Ve čtvrtek 20. února se opět otevře příjem žádostí o dotace v programu Nová zelená úsporám pro majitele rodinných domů. Program přináší dvě hlavní změny – finance budou všem žadatelům poskytnuty předem a zároveň na všechny projekty se zateplením je možné získat výhodný úvěr. Program se rozděluje pouze na dva podprogramy – Oprav dům po babičce, který se zaměřuje na komplexní renovace rodinných domů s důrazem na zateplení, a Novou zelenou úsporám Light, kde lze žádat o dotaci na všechny dílčí renovace. Pravidla jsou pro všechny žadatele totožná s tím, že v NZÚ Light zůstává zvýhodněná dotace na zateplení a výměnu starých kotlů na tuhá paliva pro seniory a nízkopříjmové domácnosti. Změny se týkají pouze žádostí na renovace rodinných domů, program pro bytové domy zůstává beze změny.

Nové podmínky jsou ke stažení na webu programu www.novazelenausporam.cz:

• Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory – Oprav dům po babičce

• Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory – NZÚ Light

• Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory – výměna zdrojů tepla pro domácnosti s nižšími příjmy

• Podmínky NZÚ 25+ v přehledné prezentaci

Česká republika je chovatelskou velmocí, která má dlouhou tradici v chovu exotických zvířat, akvaristiky i pěstitelství vzácných rostlin. V mnoha ohledech je to přínosné a obohacující, ať už z pohledu vědeckého výzkumu, zachování genetické rozmanitosti nebo vzdělávání. Tento rozvinutý obchod však v žádném případě nesmí zahrnovat nelegální druhy, jejichž pašování a obchod s nimi ohrožuje přírodu i bezpečnost lidí. Nelegální obchod s ohroženými druhy patří k nejvýnosnějším formám organizovaného zločinu a představuje vážné nebezpečí pro biodiverzitu celého světa. Proto dnes vláda schválila Akční plán pro potírání nelegálního obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin do roku 2028, který boj proti tomuto druhu kriminality zefektivní.

Česká republika patří v Evropské unii mezi země s nejvyšším objemem obchodu se živými zvířaty a rostlinami, ať už v rámci legálního trhu, tak i v oblasti nelegálních aktivit. Nelegální část obchodů je ovlivněna také aktivitami asijských komunit, kde je žádaná zejména slonovina, nosorožčí rohy a tygří produkty.

„Nelegální obchod s živými zvířaty a rostlinami nebo výrobky ze vzácných dřevin či slonoviny je vysoce organizovaná trestná činnost, označovaná jako wildlife crime. Tato kriminalita je propojena s celou řadou nelegálních aktivit, jako je týrání zvířat, praní špinavých peněz, daňové úniky nebo ohrožení veřejného zdraví. Ve světě se dokonce objevily případy, kdy byl z výnosů z tohoto obchodu financován terorismus,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: „Nejde přitom jen o ekonomickou zátěž, ale především o přežití některých ohrožených druhů. Ačkoliv jsme už v České republice dosáhli dílčích zlepšení, stále máme před sebou dlouhou cestu, protože tento druh kriminality je velmi dobře organizovaný a přesahuje hranice států. Jsem však přesvědčen, že naplňování opatření navržených v Akčním plánu nám pomůže efektivněji potírat wildlife crime.“

Akční plán obsahuje osm hlavních cílů, které byly podrobně rozpracovány do 19 konkrétních opatření. Mezi ně patří zvýšení povědomí o důležitosti tématu wildlife crime a posílení spolupráce mezi zainteresovanými orgány obzvláště v oblasti šetření a potírání této trestné činnosti, a to i na mezinárodní úrovni. Pro fungování kontrolních systémů je podstatné vytvoření fungující pracovní skupiny v čele s národním koordinátorem a zavedení evidence jednotlivých případů. Akční plán klade důraz na zkvalitnění systému vzdělávání pracovníků a zřízení specializovaných útvarů pro odhalování enviromentální kriminality, lepší pracovní podmínky pro jejich zaměstnance, zvýšení efektivity vymáhání práva, lepší využití forenzních metod či vyšší kontrolu internetového obchodu s ohroženými druhy. Implementací akčního plánu by mělo dojít ke zlepšení péče o zajištěné exempláře v záchranných centrech a měla by se zvýšit osvěta veřejnosti o wildlife kriminalitě. Novinkou je i vyhodnocování biorizik spojených s nelegálním obchodem.

„Nově se zaměříme také na hodnocení zdravotních rizik spojených s nelegálním obchodem se zvířaty, abychom lépe zabránili šíření nemocí přenášených na lidi. Tato zvířata nejsou pod veterinární kontrolou, což může vést k šíření nebezpečných virů a baktérií,“ dodává ministr Hladík.

Česká republika je v otázce ochrany ohrožených druhů a vymáhání pravidel CITES jednou z nejaktivnějších zemí v Evropě. I přesto je nutné se v této oblasti neustále zdokonalovat a hledat nové cesty, jak být vždy o krok napřed před pašeráky a nelegálními obchodníky. Jedním z řady nástrojů je také tento Akční plán pro potírání nelegálního obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin. Při jeho tvorbě spolupracovaly klíčové instituce, jako je Česká inspekce životního prostředí, Generální ředitelství cel, Policejní prezidium ČR, Vrchní státní zastupitelství a Ministerstvo vnitra, které je zároveň spolupředkladatelem uvedeného plánu.

Mohlo by vás zajímat:

Krajina s mývalem a akáty - Co způsobí nekontrolované šíření některých živočichů, či rostlin v okolní přírodě? Které invazivní druhy to jsou a jak vážné hrozí nebezpečí rozvrácení ekosystému?

Evropský parlament a Rada Evropské unie dosáhly dohody o nové legislativě zaměřené na snížení textilního a potravinového odpadu v EU. Cílem je podpořit udržitelné nakládání s odpady a přechod k oběhovému hospodářství. Klíčové body nové legislativy:

• Snížení potravinového odpadu: Členské státy se zavazují do roku 2030 snížit potravinový odpad o 30 % v maloobchodě, distribuci, gastronomii a domácnostech, a o 10 % ve výrobě a zpracování, ve srovnání s úrovněmi z roku 2020.

• Oddělený sběr textilního odpadu: Do roku 2025 budou členské státy povinny zavést systémy pro oddělený sběr textilního odpadu, což má usnadnit jeho recyklaci a opětovné využití.

• Rozšířená odpovědnost výrobců: Nová pravidla zavádějí rozšířenou odpovědnost výrobců v textilním sektoru, což znamená, že výrobci budou finančně odpovědní za sběr, třídění a recyklaci textilního odpadu.

Tato opatření mají nejen chránit životní prostředí, ale také podpořit inovace a vytvořit nová pracovní místa v oblasti udržitelného hospodářství. Podrobnosti ZDE (ZDE).

Výzkumný ústav maltovin Praha vás srdečně zve na letošní ročník konference Vápno cement ekologie, která se uskuteční 19. - 21. května 2025 v kongresovém hotelu Jezerka. Hlavním tématem letošního programu je snižování emisí CO₂ a nákladů ve výrobních procesech cementu a vápna. Přednášky jsou zaměřené na konkrétní strategie a řešení, která pomohou výrobcům dosáhnout těchto cílů. Bližší informace naleznete na webových stránkách: https://vce.vumo.cz/.

Mezi hlavní řečníky patří:

• Mgr. Ondřej Přibyla (Fakta o klimatu.cz) - Porovnání dekarbonizace energetiky a materiálových průmyslů

• Boris Zupančič (BUREAU VERITAS CZ) - Ověřování výpočtu uhlíkové stopy

• Ing. Petr Havelka (Česká asociace odpadového hospodářství) – Současná situace ve výrobě paliv z odpadů

• Mgr. Ing. Jana Harzerová (MŽP ČR) - Transpozice směrnice o průmyslových emisích do národní legislativy a novinky v IPPC

• Ing. Jakub Achrer (MŽP ČR) - Vybrané změny v novele zákona o ochraně ovzduší a v návrhu emisní vyhlášky

• Mgr. Eva Hejralová (MŽP ČR) - Akční plán CCUS (Carbon Capture, Utilization, and Storage) a navazující kroky

Těšíme se na setkání s vámi.
 

Přírodní památka Na Plachtě 3 na jižním okraji Hradce Králové je na ploše deseti hektarů znečištěna odpadem, který sem byl navezen v 80. a 90. letech minulého století. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR chce ekologickou zátěž stavební sutí, asfaltem či lepenkou odstranit a postupně zde obnovit mozaiku mokřadů, luk a písčin.

Přírodní památka je unikátní florou a především faunou. Roste v ní na 720 druhů vyšších rostlin, 107 druhů hub, 69 druhů mechů a žije 2250 druhů živočichů. Z toho 107 druhů patří mezi ohrožené, silně ohrožené či kriticky ohrožené druhy, 19 druhů je evropsky významných. A to přesto, že v 80. letech tam bylo v plánu vybudovat panelové sídliště, stavaři položili kanalizaci, tůně zaváželi odpadem a vznikly divoké skládky.

Aby Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) mohla přistoupit k asanaci území, je nezbytné znát přesný rozsah odpadů a případný vliv na podzemní vody, na což nejlépe odpoví průzkum analýzou rizik. AOPK ČR je v současnosti před podpisem smlouvy s dodavatelem analýzy rizik, která se v terénu uskuteční během letoška. První vrtné a výkopové průzkumy začnou již po zimě. „Se znalostí množství a typů odpadů již budeme moci konečně přistoupit k odstranění staré ekologické zátěže a navrátit území přírodě,“ pochvaluje si Rusňák.

Haldy a kupy odpadů zarůstají náletem invazních dřevin, jako je akát, pajasan žlaznatý či pámelník. Náletové dřeviny by také komplikovaly průzkum, který má stanovit množství a charakter uložených odpadů. AOPK ČR proto nyní nechává tyto nálety plošné vyřezat. „Tak budeme moci obnovit mozaiku mokřadů, luk, pastvin a otevřených písčin, což je charakteristické pro tuto ochranářskou perlu východních Čech, kterou přírodní památka Na Plachtě bezesporu je,“ dodává Rusňák.

První zmínky o území Na Plachtě jsou z 15. století, kdy byly založeny rybníky Plachta a Jáma. V roce 1897 získala oblast rakousko-uherská armáda k vybudování vojenského cvičiště, které v letech 1918–1939 sloužilo i jako bojové letiště. Prohlubně specifické pro toto místo vznikly těžbou písku a vojenskou činností. Armáda území definitivně opustila v roce 2009. Přírodní památky Na Plachtě 1 a 2 byly vyhlášeny v roce 1998 a později sloučeny.

Ochrana území má velkou podporu i u veřejnosti. Petici za vyhlášení přírodní památky Na Plachtě 3 podepsalo na podzim 2008 čtrnáct tisíc lidí. Samotné vyhlášení následovalo v roce 2012. Nepovolení stavby silnice přes rezervaci do průmyslové zóny podpořila v roce 2020 petice s 9200 signatáři.

Hnutí Duha a Arnika podaly k soudu žalobu proti rozhodnutí jihočeského krajského úřadu o umístění zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) Vráto, které má stát u Českých Budějovic. Ekologické spolky kromě jiného uvádějí, že v rozhodnutí chybí například informace o možných nežádoucích látkách, které může spalovna produkovat. Spalováním odpadu by vzniklo teplo pro vytápění objektů v Českých Budějovicích, které jsou na síť napojeny. Více ZDE

Kávová sedlina nemusí letět rovnou do koše a tvrdé pečivo může najít i jiné využití než jen ve strouhance. Vědci z Mendelovy univerzity právě s těmito dvěma odpadovými surovinami experimentují ve svém školním pivovaru. Zbytky z kávy podle nich pivu dodají zdravé antioxidanty, staré rohlíky nebo chléb by zase mohly ušetřit slad, a přitom pivu neuberou na chuti. Více ZDE

Bezmála 19 tun nelegálního odpadu vezl v uplynulém týdnu kamion s maďarskou značkou směrující z Itálie přes hraniční přechod Wullowitz - Dolní Dvořiště do Olomouckého kraje. Odhalili ho jihočeští celníci, kteří řidiče zastavili v rámci pravidelných kontrol zaměřených právě na nedovolenou přeshraniční přepravu odpadů. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Chorvati nelegálně obchodovali se zdravotnickým odpadem

Tour de odpad. Muži objížděli Ostravu a vyhazovali stavební suť

Od srpna příštího roku začne v Česku platit právo na opravu. Nová pravidla, která přicházejí z dílny Evropské unie, mají za cíl prodloužit životnost spotřebičů, snížit množství odpadu a posílit práva spotřebitelů. Jedním z problémů, na který upozorňují odborníci, je nedostatek kvalifikovaných opravářů. Podle Hospodářské komory ČR na trhu chybí až 400 tisíc řemeslníků. Co vše se změní a jaké to bude mít dopady na každodenní život? Více ZDE


 

Kjótský protokol je mezinárodní smlouva k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Byl přijat v roce 1997 a v platnost vstoupil 16. února 2005, tedy přesně před 20 lety. Podepsané země se v protokolu zavázaly snížit emise skleníkových plynů. Cíle protokolu se ale naplnit nepodařilo a v roce 2016 byl nahrazen Pařížskou dohodou. Více ZDE

Společnost Coca-Cola zareaguje na americká cla na dovoz hliníku po svém. Generální ředitel James Quincey oznámil, že místo plechovek začne jeho firma preferovat plastové láhve. Díky tomu by se potravinářskému gigantovi mělo podařit zachovat zhruba podobné výrobní náklady, což by spotřebitelé nepocítili v nárůstu koncových cen. Více ZDE

 

V minulém díle se autoři legislativního podcastu INIVOR věnovali tématu, jak odděleně soustřeďovat textil v obcích v režimu odpadů. Tentokrát pro Vás mají něco speciálního. Přináší pohled z praxe, a to přímo od jednatele společnosti DIMATEX CS, spol. s r.o., pana Ing. Lukáše Killara – odborníka, který se aktivně zabývá sběrem a recyklací textilu, výrobou čistících hadrů a venkovního mobiliáře z profilů textilního kompozitu Retextil. V novém díle nsjdete odpovědi (nejen) na tyto otázky: Jak se na textil v režimu odpadů dívá provozovatel zařízení z praxe? Co se s vytříděným textilem z obcí děje? Je ekonomicky výhodné sbírat a zpracovávat textil? Jaká je kvalita vytříděného textilu? Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube.
 

Související:

• INIVOR díl dvanáctý: Obce a textil od roku 2025

• INIVOR díl jedenáctý: Časté chyby v ohlašování odpadů do ISPOP

• INIVOR díl desátý: Ohlašovací povinnosti z oblasti životního prostředí

• INIVOR díl devátý: Halloweenský speciál - příklady z praxe, které nás tento rok zaujaly

• INIVOR díl osmý: Povinnosti oprávněné osoby od roku 2025

• INIVOR díl sedmý: Povinnosti původce odpadu od roku 2025

• INIVOR díl šestý: Nakládání s odpady – povinnosti původce

• INIVOR díl pátý: Audit v oblasti ochrany životního prostředí

• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec

• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství

• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů

• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Skladování nebezpečných odpadů má v ČR sto a jednu podobu. Včera nařídil například Krajský soud v Praze, aby byla zlikvidována skládka plná sudů se styrenovými smolami u Nelahozevsi, kde nebezpečný materiál není nijak zabezpečen. Vážnost problému rozebrala z pohledu chemičky Lenka McGachy, vedoucí Ústavu chemie ochrany prostředí na VŠCHT Praha.

Styren přítomný na nezabezpečené skládce může představovat významné environmentální riziko. Jako těkavá organická látka (VOC) se může postupně uvolňovat do ovzduší, přispívat k tvorbě fotochemického smogu a reagovat s oxidy dusíku za vzniku sekundárních polutantů, například ozonu. Dalším rizikem je možná kontaminace podzemních a povrchových vod.

Pokud skládka není dostatečně izolovaná, styren může kontaminovat vodní zdroje v okolí. I když má nízkou rozpustnost ve vodě, ve vyšších koncentracích může být toxický pro vodní organismy a narušit rovnováhu ekosystémů. Degradace styrenu a jeho polymerních derivátů může vést k perzistentním a toxickým produktům. Styrenové smoly mohou obsahovat látky negativně ovlivňující kvalitu půdy a vody. Mezi identifikované kontaminanty ve styrenových odpadech patří i polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jako fenantren nebo benzo[a]pyren, které mají karcinogenní potenciál.

Styren a jeho vlastnosti

Styren je jedním z nejpoužívanějších monomerů v chemickém průmyslu, sloužícím jako klíčová surovina pro výrobu polystyrenu, akrylonitril-butadien-styrenového (ABS) kaučuku a dalších polymerních materiálů. Během destilace styrenu, která slouží k odstranění nečistot a peroxidů vzniklých polymerizací, nebo při recyklaci a zpracování odpadů obsahujících styren, vznikají jako vedlejší produkt styrenové smoly. Složení a kvalita těchto smol se výrazně liší v závislosti na stupni oddestilování styrenu a přítomnosti stabilizátorů či ředidel. Obvykle obsahují polystyren vzniklý při destilaci, síru (používanou jako inhibitor polymerace), hydrochinony (inhibitor polymerace), nedestilovaný styren a řezný olej (pokud se používá ke snížení viskozity).

Nebezpečné vlastnosti a skladování styrenu

Styren je vysoce hořlavá kapalina s nízkým bodem vzplanutí (32 °C) a výraznou tendencí k spontánní polymeraci – exotermické reakci, která může probíhat nekontrolovaně a vést k nebezpečným situacím. Aby se polymeraci zabránilo, běžně se ke styrenu přidávají inhibitory polymerace.

Pokud teplota styrenu překročí 32 °C, polymerizace se může stát nekontrolovatelnou, což výrazně zvyšuje riziko exploze, a to i v případě, že je stabilizován. Z tohoto důvodu se doporučuje skladovat styren při teplotě pod 25 °C.

Zvýšená teplota představuje problém i během přepravy, jak dokládají případy explozí tankerů převážejících styren. Jedním z takových incidentů byla exploze na palubě chemického tankeru Stolt Groenland, ke které došlo 28. září 2019 v přístavu Ulsan v Jižní Koreji. Příčinou byla nekontrolovaná polymerace styrenu, vedoucí k prudkému nárůstu teploty a tlaku v nádrži, což způsobilo její prasknutí a následný požár. Tato událost podtrhuje rizika spojená s přepravou styrenu, zejména při nedostatečném monitorování teploty během transportu.

Zdravotní rizika
Styren má negativní vliv na nervový systém, přičemž vyšší expozice může způsobit bolesti hlavy, poruchy vidění či křeče. Dlouhodobé vystavení styrenu může vést k poškození jater, ledvin, krve, imunitního a nervového systému.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje styren jako pravděpodobně karcinogenní pro člověka (skupina 2A), což znamená, že existují dostatečné důkazy o jeho karcinogenitě u zvířat, avšak omezené důkazy u lidí.

Autor: Michal Janovský / VŠCHT v Praze

Podle spolku Klimatická žaloba porušuje stát právo občanů na příznivé životní prostředí. V této věci se obrátil na Ústavní soud a požaduje, aby vláda přijala kroky ke snížení emisí. Správní soudy žalobu zamítly. „Stát nesměřuje ke klimatické neutralitě, “ kritizuje pro Český rozhlas Plus radní Klimatické žaloby Vincenc Bouček. „Česká republika plní své závazky z Pařížské dohody,“ nesouhlasí vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub. Více ZDE