Klasifikace

    Klasifikace látek nebo směsí představuje informování o druhu a závažnosti nebezpečnosti dané látky/směsi. Daná nebezpečnost představuje potenciál látky poškozovat lidské zdraví nebo životní prostředí. Nařízení CLP v tomto směru vychází z původních principů směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES.

    Chemické látky, které jsou uváděné na trh, musí být klasifikovány, a to buď:

• Za použití harmonizovaných klasifikací;

• Stanovením vlastní klasifikace na základě daných kritérií.

    Pozn.: U směsí musí být vždy stanovena vlastní klasifikace, tzn. musí být posouzeno, zda splňují kritéria pro klasifikaci. Při takovém posuzování musí být vzaty v úvahu veškeré dostupné harmonizované klasifikace látek, které jsou ve směsi obsaženy.

    Každý dodavatel látky/směsi musí uchovávat všechny relevantí informace, které použil pro klasifikaci a označení látek/směsí po dobu nejméně 10 let poté, co tyto látky nebo směsi naposledy dodal svému zákazníkovi.

Kdo je povinen klasifikovat?

    Povinnost klasifikovat látky mají obecně výrobci a dovozci. Tato povinnost se týká i látek, které nejsou přímo uváděny na trh jako v případě meziproduktů ať izolovaných anebo přepravovaných. Dále se tato povinnost týká také látek, které se používají pro orientovaný výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy (PPORD).

    V případě klasifikace předmětů platí povinnost klasifikovat předměty, které splňují definici výbušného předmětu. „Výbušným předmětem“ se rozumí předmět obsahující jednu nebo více výbušných látek nebo směsí.

    Samotný distributor (včetně maloobchodníka), resp. následný uživatel může převzít klasifikaci pro látku nebo směs například z bezpečnostního listu, a to za podmínky že se nemění složení této látky nebo směsi.

Harmonizovaná klasifikace

    Stejně jako v případě původní směrnice 67/548/EHS, tak i v případě nařízení CLP je používána tzv. harmonizovaná klasifikace látek. Rozhodnutí o určité klasifikaci pro látku/směs přijímá především její dodavatel, pak hovoříme o „vlastní klasifikaci“. V určitých případech je rozhodnutí o klasifikaci látky přijímáno na úrovni celé EU, což je pak nazýváno jako „harmonizovaná klasifikace“. V tomto případě pak dodavatelé látky musí automaticky použít harmonizovanou klasifikaci. Návrh na harmonizovanou klasifikaci a označení pro látky podávají příslušné orgány členských států EU, výrobci, dovozci a následní uživatelé.

K tomuto může dojít ve třech situacích:

• je-li látka buď karcinogenní, mutagenní, toxická pro reprodukci a/nebo senzibilizátorem dýchacích cest;

• je-li látka účinnou látkou v biocidních přípravcích nebo přípravcích na ochranu rostlin nebo

• existuje-li potřeba harmonizovat klasifikaci na úrovni EU, pokud lze poskytnout zdůvodnění prokazující potřebu takového opatření.
   

    V původní směrnici tvořila seznam harmonizované klasifikace příloha I, která byla transponována také do nového nařízení CLP, a to konkrétně do přílohy VI, část 3.1 nařízení CLP. Tabulka 3.2 této přílohy VI obsahuje původní a nepřevedené klasifikace přílohy I směrnice 67/548/EHS.

    Příloha VI nařízení CLP je členěna do tří částí:

• První část obsahuje úvod k seznamu harmonizovaných klasifikací a označení včetně informací uvedených pro každý záznam a souvisejících klasifikací a standardních vět o nebezpečnosti v tabulce 3.1;

• Druhá část přílohy VI stanoví obecné zásady přípravy dokumentace k návrhu a odůvodnění harmonizované klasifikace a označování látek;

• Poslední část přílohy VI obsahuje seznam nebezpečných látek, pro něž byly na úrovni EU stanoveny harmonizované klasifikace a označení.

Použití harmonizované klasifikace

    Nařízení CLP stanový, že použití harmonizované klasifikace je pro výrobce, dovozce a následné uživatele povinné. Obecně by se mělo při použití harmonizované klasifikace postupovat dle následujícího postupu:

1. Připravit si tab. 3.1 přílohy VI nařízení CLP;

2. Nalézt v tabulce relevantní látku;

3. Zjistit zda u dané látky je uvedena poznámka (pravý sloupec tabulky). Pokud ano, pak se použijí pravidla uvedená v poznámce. Pokud poznámka uvedena není, pak postupujte přímo dalším krokem;

4. Mají některé z tříd nebezpečnosti uvedenou minimální klasifikaci? Pokud ne, pak použijte harmonizovanou klasifikaci uvedenou v tab. 3.1 přílohy VI. Pokud ano, postupujte dále;

5. Máte k dispozici údaje či informace, které vedou ke stanovení závažnější klasifikace, než je minimální klasifikace pro danou třídu nebezpečnosti? Pokud odpovídáte ano, pak použijte pro tuto třídu nebezpečnosti závažnější klasifikaci, než je minimální klasifikace. Pokud ne, postupujte dále;

6. Znáte-li u látky její fyzikální stav použijete-li převodní tabulku v příloze VII nařízení CLP, lze získat přesnější klasifikaci, než je klasifikace minimální. V tomto případě použijete přesnější klasifikaci, a v druhém případě použijete pro danou třídu nebezpečnosti minimální klasifikaci.

    Pozn.: minimální klasifikace je v tab. 3.1 přílohy VI označena "*". Pro některé třídy nebezpečnosti, včetně akutní toxicity a toxicity pro specifické cílové orgány při opakované expozici, neodpovídá klasifikace podle kritérií ve směrnici 67/548/EHS přesně zařazení do třídy a kategorie nebezpečnosti podle nařízení CLP. V těchto případech se klasifikace v příloze VI považuje za minimální klasifikaci.

Použití vlastní klasifikace

    Použití vlastní klasifikace vychází z pravidel uvedených v hlavě II (klasifikace nebezpečnosti) nařízení CLP. Vlastní klasifikaci látky nebo směsi představují následující kroky:

• Shromažďování dostupných informací;

• Posouzení dostatečnosti a spolehlivosti získaných informací;

• Srovnání informací s klasifikačními kritérii;

• Rozhodnutí o klasifikaci.

    Dodavatel může také alternativně použít převodní tabulky z přílohy VII nařízení CLP. Tyto tabulky umožňují převod existujících klasifikací dle původních směrnic na klasifikace podle nařízení CLP. Jejich použití je limitováno následujícími dvěmi podmínkami, které musejí být splněny zároveň:

• látka již byla klasifikována před 1. prosincem 2010 podle směrnice 67/548/EHS nebo směs již byla klasifikována před 1. červnem 2015 podle směrnice 1999/45/ES a zároveň

• pro příslušnou třídu nebezpečnosti nejsou k dispozici žádné další údaje o této látce nebo směs.

Přezkoumání stávající klasifikace

    Nařízení CLP pamatuje také na situaci, kdy dovozce, výrobce anebo následný uživatel obdrží nové informace o klasifikaci své látky. V tomto případě musí být přezkoumána relevanntost získaných informací a následně provedeno nové hodnocení. V případě, že se dojde k závěru, že došlo ke změně profilu nebezpečnosti, pak je nutné aktualizovat zprávu o chemické bezpečnosti (CSR) a samotný bezpečnostní list. O této skutečnosti a o novém způsobu klasifikace a označování, je nutné informovat ECHA, jelikož dojde také ke změně registrační dokumentace. Nakonec je potřeba v odpovídající lhůtě poskytnout tuto informaci v dodavatelském řetězci a aktualizovat štítky.