3 mld. Kč byla určena na financování podnikatelského výzkumu.

Ze soukromých domácích zdrojů bylo sice do VaV investováno celkem 26,3 mld, ale jen necelé procento (158 mil. Kč) z této částky směřovalo do vysokých škol. „Znepokojujícím zjištěním je tak přetrvávající nízký podíl podnikatelských zdrojů z ČR na financování VaV prováděného ve vládním a vysokoškolském sektoru. A to přesto, že by se dalo předpokládat, že především český vysokoškolský sektor s vysokým podílem technických věd a aplikovaného výzkumu má velký potenciál pro spolupráci s podniky,“ uvedl Martin Mana, vedoucí oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.

Český výzkum se stává závislým na zahraničním financování
Zahraniční veřejné zdroje zaznamenaly v posledních dvou letech ve financování VaV výrazný nárůst. Zatímco v roce 2010 podpořil veřejný zahraniční sektor český výzkum 2,2 mld. Kč, v loňském roce se jednalo o částku 11,6 mld. Kč. Z toho téměř dvě třetiny (64 %) byly směřovány do financování výzkumu na vysokých školách. Do těchto zdrojů patří především operační programy strukturálních fondů EU zaměřené na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Celkově je ze zahraničních zdrojů, veřejných i podnikatelských, financována více než čtvrtina (26 %) tuzemského VaV. „Česká republika se tak zařadila mezi země jako je Irsko nebo Litva a Lotyšsko s výrazným vlivem zahraničních zdrojů na financování u nás prováděného výzkumu a vývoje,“ informoval Mana.

Pro výzkum a vývoj je zásadní podnikatelský sektor
Z celkových výdajů na VaV bylo 54 % (38,8 mld. Kč) využito v podnikatelském sektoru. Největší objem financí byl vynaložen v podnicích pod zahraniční kontrolou, v roce 2012 se tyto podniky podílely 52 % na celém podnikatelském sektoru. Spolu s Belgií, Irskem, Maďarskem a Rakouskem jde o jeden z nejvyšších podílů v rámci zemí EU. V podnikatelském VaV stále dominují průmyslové podniky, a to především v automobilovém a strojírenském průmyslu. V roce 2012 bylo v těchto odvětvích za zde provedený VaV spotřebováno celkem 8,8 mld. Kč. V posledních letech roste v rámci zpracovatelského průmyslu význam VaV realizovaného v elektrotechnickém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků. Kromě průmyslu roste význam VaV i v podnicích působících v oblasti poskytování profesních, vědeckých a technických činností a IT služeb.

Ve veřejném výzkumu roste význam vysokých škol
V České republice je „veřejný“ výzkum, tj. VaV prováděný ve vládním a vysokoškolském sektoru, realizován především na veřejných vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích, jejichž zřizovatelem je Akademie věd ČR. V roce 2012 dosáhly celkové výdaje na veřejný VaV 33,2 mld. Kč, z toho na vysokoškolský sektor připadlo 19,9 mld. Kč (60 %). Na vysokoškolském výzkumu mají vysoké zastoupení, kromě převažujících technických a přírodních věd, také vědy lékařské a částečně i sociální a zemědělské. V případě lékařských věd hraje významnou roli zařazení fakultních nemocnic do vysokoškolského sektoru.

Pracoviště AV ČR se zaměřují primárně na základní výzkum v oblasti přírodních věd
Převážná část výdajů na VaV směřuje ve vládním sektoru do oblasti přírodních věd, která je doménou zejména pracovišť AV ČR. Podíl přírodních věd ve vládním sektoru v České republice je jedním z nejvyšších v rámci dostupných údajů za jednotlivé země EU. Kromě přírodních věd je poměrně významné i zastoupení věd humanitních. Na těchto výzkumech se kromě pracovišť AV ČR podílejí i veřejné knihovny, archivy, muzea a jiná kulturní zařízení, která provádějí VaV jako svoji vedlejší činnost.

Jihomoravský kraj se stává významným centrem výzkumu
Mezi kraji dominuje v oblasti VaV dlouhodobě Praha, kde v roce 2012 bylo nejvíce pracovišť VaV (680, tj. 24% podíl), nejvíce zaměstnanců (22 164 osob, tj. 37 % všech zaměstnanců ve VaV) i výdajů (25 mld. Kč, což činí 35% podíl) směřujících do VaV. Od roku 2007 vzrůstá význam Jihomoravského kraje. V loňském roce se zde nacházelo 466 výzkumných pracovišť (v roce 2007 jich bylo jen 321) a byla spotřebována pětina celkových výdajů směřujících do VaV v ČR, zatímco v roce 2007 tento podíl dosáhl jen 11 %.

------------------------------------------------------------------------
V roce 2013 uskutečnil Český statistický úřad mimořádnou revizi údajů o výdajích na VaV v podnikatelském sektoru. Její výsledky se promítly do dat o výdajích za provedený výzkum a vývoj v České republice za období 2005 až 2011. Některé publikované údaje k 7.11.2013 se proto liší od údajů publikovaných v předchozích letech. Kompletní komentář k revizi, včetně graficky znázorněných změn, naleznete na webu ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mimoradna_revize_udaju_o_vydajich_na_vyzkum_a_vyvoj_za_roky_2005_2011

Další informace o výzkumu a vývoji v ČR: www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_vyzkumu_a_vyvoje

Publikace „Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2012“ bude zveřejněna na webových stránkách Českého statistického úřadu 29. listopadu 2013.

Zdroj: ČSÚ

Službu bezplatného svozu elektroodpadu z domácností nazvanou Buď líný si objednalo celkem 781 zákazníků. Za dva roky fungování tak projekt zbavil české domácnosti již 157 tun vyřazených elektrospotřebičů. Nejčastěji službu využívají obyvatelé hlavního města Prahy, odkud pochází téměř 43 % svezeného elektroodpadu. Odvoz nepotřebných spotřebičů si Češi objednávají nejvíce v říjnu. Více ZDE

Ministerstvo zdravotnictví ČR poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Cílem předkládaného návrhu vyhlášky je uvedení znění vyhlášky do souladu s novelou zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Dále z několikaleté praktické aplikace stávající platné vyhlášky vyplynuly některé dílčí nedostatky, které předložená novela napravuje a současně dochází ke zpřesnění některých ustanovení vyhlášky. Termín připomínek je stanoven na 27. listopadu 2013. Více ZDE

Vláda dnes schválila program Nová zelená úsporám. Ten do roku 2020 přinese dotace v celkové odhadované výši 27 miliard korun, které by měly udržet nebo vytvořit přibližně 70 tisíc pracovních míst.

„Jedná se o nejvýznamnější prorůstové opatření, které v současné době může česká ekonomika dostat. Program z jedné investované koruny přinese zpět do našeho hospodářství minimálně tři další koruny, jak prokázala praxe Programu Zelená úsporám,“ uvedl ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský.

V úspěšném předchozím programu se zateplilo 36 tisíc rodinných a na 6 tisíc starých bytových domů. Každá investovaná miliarda přinese občanům na 2700 pracovních míst, a podpoří tak především lokální zaměstnavatele ve stavební výrobě a službách, tedy hlavně malé a střední firmy, živnostníky a drobné podnikatele v regionech.

„Jsem rád, že vláda program schválila. Můžeme kontinuálně navázat na současnou výzvu, kde lidé mohou žádat o dotace na komplexní rekonstrukce rodinných domů. Ministerstvo životního prostředí očekává konce roku 2013 podíl výnosu z emisních povolenek, který bude určen na program Nová zelená úsporám, ve výši 1,2 miliardy korun,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský.

Související článek:

MŽP: Program Nová zelená úsporám 2013 pokračuje dál (1.11.2013)

Pokračování programu Nová zelená úsporám je v ohrožení, vláda totiž neschválila potřebnou dokumentaci (23.10.2013)

Na konci října upravila Evropská komise členským státům roční limity emisí skleníkových plynů na období 2013 - 2020 pro odvětví, která nespadají do systému EU pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Prováděcí rozhodnutí Komise představuje poslední krok v realizaci rozhodnutí Parlamentu a Rady z roku 2009 o podílu jednotlivých členských států na dosažení celkového cíle EU snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 v sektorech mimo  EU ETS, jako je například nakládání s odpady. Rozhodnutí vstoupí v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes oznámilo, že ministr Tomáš Jan Podivínský jmenoval k 1. listopadu 2013 jako svého poradce pro oblast environmentálního vzdělávání Libora Ambrozka. Důvodem jmenování je posílení komunikace ministerstva s nevládními neziskovými organizacemi, které mají právě osvětu a vzdělávání v ochraně přírody a krajiny na starosti. Libor Ambrozek je bývalý ministr životního prostředí Špidlovy vlády, proto si jej Tomáš Jan Podivínský jako odborníka na problematiku životního prostředí vybral jako svého poradce.

Ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský požádal pana Ambrozka, aby ustavil RACEK (Rada celkové environmentální koncepce). RACEK bude sdružovat odborníky z nevládních neziskových organizací, kteří budou poradním orgánem ministra pro environmentální politiku Ministerstva životního prostředí. Zastoupení nevládních organizací při tvorbě koncepcí a legislativy v oblasti životního prostředí, ať už na národní, nebo celoevropské úrovni, je jednou z cest, jak zapojit občanskou společnost do ochrany přírody a krajiny.

Ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský uložil zahájit aktivity a práce, jejichž výsledkem bude vznik dvou nových oddělení, která se budou zabývat nástroji politiky životního prostředí a vědou a výzkumem a tvorbou strategických analýz, které budou podkladem pro vznik nové legislativy.