MŽP vydalo ke dni 30. září 2023 Metodický pokyn k zavedení jednotného environmentálního stanoviska do praxe správních orgánů. Jeho přílohou je mimo jiné grafické schéma procesu vydávání JES, vzor žádosti o JES, vzor souhlasného JESa vzor nesouhlasného JES. Další informace a podklady ZDE

Česká republika patří v oblasti plýtvání potravinami v domácnostech mezi úspěšnější státy EU. Téměř 80 % Čechů neplýtvá potravinami vůbec nebo plýtvá pouze do 5 % z obstaraných potravin. Není ale jasné, jak dlouho si tento výsledek udrží. Generace Z, lidé narození mezi lety 1996 a 2009, plýtvá potravinami nejvíce. Jde o generaci, která bude předávat vzorce chování dalším generacím. Na druhou stranu mají mladí lidé o relevantní informace zájem, a plýtvání chtějí omezit. Na generaci Z se proto zaměřily odbornice z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Jejich cílem je zmapovat výchozí stav plýtvání potravinami této věkové kategorie, změřit účinnost použitých intervenčních kampaní a zpracovat metodiku, která umožní komunikovat s nimi tak, aby změnili vzorce chování směrem k udržitelné spotřebě a redukci plýtvání potravinami. Komunikace problematiky však musí být vhodně zacílena nejen tematicky, ale také volbou stylu a komunikačních kanálů. „U generace Z jsou velice významné sociální interakce, kde si spotřebitel hledá svůj sociální statut a bude ve větší míře ovlivněn prostředím, ze kterého vychází, i tím, do jaké společenské skupiny aspiruje. Například vliv influencerů tak může mít větší dopad, než je tomu u starších generací. Je zřejmé, že k hlubšímu pochopení plýtvání potravinami u generace Z bude nutné využít multioborový přístup, který bude kombinovat více výzkumných metod,“ uvedla vedoucí projektu Lucie Veselá.

V průběhu prvního roku bude prováděn rozbor potravinového odpadu na vybraných vysokoškolských kolejích v deseti různých městech. „V prvním roce experimentu bude měřen výchozí stav tak, abychom znali reálné množství potravinového odpadu vyprodukovaného generací Z. Za směsný komunální odpad produkovaný pouze generací Z lze pokládat odpad vznikající na vysokoškolských kolejích. Nicméně abychom mohli hovořit o celé generaci Z, musíme zohlednit také vzdělání a věkový rozptyl v rámci celé cílové skupiny. Pro zachycení těchto spotřebitelů nelze však provést měření dle sběru komunálního odpadu z domácností, odpad je vždy za všechny členy domácnosti. Proto budou v těchto případech využita deníková šetření, oslovení respondenti budou vyplňovat krom jiných výzkumných otázek také množství vyhozených potravin dle námi sledované struktury,“ vysvětlila řešitelka projektu Veronika Antošová.

Studenti kolejí si nebudou vědomi toho, že odpad z jejich produkce vstupuje do výzkumu. Odpad bude svážet odpadový vůz vždy zároveň za celou vybranou kolej. Deníková šetření proběhnou naprosto anonymně. „Na základě této první fáze experimentu bude možno konstatovat, jaké je reálné množství vyplýtvaných potravin generací Z v domácnostech a na kolejích, a bude také odhalena přesná struktura odpadu. Dále bude možno vyhodnotit, jakými kategoriemi se plýtvá nejvíce, a to i v závislosti na ročním období a lokalitě,“ uvedla řešitelka projektu Lea Kubíčková. Léto z důvodu nepřítomnosti studentů na kolejích výzkumníci vynechají.

V druhém roce bude spuštěna komunikační kampaň a současně bude dále probíhat měření, které odhalí okamžitý dopad komunikační kampaně na chování spotřebitele a jeho vnímání problematiky. V posledním třetím roce budou intervence zastaveny a bude sledován jejich dlouhodobý efekt. Porovnáním všech měření se zhodnotí, zda je nutno problematiku komunikovat mladým lidem dlouhodobě, nebo je účinná i po jejím ukončení a lze působit i krátkodobě. V průběhu celého projektu bude také probíhat výzkum souvislostí chování zákazníka s pobídkami ze strany obchodních řetězců a hodnocen vliv makroekonomických ukazatelů na nakládání s potravinami u této věkové kategorie. Součástí projektu bude také využití umělé inteligence k predikci vlivu sociálních interakcí na plýtvání potravinami.

„Po ukončení experimentu bude vyhotovena komplexní metodika, která umožní cíleně pracovat s generací Z tak, aby docházelo k úpravě vzorců chování směrem k udržitelné spotřebě a redukci plýtvání potravinami. Vznikne také komunikační materiál v podobě otevřeného interaktivního vzdělávacího zdroje, který zabezpečí atraktivní multiplatformní distribuci informací této generaci,“ doplnila Veselá.

Česká republika si může připsat další úspěch v oblasti vyjednávání financí z Modernizačního fondu na dekarbonizaci českého průmyslu a zlepšení jeho energetické účinnosti. Nově obhájený program cílí především na ekologizaci velkých průmyslových podniků, které za znečišťování ovzduší aktuálně platí tučné částky v podobě emisních povolenek (plátci v rámci systému EU ETS).

Program přispěje k plnění českého národního plánu v oblasti energetiky a klimatu a strategických cílů EU vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu, zároveň pomůže snížit závislost na dovážených fosilních palivech. Podmínky pro notifikaci programu připravil a vyjednal Státní fond životního prostředí ČR.

Česko oznámilo Komisi svůj záměr zavést program podpory pro velká průmyslová zařízení v EU ETS ve výši 2,5 miliardy eur, jehož cílem je zásadním způsobem dekarbonizovat průmyslové procesy a snížit jejich nároky na energii a urychlit jejich přechod na bezemisní zdroje v souladu s plánem REPowerEU. Tento program, který poběží do konce roku 2025, bude financován z Modernizačního fondu EU a jeho administraci má na starosti Státní fond životního prostředí ČR.

Notifikovaný program spadá pod již spuštěný program ENERG ETS Modernizačního fondu zaměřený na snížení produkce skleníkových plynů v průmyslové výrobě a zvýšení energetické účinnosti pro zařízení zařazená v EU ETS. Podpora je určena především energeticky náročným odvětvím, jako jsou rafinérie, společnosti působící v oblasti výroby kovů, stavebních materiálů a chemických látek. Ty na oplátku musí snížit množství produkovaných skleníkových plynů alespoň o 40 % nebo spotřebu energie alespoň o 20 %.

Podporu bude možné poskytnout projektům předloženým do stávajících výzev vyhlášených v rámci programu ENERG ETS, ale počítá se i s vyhlášením nové výzvy na počátku roku 2024.

 

Dne 3. a 4. října 2023 v rámci českého předsednictví Visegrádské skupiny, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR realizovalo konferenci na téma "Surovinová bezpečnost zemí Visegrádské skupiny a zemí západního Balkánu". Cílem bylo navrhnout a prodiskutovat konkrétní kroky k posílení surovinové bezpečnosti evropských zemí.

Konference se zúčastnilo 32 představitelů členských států Visegrádské skupiny odpovědných za nerostné suroviny a těžební průmysl a také vysocí představitelé zemí západního Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Srbsko), jejichž nerostně surovinový potenciál nabízí šanci na skutečné posílení surovinové bezpečnosti v zemích Visegrádské skupiny a celé Evropy. Konference se rovněž zúčastnil představitel DG GROW Evropské komise (EK) Milan Grohol (online) a zástupce Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii Ing. Tomáš Hrabal.  

Konferenci zahájil zástupce vrchního ředitele sekce (ZVŘS) hospodářství Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Ing. Eduard Muřický. Připomněl neustálou potřebu ujišťovat Zelené v Evropě a nevládní organizace zaměřené na otázky životního prostředí, že těžba nerostných surovin je nutná a může být velmi šetrná k životnímu prostředí. ZVŘS Muřický v úvodním vystoupení dále konstatoval, že v posledních týdnech a měsících je sice tématem číslo jedna energetická závislost a ceny energií, nicméně surovinová bezpečnost evropského kontinentu je tématem neméně důležitým. V závěru projevu zdůraznil, že EU potřebuje novou generaci geologického průzkumu vlastního území, protože několik desítek let staré průzkumy surovin byly zaměřeny na tehdejší strategické suroviny, které neodpovídají požadavkům moderního průmyslu.

Polský vládní zmocněnec pro surovinovou politiku, hlavní geolog Polska a náměstek polského ministerstva pro klima a životní prostředí Dr. Piotr Dziadzio ve svém vystoupení shrnul polskou surovinovou politiku, její východiska a cíle do roku 2050 i současný stav. Uvedl, že hlavním cílem polské surovinové politiky je zajistit surovinovou bezpečnost země skrze zajištění přístupu k surovinám (domácím i z dovozu), a to jak bezprostředně, tak i z dlouhodobého hlediska, které musí zohledňovat měnící se potřeby budoucích generací. Polská geologická služba je aktivní na poli průzkumu a dokumentování nerostných zásob, které jsou vyhodnoceny jako strategické pro národní hospodářství Polska. Upozornil, že stávající polská geologická databáze již obsahuje informace o více než 1300 lokalizovaných potencionálních sekundárních ložiscích (těžebních a průmyslových odpadech) a navrhovaných způsobech jejich využití. Zdůraznil, že mezinárodní partnerství na poli nerostných surovin je pro Polsko zásadní a jako příklady uvedl uzavřená memoranda o porozumění (MoU) s geologickými službami států napříč kontinenty (Demokratickou republikou Kongo, Mongolskem, Uzbekistánem, Ukrajinou, Dominikánskou republikou, Argentinou či Kazachstánem).  Připomněl, že Polsko se zaměřuje i na dosud netradiční lokality, mezi než patří také průzkum mořského dna – v daném případě licence pro průzkum  udělená Úřadem pro mořské dno OSN týkající výskytu polymetalických konkrecí a polymetalických sulfidů.  Podle polského zmocněnce by EU měla podpořit nový geologický průzkum a nové těžební projekty. A také uvedl, že Polsko podpoří zařazení koksovatelného černého uhlí na seznam strategických surovin. Na závěr vystoupení vyzval k užší spolupráci evropských geologických služeb a posílení vzájemné spolupráce, přičemž prvním konkrétním krokem by mohl být dodatek k MoU mezi geologickými službami Visegrádské skupiny z roku 2000.

Evropskou komisi zastupoval Dr. Milan Grohol s obsáhlou prezentací „Současné mechanismy možného financování projektů v oblasti kritických nerostů ze strany Evropské komise“. Uvedl, že důvodem pro akceleraci evropské politiky v oblasti surovinové bezpečnosti je snaha EK aktivně řešit tuto problematiku na státní i evropské úrovni, aby se neopakovala situace jako v oblasti zemního plynu a ropy se závislostí na Rusku (Ruské federaci). Dalším důvodem je zvyšování celosvětové geopolitické (surovinové) konkurence a z něj vyplývající nutnost vytváření strategických rezerv a provedení stresových testů.

Strategické a kritické suroviny by měly být z nejméně 10% těženy na území Evropy a jejich dovoz by neměl přesahovat 65% z jedné země. Zdůraznil, že Evropská komise hodlá podporovat (finančně i administrativně – zjednodušení administrativy) tzv. strategické projekty (zlepšení surovinové soběstačnosti), a to jak v EU tak mimo ni (za podmínek shodných s EU); mělo by se zrychlit povolování (tzv. one stop shop, tj. koordinace všech povolení na jednom místě, tedy souběh povolování, např. dopadů na životní prostředí a těžby; max. 2 roky pro těžbu, max. 1 rok pro recyklaci) a zjednodušit přístup k financím (za přidané podmínky propojení s průmyslovým sektorem).

Prioritou příštích let by i podle Evropské komise měl být nový geologický (primární) průzkum, který by měl být následně revidován každých pět let. Z hlediska evidence zdrojů a zásob strategických a kritických surovin je tudíž třeba jednotná klasifikace, resp. „překlasifikace“, podle navržené klasifikační normy OSN.

Dr. Pavel Kavina vystoupil s analýzou zajištění dodávek strategických surovin do ČR. Ve svém příspěvku „Současný vývoj diverzifikace dodávek kritických a strategických surovin do České republiky“ konstatoval, že žádná ze zemí Visegrádské skupiny ani EU není schopna pokrýt poptávku po surovinách z vlastních zdrojů. Zároveň upozornil na fakt, že zajištění surovinové bezpečnosti vyžaduje komplexní řešení, a to jak na domácí, tak i na mezinárodní úrovni. Klíčovými faktory jsou v tomto ohledu zejména zajištění domácí produkce (těžba), diverzifikace dovozu, partnerství a spolupráce na poli surovinových politik, v neposlední řadě také podpora technologií, které zefektivní využití surovin, a zavedení systému jejich strategických rezerv. Dále poukázal na nutnost politické podpory na státní i nadnárodní úrovni, která například při dovozu energetických surovin sehrála klíčovou roli při nahrazování dovozů ropy a plynu z Ruska. Z hlediska širších geopolitických souvislostí shrnul dopady konfliktu na Ukrajině na zabezpečení ČR dodávkami strategických surovin a podtrhl skutečnost, že právě tento konflikt se stal impulzem k zintenzivnění celoevropské diskuse o surovinové bezpečnosti. V závěru příspěvku navrhl konkrétní kroky k posílení surovinové bezpečnosti v evropském prostoru, přičemž za zásadní opatření považuje podrobnou analýzu závislosti jednotlivých evropských zemí na dovozu surovin, včetně tzv. skrytého dovozu, sdílení těchto zjištění evropskými zeměmi a vytvoření evropského systému strategických rezerv kritických surovin.

Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii na konferenci reprezentoval Ing. Tomáš Hrabal s příspěvkem  „Aktuální stav Evropského aktu o kritických surovinách [Critical Raw Materials Act, CRMA]  a perspektiva jeho schválení během španělského předsednictví“. Představil předchozí aktivity Rady EU a Evropského parlamentu (EP) v oblasti strategických a kritických surovin. Informoval o neformálním zasedání Evropské rady ve Versailles v březnu 2022, kde zazněla výzva k zabezpečení dodávek v rámci dodavatelských řetězců kritických a nerostných surovin. Připomněl, že Evropský parlament přijal v listopadu 2021 usnesení o kritických nerostných surovinách, které popisuje výzvy a navrhuje jejich možná řešení. CRMA Evropská komise předložila ke schválení dne 16. března 2023. Hlavní změny navržené Radou se týkají referenčních hodnot (do roku 2030) pro zpracování a recyklaci odpadů z recyklace odpadů. Rovněž byla posílena ustanovení o využívání kritických nerostných surovin z odpadů. Dále byla doplněna výjimka pro členské státy, které prokáží, že mají takové geologické podmínky, které vylučují nebo činí vysoce nepravděpodobným, že se zde nacházejí ložiska kritických nerostných surovin.

Ředitel České geologické služby (ČGS) Dr. Zdeněk Venera hovořil na téma „Výzkum kritických surovin v České republice“. Ačkoli ČR patřila k iniciátorům Surovinové iniciativy 2008, která na úrovni EU definovala termín „kritické suroviny“, nový průzkum jejich ložisek se rozebíhá pomalu a je podfinancován. Za první vlaštovku lze v tomto kontextu považovat projekt CEEMIR (Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin) s podporou Technologické agentury ČR z let 2013-2019, který přinesl nejen zúžení výběru ložisek pro další průzkum, např. lithia na Cínovci, wolframu v Kašperských Horách a grafitu v Českém Krumlově, ale také návrhy přijatelných způsobů zpracování vydobytých surovin a 3D modely vybraných ložisek. Součástí prezentace byla i mapa výskytu kritických surovin v ČR zpracovaná experty České geologické služby.  Ze shrnutí stávajícího výzkumu vyplynulo, že v ČR v současnosti běží tři zásadní projekty: RENS ( Hornické prostředí a suroviny), Strategické suroviny ČR a evropský  SEMACRET (Udržitelný průzkum CRM).  Na případové studii průzkumu CRM v Českém masivu názorně poukázal na cíle a možnosti terénního výzkumu. V závěru prezentace zdůraznil, že zajištění nerostně surovinových zdrojů je základem ekonomického rozvoje každého státu, což o CRM platí zejména.

Firmu EHM-GEOMET zastupoval Vojtěch Šešulka a v prezentaci informoval o projektu těžby lithia na Cínovci. Připomněl, že se jedná o unikátní ložisko, které je 7. největší na světě a obsahuje zhruba tři procenta známých celosvětových zdrojů tohoto kovu. Informoval o ekologických limitech těžby, která je navržena jako maximálně šetrná k životnímu prostředí tak, aby kromě znečištění rovněž minimalizovala zásahy do krajiny a diskomfort způsobený např. hlukem nebo otřesy při přepravě rudy.  Upozornil na fakt, že zahájení těžby je prioritou české vlády, ale i přesto nelze očekávat, že by k zahájení dobývání došlo v horizontu  kratším než za dva roky.  Důl by následně měl mít životnost 26 let a s ohledem na přísná ekologická kritéria se  předpokládá, že  celkově bude vytěžena jen menší část zdrojů tamního lithia.

Český báňský úřad na konferenci zastupovala Dr. Marcela Blahutová, ústřední báňská inspektorka s prezentací „Legislativa a realita českého hornictví", jejímž spoluautorem byl JUDr. Ladislav Šouša. Představila systémovou strukturu báňských úřadů v České republice a zákony, jimž těžba a dobývání nerostných surovin podléhají.  Upozornila, že ochrana surovinového bohatství je současně i ochranou životního prostředí, přičemž suroviny jsou nutnou podmínkou pro chod ekonomiky. Ve druhé polovině příspěvku byly definovány zásadní výzvy pro (nejen) české hornictví.  Z hlavní cíle do budoucna zdůraznila především změnu horního zákona, která by umožnila pružně reagovat na potřeby průmyslu a společnosti.

Ve třetí části konference hovořili jednotliví účastníci o příležitosti k posílení surovinového zabezpečení kontinentu a shodli se, že bez surovin není možný další průmyslový rozvoj členských států Visegrádské skupiny ani Evropy jako celku.

Po ukončení diskuse zástupci státních geologických služeb České republiky a Republiky Severní Makedonie využili pražské setkání na Ministerstvu průmyslu a obchodu k podpisu MoU mezi oběma geologickými službami. Za Českou geologickou službu prohloubení vzájemné spolupráce formálně stvrdil ředitel ČGS Dr. Zdeněk Venera a za Severní Makedonii ředitel Geologické služby Republiky Severní Makedonie Dr. Nawaf Baara.

Druhý den, tj. 4. října 2023, na konferenci navázal doprovodný program, který byl koncipován podle zájmu jednotlivých účastníků. Inspirativní exkurzi do Granátu Turnov, jenž je jedním z několika málo českých podniků s uzavřeným výrobním řetězcem těžba-zpracování-finální produkt a zároveň splňuje kritéria pro ekologickou a udržitelnou produkci, delegáti konference ocenili.

Výbor EP pro životní prostředí (ENVI) schválil ve čtvrtek 12. října nové předpisy zaměřené na snížení emisí znečišťujících látek a stanovení norem pro životnost baterií pro různé kategorie vozidel, včetně osobních automobilů, dodávek, autobusů a nákladních vozidel. Přijatá opatření jsou v souladu s mezinárodními normami pro emise brzdných částic a míru opotřebení pneumatik a zahrnují přísnější limity pro emise výfukových plynů u autobusů a těžkých nákladních vozidel. Tyto normy, známé jako Euro 7, prodlužují stávající normy Euro 6/VI do roku 2030 pro osobní automobily a dodávky a do roku 2031 pro autobusy a nákladní automobily. Zpráva bude projednána na plenárním zasedání v listopadu 2023 a bude vodítkem pro jednání s vládami EU.

Světový vodní cyklus se kvůli změnám klimatu dostává mimo rovnováhu. Uvádí to dnes zveřejněná zpráva Světové meteorologické organizace (WMO), která obsahuje data za minulý rok. Některé oblasti planety Země zažily loni extrémní srážky, další části naopak dlouhé sucho a úbytek vlhkosti v půdě. Podle zprávy více než polovina řek, jezer, přehrady a dalších území zadržujících vodu vykazovala v roce 2022 stav, který se odchyloval od dlouhodobého průměru. Více ZDE

Bioložka Liz Bonninová se vydává za vědci, kteří zkoumají, jak rozsáhlý je problém s plasty a jaký má dopad na život v oceánech. Misi zahájí u mořských ptáků, kteří jsou klíčovými ukazateli zdraví v oceánech (Epizoda 1/2). Každý rok se v moři ztratí nebo je do něj vyhozeno přes milion tun plastového rybářského náčiní. Následky pro mořský život jsou katastrofální (Epizoda 2/2). Záznam epizod ZDE

Je tu další finanční injekce na zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti veřejných budov. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) uvolňují z programu ENERGov celkem 3,5 miliardy korun na projekty komplexních revitalizací veřejných budov. Částka je rozdělena na dvě části – dvě miliardy míří na renovace památkových budov po celém Česku, miliarda a půl na renovace veřejných budov v Praze. Příjem žádostí spouštíme od 16. října 2023.

Další informace:

Výzva ENERGov č. 1/2023 – Energetické úspory veřejných budov na území hl. m. Prahy

Výzva ENERGov č. 2/2023 – Energetické úspory památkově chráněných budov

Na dvanácti vlakových nádražích po Česku se začnou v nadcházejících třech měsících objevovat filtrační stanice na pitnou vodu. Oznámila to dnes Správa železnic, která představila výsledky výběrového řízení pro projekt Železnice bez plastů. Ten má cestujícím přinést udržitelnou alternativu k balené vodě v PET lahvích. Pro ekologické řešení vybrala společnost Bezpetek společně se startupem Lokni, který ve svých vodních stanicích kombinuje uhlíkové filtry s technologií záření UV-C LED. První filtrační zařízení bude nainstalováno na hlavním nádraží v Praze. Více ZDE

Každá osmá velká firma je už připravena na novou informační povinnost, kterou bude muset plnit od ledna 2024. Zvláštní oddíl, jak její obchodní model podnikání přispívá k ochraně životního prostředí nebo zohledňuje sociální aspekty, jako jsou transparentní odměňování zaměstnanců, rovné příležitosti žen a mužů na pracovišti či lidská práva, bude muset ve zprávě o svém hospodaření zveřejňovat každá obchodní společnost s více než pěti sty zaměstnanci. Více ZDE

Jednou z velkých výzev, která čeká na organizátory olympijských a paralympijských her v Paříži 2024, je catering. Během měsíce bude servírováno sportovcům, fanouškům, dobrovolníkům či novinářům přes 13 milionů jídel. Pořadatelé se navíc zavázali slibem, že hry budou udržitelné i v oblasti stravování. Co vše proto plánují udělat? Více ZDE

Švédská metropole Stockholm zakáže vjezd benzinových a naftových aut do klíčových částí centra města. Chce tím zlepšit kvalitu ovzduší a snížit hluk plynoucí z dopravy. Plán zavádí ekologickou zónu ve 20 blocích centrální části Stockholmu. V určené oblasti jsou luxusní nákupní ulice a některé z nejdražších kancelářských nemovitostí ve Švédsku. Po zavedení zóny je v plánu její další rozšíření. Více ZDE

Důvodem předložení návrhu zákona je potřeba provedení doprovodných změn v důsledku přijetí zákona o implementaci předpisů EU v oblasti digitálních financí (zákona o digitálních financích) a nutnost transponovat tzv. změnovou směrnici k nařízení EP a Rady (EU) 2022/2554 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru. Návrh zákona dále implementuje do českého právního řádu nařízení o evropských zelených dluhopisech.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• RIA

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka

Novela zásadně chrání nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Nově ošetří ochranu mimoprodukčních funkcí půdy, k nimž patří zejména zadržování vody. Skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřady jako krajinné prvky se nově stanou přímo součástí zemědělské půdy, aby se mohly v krajině snáze zakládat. Úprava zákona dává také prostor pro rozvoj agrovoltaiky na chmelnicích či ovocných sadech pro posílení potravinové soběstačnosti a energetické nezávislosti farem. Novelu dnes schválila vláda, čeká ji projednání v Poslanecké sněmovně.

„Příští rok by měl být průlomový pro českou krajinu, díky naší novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), která by v něm měla nabýt účinnosti, jí do budoucna zaručíme ucelenou ochranu. Půda se musí chránit a udržovat v dobrém stavu i pro další generace. Chceme, aby naše zemědělství bylo šetrné ke krajině a aby naše lesy, půda i vody zvládly co nejlépe dopady probíhající změny klimatu. Chceme proto zlepšit její kondici a zlepšit druhovou pestrost zemědělské krajiny. Význam zemědělské půdy není jen v její schopnosti produkovat. Současná legislativa chrání environmentální funkce půdy, jakou je třeba zadržování vody, jen omezeně. I to naší novelou zákona o ochraně ZPF chceme napravit a mimo jiné převést zodpovědnost za stav krajiny na ty, kdo v ní hospodaří,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) .

Vyšší ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy

„Za poslední dekády jsme si zastavěli krajinu obřími sklady a nákupními centry, které mnohdy leží i na té produkčně nejcennější půdě, která je jedním z nejvzácnějších zdrojů života. Novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu tomu zamezíme,“ doplňuje ministr Hladík. Půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany (podle Bonitované půdně ekologické jednotky tzv. BPEJ) jsou na území České republiky ty nejhodnotnější. Novela zákona o ochraně ZPF zavádí zákaz využít zemědělskou půdu této kvality pro záměry obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar a dále zákaz využít tyto půdy pro běžné fotovoltaické elektrárny. Díky legislativní úpravě dojde k výraznému snížení úbytku nejkvalitnější zemědělské půdy.

Zelená drobným krajinným prvkům

Plošnou ochranu kvality zemědělské půdy znásobí i řada navrhovaných změn orientovaných na zmírnění eroze, přičemž mezi ty nejvýznamnější patří podpora realizací krajinných prvků na zemědělské půdě, které mají pozitivní vliv na odolnost krajiny vůči působení eroze. Krajinné prvky jako jsou skupina dřevin, stromořadí či mokřady plní řadu ekologických funkcí, zejména protierozní a hydrologickou, a mimo jiné prospívají biodiverzitě a krajinné struktuře. Nově proto budou považovány za součást zemědělské půdy, na které se nachází.

„Tohle je průlom. Pokud budou chtít třeba zemědělci nebo obce na zemědělské půdě vysázet stromořadí, solitérní stromy nebo udělat remízek, nebudou muset od účinností novely zákona platit za vynětí ze ZPF. Odstranění této bariéry otevírá prostor pro jejich skutečný návrat do krajiny. Nebude nutné pro realizaci krajinných prvků půdu odnímat, což sníží administrativní zátěž a zároveň přispěje k obnově pestrosti zemědělské krajiny těmi, kdo v ní hospodaří,“ vysvětlil ministr Petr Hladík. Připravovaná úprava zákona o ochraně ZPF chce zajistit náležitou ochranu environmentálních funkcí zemědělské půdy, proto dochází též k úpravě definice zemědělského půdního fondu, aby lépe reflektovala nejenom produkční, ale i environmentální hodnotu zemědělské půdy.

Rozvoj agrovoltaiky

„To, co nám dosud chybí v zemědělské krajině v době probíhající změny klimatu a energetické krize, je prostor pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který nenaruší zemědělskou produkci a nezatíží zemědělce poplatky za odnímání půdy. Ta zůstane beze změny využívána. Díky agrovoltaice v novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu budou moci zemědělci v sadech nebo chmelnicích instalovat solární elektrárny, které svou produkcí pokryjí provoz jejich farem,“ vysvětluje ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) s tím, že tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškození plodin přívalovým deštěm nebo kroupami.

V reakci na probíhající změnu klimatu, snahu o rozšiřování kapacity obnovitelných zdrojů energie a vývoj nových řešení výroben elektřiny ze slunečního záření přichází návrh novely o ochraně ZPF s definicí tzv. agrovoltaické výrobny elektřiny.

„Agrovoltaika v nové legislativě umožní snadnější budování nových zdrojů obnovitelné energie v Česku. Je to perspektivní tah pro zemědělce i pro stát v posilování energetické soběstačnosti,“ dodává ministr Hladík s tím, že novela současně zamezí rozvoji velkých fotovoltaických elektráren na nejcennější zemědělské půdě.  Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice, vinice a ovocné sady, vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny. To umožňuje snadnější začlenění solárních panelů do zemědělského prostředí a minimalizuje negativní dopady na výnosy plodin. Agrovoltaika bude umístěna nad zemědělskými kulturami nebo v řadách tak, aby nepřekážela obhospodařování daného pozemku. Zemědělská půda se navíc kvůli realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny nebude odnímat s tím, že zemědělská činnost bude představovat převažující využití pozemku. Podrobnosti samotného řešení agrovoltaického zařízení, jako je například výčet druhů zemědělské kultury na zemědělském půdním fondu vhodných pro agrovoltaiku či podrobnosti následné rekultivace, bude specifikovat prováděcí předpis k novele zákona o ochraně ZPF. Tím bude společná vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu projde standardním legislativním procesem, nyní ji čeká projednání ve Sněmovně. Novela pravděpodobně nabude účinnosti v polovině roku 2024.