Dnes se konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. Rada projednávala návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a zákona o Státním fondu životního prostředí ČR. Předkládaná novela řeší problémy, které vyplynuly z aplikační praxe v průběhu platnosti zákona od roku 1992, a reaguje na nové právní prostředí v oblastech, které s ochranou zemědělského půdního fondu přímo souvisejí (nová právní úprava alternativního využití zemědělské půdy, katastrální zákon, zákon o zemědělství, stavební zákon, správní řád a zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů). Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako předkladatel novely svůj návrh přepracuje a doplní podle připomínek legislativců a předloží ho do LRV znova. Termín dosud nebyl určen.

Návrh zákona byl v červnu rozeslán do meziresortního připomínkového řízení. S Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR není shoda ohledně výjimek z platby odvodů pro plochy průmyslových zón schvalovaných vládou v režimu zákona o investičních pobídkách. Proto byl materiál předkládán do LRV ve dvou variantách:

Varianta I: Ve výpočtu odvodů u staveb pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou, umisťovaných na plochách určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které schvaluje na návrh MPO vláda, se nepoužijí ve výpočtu odvodů ekologické váhy vlivu, tj. koeficient násobení. Tato úprava přinese požadované snížení odvodů za odnětí půdy v průmyslových zónách, které jsou zatíženy ekologickou vahou vlivu z důvodu vyhlášené ochrany území (např. CHOPAV, PHO, ZCHÚ, CHLÚ, apod.). To znamená, že se základní odvod (který může za dnešních cen zemědělské půdy dosáhnout max. 180,- Kč/m2) nebude dále násobit.
Varianta II: Odvody pro stavby pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou, umisťované na takto definované plochy se nevyčíslují a nepředepisují.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako předkladatel novely preferuje variantu I, neboť varianta II je vzhledem k požadavku na šetrné nakládání s půdou i na těchto plochách nevhodná. V případě přijetí by budoucí investory vůbec nemotivovala k objektivnímu posouzení nezbytně nutné výměry pozemku určeného pro umístění investice. Taková situace se vyskytovala do konce roku 2010, v období velmi nízkých sazeb odvodů. Rozsah realizované investice neodpovídal zabrané výměře plochy určené pro výrobu. První varianta dává předpoklad, že se tato situace nebude opakovat a současně výše odvodů nebude pro investory překážkou investice (a to ani na plochách s vyhlášenou územní ochranou, kde se nebude aplikovat koeficient násobení tzv. ekologická váha vlivu).

Účelem předloženého návrhu zákona je podle předkladatelů vyřešit problémy, které vyplynuly z aplikační praxe v průběhu platnosti zákona od roku 1992, a též reagovat na nové právní prostředí v oblastech, které s ochranou zemědělského půdního fondu přímo souvisejí (nová právní úprava alternativního využití zemědělské půdy, katastrální zákon, zákon o zemědělství, stavební zákon, správní řád a zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů).Obsahem předloženého návrhu zákona je především posílení ochrany zemědělského půdního fondu jak kvalitativní (ochrana před poškozováním půdní úrodnosti a dalších funkcí půdy degradačními procesy, zejména erozí a kontaminací), tak plošné (ochrana před nadměrnou a nenávratnou ztrátou půdy v důsledku záboru), přesnější vymezení povinnosti vlastníka nebo nájemce zemědělské půdy, stanovení povinnosti, jejímž obsahem je zajištění protierozní ochrany půdy, úprava systému hodnocení znečištění půdy škodlivými látkami a ukládání opatření k nápravě, zdokonalení systému získávání, předávání, hodnocení a uchování dat o kvalitě půdy, úprava otázek souvisejících s odvody, a to mimo jiné v reakci na aplikační praxi ve vztahu k zákonu č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, úprava kompetencí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, přesnější vymezení povinností stanovených zákonem a zvýšení následné sankce za jejich porušení.

Hlavními cíli návrhu zákona jsou:

• posílení ochrany zemědělského půdního fondu jak kvalitativní (ochrana před poškozováním půdní úrodnosti a dalších funkcí půdy degradačními procesy, zejména erozí a kontaminací), tak plošné (ochrana před nadměrnou a nenávratnou ztrátou půdy v důsledku záboru),

• přesnější vymezení povinnosti vlastníka nebo nájemce zemědělské půdy,

• stanovení povinnosti z důvodu zajištění protierozní ochrany půdy – eroze půdy je v České republice hlavním degradačním faktorem a často je způsobena nevhodnou organizací pozemkové držby s dlouhodobě přetrvávající vysokou mírou zornění půdy a velkou výměrou honů; nedostatečně uplatňovaná protierozní ochrana půdy přispívá k zhoršování odtokových poměrů, zanášení koryt vodních toků a nádrží sedimenty a ke vzniku povodňových situací,

• úprava systému hodnocení znečištění půdy škodlivými látkami a ukládání opatření k nápravě,

• zdokonalení systému získávání, předávání, hodnocení a uchování dat o kvalitě půdy – pro účinnější kvalitativní ochranu půdy, potravního řetězce a složek životního prostředí, které jsou s půdou ve vzájemné interakci,

• úprava otázek souvisejících s odvody, a to mj. v reakci na aplikaci zákona č. 402/2010 Sb. v praxi,

• úprava kompetence orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (vytvoření správných podmínek pro kontrolu a dozor nad dodržováním zákona, snížení administrativní zátěže – zrušení jednoho stupně státní správy, tj. správy vykonávané pověřenými obecními úřady, založení působnosti ČIŽP pro účinnější řešení případů podezření na znečištění půd rizikovými látkami – prevence a včasné řešení případů prokázaného znečištění půdy je nezbytné pro ochranu potravního řetězce, vodních zdrojů a plnění dalších funkcí půd),

• přesnější vymezení podmínek porušení zákona a zvýšení případné následné sankce – stávající právní úprava není v souladu s materiálem schváleným vládou „Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy“.

Související článek:

MŽP vypořádalo připomínky k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (26.8.2014)

Připomínkové řízení Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh zákona o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech). Cílem návrhu zákona je provedení adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání do právního řádu ČR. Předložený návrh zákona stanoví především postavení orgánů státní správy, působnost správních orgánů při výkonu státní správy podle nařízení a sankce za porušení povinností stanovených nařízením. Pro účely přechodného období (pro některé typy přípravků platné až do roku 2024) byly stanoveny některé povinnosti pro podnikající fyzické a právnické osoby při uvádění těchto přípravků na trh. Návrh zákona rovněž upravuje strukturu a výši správních poplatků spojených s činností státní správy při výkonu povinností v rámci nařízení o biocidech, která byla upravena v souladu s metodickým pokynem Evropské unie. Další informace a podklady ZDE.

Povzbudit modernizaci české energetiky, zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky a posílit vyjednávací pozici na evropské úrovni. To vše je cílem aktualizované pozice České republiky k aktuálně projednávanému balíčku klimaticko—energetické politiky EU do roku 2030. Schválením materiálu se ČR posouvá do hlavního evropského myšlenkového proudu a umožní jí lépe ochránit české priority v rámci širší koalice států.

Česká republika dlouhodobě podporuje celoevropsky závazný cíl na snižování emisí skleníkových plynů. ČR je nicméně ochotna při naplnění jasně stanovených podmínek podpořit i dvojici nezávazných celoevropských cílů pro energetickou účinnost a podíl obnovitelných zdrojů. Základní podmínkou je potvrzení suverenity volby energetického mixu každého členského státu. Další je garance, že celoevropské nezávazné cíle nebudou žádným způsobem rozpadnuty na závazné národní cíle nyní ani v následně připravované legislativě. V neposlední řadě je to pak spravedlivé sdílení nákladů a úsilí pro dosahování evropských cílů.

Materiál obsahuje dvě rámcové pozice ke sdělení Komise s názvy "Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020—2030" a "Energetická účinnost a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky". Původní podoba pozice ke sdělení "Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020—2030" byla zpracována v průběhu jara 2014. Tehdy však reflektovala pouze dva navrhované cíle: redukci skleníkových plynů a podíl obnovitelných zdrojů. V červenci 2014 Komise navrhla třetí cíl: do roku 2030 zvýšit energetickou účinnost o 30 %. MPO proto považovalo za nutné vypracovat k tomuto návrhu samostatnou pozici a zároveň aktualizovat stávající pozici pro celý klimaticko—energetický rámec 2030.

Česká republika původně podporovala stanovení jediného cíle — snižování emisí skleníkových plynů. Cíle pro energetickou účinnost a podíl obnovitelných zdrojů, ač nezávazné, odmítala s odkazem na nejasné ekonomické dopady takto nastavených cílů a zároveň poukazovala na jejich možnou kanibalizaci. S takto formulovaným názorem zůstala ČR téměř osamocena. Aktualizace pozice ČR přináší posun více evropským směrem, ale zároveň potvrzuje dlouhodobé české priority: zavádět nákladově—efektivní politiky podporující modernizaci české energetiky a průmyslu směrem k nízkouhlíkovým technologiím, snižovat vypouštění skleníkových plynů, minimalizovat další závazky a náklady pro náš průmysl nebo státní rozpočet, posílit naši konkurenceschopnost a ochránit energetický komfort našich domácností.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a s ostatními rezorty připravilo materiál "Pozice ČR k jednáním o klimaticko-energetickém rámci EU do roku 2030", který Výbor pro EU na vládní úrovni schválil 10. září 2014.

Zdroj: MPO

Připomínkové řízení Ministerstvo životního prostředí předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Předmětem navrhovaného zákona je změna právní úpravy národních parků, a to na základě dlouhodobých zkušenosti s aplikací stávající právní úpravy a na základě připomínek uplatňovaných především ze strany dotčených obcí a krajů. Předkládaný návrh reaguje na aktuální snahy nově vyhlásit zákonem národní parky zřízené v roce 1991 nařízením vlády (především Národní park Šumava). Navrhuje se jednotná úprava pravidel pro všechny národní parky, při zachování hierarchie a kontinuity právních předpisů v této oblasti. Jde o řešení systémové, které zároveň zohledňuje vazby na související právní předpisy (zejm. lesní zákon, zákon o myslivosti, stavební zákon). Cílem je zajistit maximální účelnost při procesu vyhlašování národních parků, tj. předejít administrativně náročnému procesu vyhlašování národních parků samostatnými zákony. Více ZDE

Poslanci se tento týden chystají projednat změnu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, takzvané EIA. Veřejnost díky ní získá větší práva, stavebníci se však bouří, že se již tak dlouhá povolovací řízení protáhnou o další roky. Pokud však zákon nezačne platit již od příštího roku, Česko přijde o dotace z Evropské unie. Ministr životního prostředí Richard Brabec radí trpělivost. Zákon, kterému se pro rychlé přijetí přezdívá "záplata“, bude platit jen pouhý rok a vláda mezitím připraví zcela nová stavební pravidla, která povolování staveb naopak výrazně urychlí. "Desetileté povolovací procesy by mohly skončit a ve finále by se mohly zkrátit na rok nebo na dva,“ popsal ministr v rozhovoru pro Aktuálně.cz - více ZDE

Zdroj: Aktuálně.cz

Ministr Brabec dnes představil aktuální vývoj připravované společné legislativy pro všechny naše národní parky. Ta má za cíl otevřít parky šetrnému turismu, podpořit roli obcí v rozhodovacích procesech a zjednodušit administrativu. MŽP v posledních dvou měsících sbíralo názory a připomínky od obcí, krajů, odborné veřejnosti, neziskových organizací i zahraničních partnerů našich národních parků v Sasku a Bavorsku, Rakousku a Polsku. Upravený návrh novely MŽP dnes odchází do připomínkového řízení napříč resorty, aby byl dle očekávání připraven na říjnové projednání Vládou ČR.

„Příprava novely zákona o ochraně přírody a krajiny je pro nás zásadní, protože výrazně zpřehlední a zjednoduší legislativu všech našich národních parků. I proto je pro nás velmi důležitá intenzivní a otevřená komunikace se všemi subjekty, kterých se chystaná norma týká. V minulých dvou měsících jsme tedy absolvovali řadu jednání se zástupci krajů, obcí i odborné veřejnosti, abychom od nich získali cenné podněty a návrhy ke znění novely. Po zanesení mnoha těchto podnětů se nyní posouváme dál. Dnes totiž novelu posíláme do meziresortního připomínkového řízení a rád bych při té příležitosti ještě zdůraznil, že naše koncepční řešení ještě před připomínkováním příslušnými resorty akceptuje pohled mnohých zainteresovaných subjektů, což je pro nás zásadní,“ říká ministr Richard Brabec.

Obce budou ještě silnější v rozhodovacích procesech.

Novým nástrojem pro rozhodování o různých činnostech se dle původního návrhu stane tzv. opatření obecné povahy. Jedná se o správní akt ukotvený v našem správním řádu. V současné době se používá např. při vydávání územních plánů či pro stanovení záplavových území. Obce tak budou moci vznášet námitky, ne připomínkovat jako tomu bylo doposud. Tím je ještě více posíleno postavení obcí, které budou nově tzv. dotčeným orgánem. Ministr Brabec dodává: „Navíc do připomínkového řízení pošleme i vzkaz obcím v národních parcích, které chtějí stabilitu tím, že v našem návrhu bude i zakotveno určité období, počítám asi 15 let, během něhož bude platit moratorium na jakékoliv rozšiřování a změny zonace parku.“

Plánovaný harmonogram projednávání:

• Září 2014: meziresortní připomínkové řízení

• Říjen 2014: projednání ve Vládě ČR

• Listopad 2014 – únor 2015: předložení Parlamentu ČR, podpis prezidenta, publikace ve sbírce zákonů

• Červenec 2015: účinnost novely

• Do konce roku 2015: projednání a schválení vyhlášek MŽP (vyhláška k zonaci, vyhláška k obsahu zásad péče)

• Do června 2017: nutnost zahájení řízení o vymezení klidového území a o vyhrazení cest (NP Šumava, na základě EIA)

• Do června 2017: budou zahájena řízení o vymezení zón v jednotlivých NP

• Do června 2017: bude nutné zřídit Správu NP České Švýcarsko ve formě příspěvkové organizace

• Do června 2020: bude nutné schválit opatření obecné povahy nahrazující návštěvní řády

• Průběžně budou zpracovány zásady péče pro jednotlivé NP v souvislosti s platností stávajících plánů péče (NP České Švýcarsko do r. 2016, NP Šumava do r. 2017, KRNAP do r. 2020, NP Podyjí do r. 2022)

Ochranné podmínky se sjednocují.

Návštěvní řády nebudou stanovovat podmínky regulace, správy NP je budou používat k informování veřejnosti o regulacích vyplývajících z právních předpisů nebo opatření obecné povahy. Ochranné podmínky nejsou nově vázány na zonaci, ale jsou rozděleny na zákazy na celém území NP a zákazy mimo zastavěná a zastavitelná území obcí.

Klidová území pro návštěvníky, nová zonace pro management parku.

Revoluční novela ruší dosavadní 1. zóny nedostupné pro návštěvníky a zavádí tzv. klidová území, do nichž není vstup a priori zakázán, ale bude umožněn např. v některých měsících roku nebo po značených cestách, v doprovodu průvodce. Omezení vstupu mimo vyhrazené cesty a trasy v jejím pozměněném návrhu již není vázáno na zónu přírodní, ale na vymezená klidová území. Omezení vstupu bude vždy odůvodněno s ohledem na předměty a cíle ochrany NP. „Pro větší transparentnost zonace navrhujeme zmocnění pro vydání vyhlášky, kterou MŽP stanoví podrobné charakteristiky zón národních parků, jejich režim i podmínky jejich vymezování,“ zdůrazňuje náměstek ministra pro legislativu Vladimír František Mana.

Nová koncepce péče o národní parky.

„Dosavadní „plány péče“ nahradí „zásady péče“, do nich budou zahrnuty i dlouhodobé cíle národních parků, jejich poslání, jejich udržitelný rozvoj i možné využití “ vysvětluje náměstek pro ochranu přírody a krajiny Vladimír Dolejský. Při vymezování území bude dle upraveného znění novely brán zvláštní zřetel na jejich aktuální stav. Kritéria, podle nichž bude území zařazeno do zóny přírodní nebo přírodě blízké, nově stanoví vyhláška MŽP. Přeřadit území do jiné zóny bude možné až po uplynutí určitého období a po vyhodnocení potřeb ochrany přírody v NP(dle § 17 novely za 15–20 let).

Jednodušší návštěvní řád.

Návštěvní řády nebudou stanovovat podmínky regulace jako doposud, správy národních parků jimi budou informovat veřejnost o regulacích vyplývajících z právních předpisů, případně z opatření obecné povahy.

Po představení a předjednání novely zákona č. 114 se zástupci krajů, obcí, akademické obce a nevládních organizací obdrželo Ministerstvo životního prostředí od 13 subjektů celkem 147 podnětů, z nichž 93 akceptovalo, částečně akceptovalo nebo vysvětlilo. Nejvíce podnětů přišlo od Plzeňského kraje.

Ministerský návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny podle očekávaného harmonogramu čeká říjnové projednání vládou ČR.

Související článek:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zdroj: MŽP

I letos je časopis Odpadové fórum mediálním partnerem této významné výstavy. A stejně jako loni se letos může návštěvník zastavit u stánku Odpadového fóra, kde se seznámí co nového časopis nabízí, může si odnést zdarma aktuální i archivní výtisky, nebo si objednat odběr časopisu třeba v elektronické podobě. Rovněž se může dovědět i něco více o jednom z nejlepších informačních portálů zabývajícím se životním prostředím, Třetí ruka (3R) a v neposlední řadě může objevit, co převratného se v České republice děje na poli Enviromentalních technologií. Přijďte, všichni jste zváni. Najdete nás v hale č.1 - číslo stánku 1D6.

STAHUJTE! Vláda tento týden schválila Politiku druhotných surovin ČR, která je samostatnou částí Surovinové politiky ČR. Hlavní vize Politiky druhotných surovin České republiky: Přeměna odpadů na zdroje. Dokument byl zpracováván s ambicí vytvořit koherentní strategii pro období následujících 20 let. Politika byla podrobena hodnocení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a srpnu tohoto roku vydalo k politice Ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko.

Nerostné i druhotné suroviny tvoří základní vstupy pro ekonomiku každé země a ovlivňují velmi výrazně její konkurenceschopnost. Průmysl druhotných surovin patří v České republice historicky mezi tradiční obory hospodářství a nyní je opět na vzestupu. Zájem o průmysl druhotných surovin je vyvolán jednak stále se zvyšujícími cenami primárních zdrojů, jejich nedostupností v rámci EU a zejména tím, že jejich využívání přináší významné materiálové a energetické úspory.

Politika druhotných surovin ČR je v souladu s evropskou surovinovou strategií Raw Materials Initiative a cíle zde stanovené reagují na významný strategický dokument Evropa 2020 — Evropa účinněji využívající zdroje a rovněž v červenci tohoto roku představený balíček aktivit EU v oblasti oběhového hospodářství.

Politika druhotných surovin ČR je prvním dokumentem České republiky, který vytváří strategický rámec pro efektivní využívání druhotných surovin. Na přípravě Politiky druhotných surovin se podílela řada odborníků z akademické sféry, průmyslových svazů a asociací a další experti. Na základě provedené analýzy bylo pro přípravu Politiky druhotných surovin ČR vybráno 10 komodit a zdrojů druhotných surovin. Výběr byl ovlivněn významností druhotné suroviny jako technologického vstupu do výroby, hmotnostní produkcí, potřebou a potenciálem využití komodity v ČR, významností exportu apod.

Jedná se o tyto komodity: kovy, papír, plasty, sklo, stavební a demoliční hmoty, vedlejší energetické produkty, vozidla s ukončenou životností (autovraky), odpadní (vyřazená) elektrická a elektronická zařízení, použité pneumatiky a odpadní pryž, odpadní (vyřazené) baterie a akumulátory.

Politika druhotných surovin ČR je otevřeným dokumentem s předpokladem postupného zařazování dalších komodit druhotných surovin, na základě potřeb podnikatelského sektoru a vzhledem k vývoji hospodářství v ČR i ve světě.

V Politice druhotných surovin ČR je stanoveno 5 strategických cílů a 16 opatření. Rozpracování na konkrétní úkoly včetně odpovědnosti za jejich plnění ve stanovených termínech bude předmětem Akčního plánu na podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích, který se nyní na Ministerstvu průmyslu a obchodu připravuje.

Všechny výrobky, předměty a věci každodenní i dlouhodobé spotřeby, jednou ukončí svůj životní cyklus — tzn., že jsou již nefunkční a neslouží tak účelu, pro který byly vyrobeny. V tento okamžik se stávají velmi cenným zdrojem druhotných surovin. Efektivita získávání surovin pro další výrobu z těchto zdrojů je zejména závislá na podpoře výzkumu v této oblasti s cílem vývoje nákladově efektivních a inovativních procesů a technologií. Tím bude naplněn hlavní cíl Politiky druhotných surovin ČR, kterým je náhrada primárních zdrojů druhotnými zdroji, tj. nastavení procesu cyklického hospodářství a tím efektivnějšího hospodaření se zdroji s přidanou hodnotou vyšší ochrany přírodního bohatství v ČR i v dalších zemí.

Sdělení EK o průmyslové politice v EU z roku 2014 zdůrazňuje význam průmyslu pro posílení hospodářské obnovy a konkurenceschopnosti v Evropě.  Ačkoliv průmysl prokázal svoji odolnost proti důsledkům krize a zůstal i nadále tahounem udržitelnosti, ztratil svoji schopnost akcelerovat budoucí růst. EU28 obnovila růst v roce 2013 meziročním nárůstem 0,1 %. Ekonomiky jejích konkurentů však rostly mnohem rychleji – OECD 1 %, USA 1,9 %, Japonsko 1,5 %, Austrálie 2,45 %, Korea 3 %. Ještě v roce 1995 byl podíl zpracovatelského průmyslu v EU o něco málo vyšší než celosvětový průměr. V roce 2002 se situace obrátila. Nyní je podíl zpracovatelského průmyslu pod celosvětovým průměrem a navíc se tento propad ještě prohlubuje, což je známka odchodu průmyslu z EU. Budoucnost zpracovatelského průmyslu v Evropě bude záviset na ochotě firem investovat. Podíl Evropy na celosvětových investicích do zpracovatelského průmyslu klesl ze 40 % v roce 2005 na 25 % v roce 2013. Ačkoliv průmysl v EU si udržel svoji konkurenceschopnost, což potvrzuje rychlá obnova exportů a zvýšení produktivity v některých členských státech, přesto od roku 2008 přišel o 3,5 milionů pracovních míst a přiostřila vnější cenová konkurence.

Očekávání byznysu od jednání Rady pro konkurenceschopnost

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), nejsilnější zaměstnavatelská a podnikatelská organizace v ČR a člen evropské průmyslové komunity sdružené v Konfederaci evropského podnikání - BUSINESSEUROPE, očekává od nadcházející Rady pro konkurenceschopnost 25. – 26. 9. 2014 silné závěry týkající se opatření na podporu obnovy průmyslu v Evropě. Česká republika jako průmyslová země s podílem zpracovatelského průmyslu na HDP cca 25 % (celého průmyslu cca 32 % a včetně stavebnictví 38 %) by měla toto úsilí podpořit. ČR je duální zemí a s růstem průmyslu porostou nejen služby pro průmysl, ale i ostatní služby.                    

SP ČR apeluje na českou delegaci, aby:

• Podpořila společný indikativní cíl podílu průmyslu na HDP EU do roku 2020 ve výši 20% a zabránila dalšímu změkčení textu závěrů.
• Nebránila návrhu, aby se faktor průmyslové konkurenceschopnosti lépe integroval do evropského semestru.
• Prosadila zohlednění průmyslové konkurenceschopnosti do všech politik EU.
• Podpořila posílení mandátu Rady pro konkurenceschopnost a úlohy Skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost a růst.
• Podpořila takové vnitřní změny v rámci Evropské komise, které povedou ke zlepšení vnitřního řízení, lepší koordinaci a sladění iniciativ na podporu průmyslu a nepovedou k implicitnímu řízení průmyslu z úrovně EU.
• Zasadila se o to, aby se konkurenceschopnost a inovace staly ústředním bodem pracovních metod a pracovního programu Evropské komise, pokud se má průmysl v EU posílit.
• Posílila text týkající se testů konkurenceschopnosti a hodnocení dopadů o explicitní vyjádření možnosti zainteresovaných stran vyjadřovat se k hodnocení dopadů.
• Zasadila se o navrácení k původnímu textu, pokud jde o naléhavost snížení ceny energií pro evropský průmysl,a požádala o přesnější text, pokud jde o únik uhlíku (s referencemi na kompenzace za přímé a nepřímé náklady). Politika EU v oblasti energetiky a klimatu nesmí podkopat společný cíl podílu průmyslu na HDP EU ve výši 20%.

Zdroj: SPČR

Kvalita paliv na českých čerpacích stanicích se stále zlepšuje. Vyplývá to ze srovnání kontrol prováděných Českou obchodní inspekcí v posledních 3 letech, kdy meziročně došlo k snížení množství nevyhovujících vzorků paliva až na 2,9 % v loňském roce. Při zatím poslední kontrole v červenci letošního roku byl počet nevyhovujících vzorků pouze 0,9 %. V oblasti moderních alternativních paliv se inspekce věnuje od roku 2010 také testování kvality stlačeného zemního plynu CNG, kontroloři ČOI u tohoto paliva doposud nenarazili na žádný problém. Více ZDE

AVÍZO Jaké zásahy by se měly povolit v nejpřísněji střežené zóně Národního parku Šumava? Jakou šanci má na schválení senátní návrh o Národním parku? A proč téma tak zajímá prezidenta republiky? Předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch z ČSSD bude dnes hostem Dvaceti minut Radiožurnálu krátce po 17 hodině.

Zdroj: ČRo

Agentura ECHA připravuje na 5.11.2014 internetový seminář zaměřený na klasifikaci směsí a sdělování informací v dodavatelském řetězci. Seminář se bude konat 5. 11. 2014 od 10 hodin středoevropského času. Jeho cílem je pomoci výrobcům a dovozcům chemických směsí při plnění povinností vyplývajících z legislativy nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH) a nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP). Registrace a další informace ZDE.

Čtěte také:

CLP: Nová veřejná konzultace pro 2 látky (16.9.2014)

Pražské vodovody a kanalizace přichystaly tradiční Den otevřených dveří v Muzeu pražského vodárenství. Akce tentokrát proběhne v sobotu 20. září. „Muzeum bude možné navštívit od devíti do osmnácti hodin. Vstup je samozřejmě zdarma,“ informoval mluvčí společnosti Tomáš Mrázek. V pondělí 22. září bude muzeum také otevřeno od 8 do 18 hodin a to v souvislosti s Týdnem mobility, který organizuje Praha 4. „I v tento den se vstupné platit nebude,“ upřesnil Mrázek. Další informace o muzeu najdete na webu PVK - ZDE.

Energetický regulační úřad (ERÚ) poslal do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem. Hlavním cílem je především zjednodušit přístup ke skladovací kapacitě v zásobnících plynu na území České republiky. Rychlejší a pružnější podmínky pro vyhlašování aukce na skladovací kapacitu umožní pružněji reagovat na požadavky zákazníků na trhu. Změna reaguje na vývoj na trhu s plynem, kdy se trh se skladovací kapacitou transformoval z tzv. seller‘s market na buyer‘s market. Cílem je také, aby bylo možné od ledna 2015 realizovat zkušební pilotní projekt na prodej přepravní kapacity pomocí aukčního mechanizmu. Další úpravy vyhlášky vyplývají převážně z dosavadních praktických zkušeností a z vývoje trhu s plynem. Další informace ZDE.