Více času na podstatné

Nařízení CLP - Nařízení (ES) č. 1272/2008

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1272/2008, ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.

    Nařízení CLP (Classification, Labelling and Packaging of substances and mixtures - Klasifikace, označování a balení látek a směsí) bylo přijato Evropským parlamentem a Radou v prosinci 2008 a vešlo v platnost ke 20. lednu 2009. Toto nařízení vychází ze zkušeností směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES. Cílem nařízení je sjednotit kritéria pro klasifikaci a označování látek a směsí.

Lhůta pro klasifikaci látek dle nařízení CLP je do 30. listopadu 2010 a pro klasifikaci směsí do 31. května 2015.

    V souvislosti s přijetím tohoto nařízení bylo nutné novelizovat stávající legislativu, jelikož některá ustanovení obsažená ve zmíněných směrnicích byla uplatňována v dalších právních předpisech Společenství. Jedná se o následující právní předpisy:

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 o detergentech;
  • směrnice 76/768/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkající se kosmetických prostředků;
  • směrnice 88/378/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkající se bezpečnosti hraček;
  • směrnice 1999/13/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních;
  • směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností;
  • směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ);
  • směrnice 2004/42/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel.

    Novelizaci těchto právních předpisů pokrývá přijaté nařízení (ES) č. 1336/2008 a směrnice 2008/112/ES.

 

Jak je to s termíny

    Do 1.12.2010 se chemické látky klasifikují, označují a balí podle směrnice 67/548/EHS, tedy dle dosavadního systému. Od 1.12.2010 se budou chemické látky označovat a balit výhradně podle nařízení CLP. Do 1.6.2015 se budou v případě klasifikace látek uplatňovat oba systémy.

    Povinnost klasifikovat látky a směsi výhradně dle nařízení CLP bude, až od 1.6.2015. (Od 20.1.2009 platí tzv. přechodné období, ve kterém je možné provádět klasifikaci, označování a balení látek již dle nařízení CLP, tato možnost je zcela dobrovolná). Do 1.6.2015 se bude klasifikace, označování a balení směsí provádět dle směrnice 1999/45/ES, tedy dle dosavadního systému. Po tomto období se budou směsi klasifikovat, označovat a balit výhradně podle nařízení CLP.

    Nově se bude při stanovení klasifikace využívat seznamu harmonizovaných klasifikací chemických látek uvedený v části 3 přílohy VI nařízení CLP. Tento seznam tak nahrazuje současný seznam harmonizovaných klasifikací chemických látek uvedený v příloze I směrnice 67/548/EHS. V České republice byl tento systém zaveden zákonem č. 356/2003 Sb., resp. jeho prováděcí vyhláškou č. 232/2004 Sb. Dle sdělení odboru legislativního a odboru environmentálních rizik ke klasifikaci a označování látek a směsí po nabytí účinnosti nařízení (ES ) č. 1272/2008, uveřejněného v Věstníku MŽP č. 5/2009, vyplývá že dokud nebude schválena nová právní úprava, je možno ke klasifikaci a označování používat stávající právní úpravu, tj. zákon č. 356/2003 Sb., v platném znění a vyhlášku č. 232/2004 Sb., v platném znění.

 

Trocha historie

    Chemické látky, zejména ty které jsou označované jako nebezpečné, představují jistá rizika v ohledu možných negativních vlivů na životní prostředí. V systému klasifikace, označování a balení látek přijímala každá země svou vlastní legislativu a i přes některé společné rysy docházelo k značným odlišnostem v rámci jednotlivých zemí. Z těchto důvodů byla stále silněji vnímána potřeba sjednotit tento systém, a to celosvětově. V letech 1980 - 1990 přijala mezinárodní organizace (The International Labor Organization (ILO)) úmluvu o harmonizaci systémů klasifikací a označování pro používání nebezpečných chemických látek v pracovním prostředí. Touto úmluvou byly položeny základy společného systému pro zajištění bezpečného používání, dopravu a likvidaci nebezpečných chemických látek. V roce 1992, při příležitosti konání konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) jednoznačně zazněl požadavek na posílení mezinárodního úsilí v oblasti legislativy nakládání s chemickými látkami. Zazněl požadavek na:

  • rozšíření a urychlení mezinárodního posuzování rizik;
  • harmonizaci, klasifikaci a označování chemických látek;
  • výměnu informací;
  • posilování  kapacit;
  • prevenci nezákonné mezinárodní přepravy.

    V rámci Agendy 21 byl stanoven požadavek na vytvoření jednotného systému klasifikace, označování a balení, který by měl zaručit bezpečné nakládání s chemickými látkami. Celý proces vzniku tohoto systému započal přezkumem stávající legislativy, jehož výsledkem bylo zjištění, že nebude snadné sjednotit stávající systémy. Základ nové legislativy tvořilo několik málo vybraných zavedených systému, které byly kombinovány s dalšími systémy. Práce na novém systému GHS (Globálně harmonizovaný systém) probíhaly pod záštitou Mezinárodní organizace programu pro správné nakládání s chemickými látkami (IOMC). Po dokončení prací, v roce 2001, agenda nově přešla na Organizaci spojených národů (UNSCEGHS). Výbor expertů OSN pro přepravu nebezpečného zboží a GHS klasifikace a značení chemických látek, formálně přijal GHS v prosinci 2002. Postupně byly vydávány a přijímání jednotlivá znění nového GSH systému. V roce 2006 bylo přijato a v roce 2007 bylo vydáno poslední aktualizované znění tohoto dokumentu.

    Více informací...(UNECE)

 

Účel a oblast působnosti nařízení

    Nařízení CLP stanovuje kritéria pro klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Jeho hlavním cílem je:

  • vytvoření jednotného mezinárodního systému, který zajistí vysokou ochranu lidského zdraví a životního prostředí;
  • vypracování standardizovaného systému pro země, který nemají takovýto systém zaveden;
  • omezení testování látek na zvířatech snížením množství testování a hodnocení látek;
  • zajištění volného trhu.

Tedy účelem tohoto nařízení je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb látek, směsí a předmětů prostřednictvím:

  • harmonizace kritérií pro klasifikaci látek a směsí a pravidel označování a balení nebezpečných látek a směsí;
  • stanovení seznamu látek s jejich harmonizovanými klasifikacemi a prvky označení;
  • uložení povinnosti:
  1. výrobcům, dovozcům a následným uživatelům klasifikovat látky a směsi uváděné na trh;
  2. dodavatelům označovat a balit látky a směsi uváděné na trh;
  3. výrobcům, výrobcům předmětů a dovozcům klasifikovat a oznámit látky, které nejsou uváděny na trh a které podléhají registraci nebo oznámení podle nařízení REACH - nařízení (ES) č. 1907/2006.


Nařízení CLP se nevztahuje na:

  • radioaktivní látky;
  • látky a směsi, které podléhají celnímu dohledu;
  • neizolované meziprodukty;
  • látky a směsi určené pro vědecký výzkum a vývoj;
  • na leteckou, námořní, silniční, železniční ani vnitrozemskou vodní přepravu nebezpečných věcí (s výjimkou odpadů).

Dále se toto nařízení se nevztahuje na látky a směsi, které jsou v konečném stavu a určeny konečnému spotřebiteli, v těchto
formách:

  • léčivé a veterinární léčivé přípravky;
  • kosmetické prostředky;
  • zdravotnické prostředky, které jsou invazivní nebo se používají v přímém fyzickém styku s lidským tělem;
  • potraviny nebo krmiva.


Příprava podniku na příchod nařízení CLP

    ECHA ve svých pokynech doporučuje všem dodavatelům látek nebo směsí:

  • vytvořit seznam látek a směsí ve společnosti, včetně seznamu látek obsažených v předmětech
  • vytvořit seznam svých dodavatelů a zákazníků, a zároveň shromáždit informace ohledně jejich způsobu používání látek;
  • posoudit, zda je zapotřebí vyškolit příslušné technické a řídící pracovníky v jejich společnosti;
  • sledovat internetové stránky příslušného vnitrostátního orgánu (v ČR CENIA) a stránky agentury (ECHA).
     

Co CLP přináší

Oproti předešlému systému klasifikace, dle směrnice 67/548/EHS, nové nařízení bude přinášet některé změny a některá další rozšíření.

1) Nebezpečné fyzikální vlastnosti:

Dle nařízení dochází k rozšíření nebezpečných fyzikálních vlastností. Toto rozšíření nastalo z důvodů přiblížení k současnému předpisu pro ADR.

Více informaci...(UNECE)

 

2)  Nebezpečné vlastnosti pro zdraví a životní prostředí:

  1. Akutní toxicita;
  2. Kožní žíravost / dráždivost;
  3. Vážné poškození očí / dráždivost;
  4. Senzibilizace dýchacích orgánů nebo kůže;
  5. Mutagenita pro zárodečné buňky;
  6. Karcinogenita;
  7. Toxicita pro reprodukci;
  8. Orgánová specifická systémová toxicita po jedné dávce;
  9. Orgánová specifická systémová toxicita po opakovaných dávkách;
  10. Nebezpečnost aspirací;
  11. Nebezpečný pro vodní organismy.

Více informaci...(UNECE) - látky, směsi

 

3) Označování dle CLP:

CLP stanovuje požadavky na systém označování látek a směsí:

  1. Výstražné symboly nebezpečnosti;
  2. Signální slova;
  3. Standardní věty o nebezpečnosti;
  4. Pokyn pro bezpečné zacházení;
  5. Označení výrobku;
  6. Informace o dodavateli.

 

Ad 1) Výstražný symbol nebezpečnosti:

    Dle nařízení CLP: „výstražným symbolem nebezpečnosti“ složené grafické zobrazení obsahující symbol a další grafické prvky, například orámování, vzor pozadí nebo barvu, jež mají sdělovat specifické informace o daném druhu nebezpečnosti.

    Na štítku musí být uveden jeden nebo více příslušných výstražných symbolů nebezpečnosti, které mají sdělovat specifické informace o daném druhu nebezpečnosti.

    Výstražné symboly nebezpečnosti pro každou specifickou klasifikaci jsou uvedeny v tabulkách, které uvádějí prvky označení požadované pro každou třídu nebezpečnosti v příloze I nařízení.

    Pro přepravu by měly být použity výstražné symboly stanovené v předpisech ADR.

Přehled symbolů...

 

Ad 2) Signální slova:

Dle nařízení CLP: „signálním slovem“, slovo označující příslušnou úroveň závažnosti nebezpečnosti za účelem varování čtenáře před možným nebezpečím. Rozlišují se tyto dvě úrovně:

  • „nebezpečí“ je signální slovo označující závažnější kategorie nebezpečnosti;
  • „varování“ je signální slovo označující méně závažné kategorie nebezpečnosti.

    Na štítku musí být uvedeno příslušné signální slovo v souladu s klasifikací dané nebezpečné látky nebo směsi.

    Signální slova pro každou specifickou klasifikaci jsou stanovena v tabulkách, které uvádějí prvky označení požadované pro každou třídu nebezpečnosti v částech 2 až 5 přílohy I nařízení.

    Použije-li se na štítku signální slovo „nebezpečí“, neuvádí se tam signální slovo „varování“.

 

Ad 3) Standardní věta o nebezpečnosti:

    Dle nařízení CLP: „standardní větou o nebezpečnosti“ věta přiřazená dané třídě a kategorii nebezpečnosti, která popisuje povahu nebezpečnosti dané nebezpečné látky nebo směsi, případně i včetně stupně nebezpečnosti.

    Na štítku musí být uvedeny příslušné standardní věty o nebezpečnosti v souladu s klasifikací dané nebezpečné látky nebo směsi.

Standardní věty o nebezpečnosti pro každou klasifikaci jsou stanovena v tabulkách, které uvádějí prvky označení požadované pro každou třídu nebezpečnosti v částech 2 až 5 přílohy I nařízení.

Například:

  • „vysoce hořlavá kapalina a výpary“;
  • „toxický při styku s kůží“;
  • „škodlivý pro vodní organismy“.
     

 

Ad 4) Pokyn pro bezpečné zacházení:

    Dle nařízení CLP: „pokyny pro bezpečné zacházení“ věta popisující jedno nebo více doporučených opatření pro minimalizaci nebo prevenci nepříznivých účinků způsobených expozicí dané nebezpečné látce nebo směsi v důsledku jejího používání nebo odstraňování.

    Na štítku musí být uvedeny příslušné pokyny pro bezpečné zacházení.
Pokyny pro bezpečné zacházení se zvolí z pokynů uvedených v tabulkách v částech 2 až 5 přílohy I nařízení, které uvádějí prvky označení pro každou třídu nebezpečnosti.

CLP používá 5 typů pokynů:

  • Hlavní;
  • Prevenci;
  • Reakci (v případě náhodného úniku nebo expozice);
  • Skladování;
  • Odstraňování.

 

Ad 5) a 6) Označení výrobku a informace o dodavateli.

Látka nebo směs klasifikovaná jako nebezpečná a zabalená v obalu musí být označena štítkem, který obsahuje tyto prvky:
a) jméno/název, adresu a telefonní číslo dodavatele nebo dodavatelů;
b) jmenovité množství látky nebo směsi v balení přístupném široké veřejnosti, pokud toto množství není uvedeno na jiné části balení;
c) identifikátory výrobku (dle čl. 18 CLP);
d) popřípadě výstražné symboly nebezpečnosti  (dle čl. 19 CLP);
e) popřípadě signální slova  (dle čl. 20 CLP);
f) popřípadě standardní věty o nebezpečnosti  (dle čl. 21 CLP);
g) popřípadě náležité pokyny pro bezpečné zacházení (dle čl. 22 CLP);
h) popřípadě část pro doplňující informace (dle čl. 25 CLP).

Více informaci...(UNECE)