Podle nejnovější zprávy Evropské komise o pokroku v oblasti klimatu klesly emise skleníkových plynů v EU v roce 2023 o 8,3 % ve srovnání s rokem 2022. Zpráva uvádí, že čisté emise skleníkových plynů jsou nyní o 37 % nižší než v roce 1990. Ve stejném období vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) EU o 68 %. To poukazuje na skutečnost, že snižování emisí a hospodářský růst jsou slučitelné. Potvrzuje rovněž, že EU je i nadále na dobré cestě k dosažení svého cíle snížit do roku 2030 emise alespoň o 55 %.

Mezi zjištění zprávy patří:

• rekordní snížení emisí z energetických a průmyslových zařízení, která jsou uvedena v systému EU pro obchodování s emisemi, o  16,5 % v roce 2023.

• snížení emisí z výroby a vytápění elektřiny o 24 % v rámci systému EU pro obchodování s emisemi v  důsledku růstu obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární energie.

• systém EU pro obchodování s emisemi  vytvořil v roce 2023 příjmy ve výši 43,6 miliardy EUR na investice do opatření v oblasti klimatu.

• přibližně  2 % snížení celkových emisí z budov, zemědělství, vnitrostátní dopravy, drobného průmyslu a odpadu v roce 2023. 

• zvýšení přirozené absorpce uhlíku v EU v roce 2023 o   8,5 %, čímž se zvrátí nedávný klesající trend v odvětví využívání půdy a lesnictví.

Na druhé straně emise z letecké dopravy vzrostly o 9,5 % a pokračovaly ve svém trendu po pandemii COVID-19.  

Navzdory převážně povzbudivým zjištěním zprávy zdůrazňují nedávné extrémní povětrnostní jevy v Evropě skutečnost, že je třeba  pokračovat v činnosti.  

V posledních pěti letech stála EU v čele boje proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí v rámci Zelené  dohody pro Evropu. Přijala soubor návrhů, aby politiky EU v oblasti klimatu, energetiky, dopravy a zdanění byly vhodné pro snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Rovněž usiluje o dosažení cíle nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050. Práce v této oblasti bude  i nadále prioritou v rámci nového mandátu Komise.

EU bude rovněž  pokračovat ve své mezinárodní angažovanosti, počínaje zasedáním COP29 ve dnech 11.–22. listopadu 2024, s cílem zajistit, aby i naši mezinárodní partneři přijali nezbytná opatření.

Další informace:

• Zpráva o pokroku v oblasti klimatu za rok 2024

• Zpráva o stavu energetické unie v roce 2024

• Plnění Zelené dohody pro Evropu

• Vizuální příběh – Zelená dohoda pro Evropu, strategie růstu, která chrání klima

• Systém EU pro obchodování s emisemi

• Tisková zpráva: Emise skleníkových plynů v EU klesly v roce 2023 o více než 8 %, a to díky impozantnímu růstu energie z obnovitelných zdrojů

Od 1. ledna 2025 nastupuje povinnost, aby průběžná evidence, kterou jsou původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady povinni podle § 94 odst. 1 zákona o odpadech vést, byla nově vedena za rok 2025 podle nové právní úpravy, tedy podle úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. Současně budou muset být souhrnné údaje z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok (tj. roční hlášení) v roce 2026 (za rok 2025) poprvé ohlašovány podle přílohy č. 13 k této vyhlášce. 

V rámci přípravy na přechod na novou úpravu vedení průběžné evidence a podávání ročního hlášení Ministerstvo životního prostředí (dále také jen „ministerstvo“) seznalo, mimo jiné i na základě podnětů z praxe, že úprava obsahuje dílčí nedostatky. Dále se prodlužuje přechodné ustanovení v § 83 odst. 2 vyhlášky č. 273/2021 Sb., které upravuje kritéria pro ukončení režimu odpadu pro recykláty ze stavebních a demoličních odpadů, a to až do konce roku 2027. Upravuje se také povinnost obcí zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologických odpadů. Obce budou muset zajistit místa také pro biologické odpady živočišného původu. Současně se zachovává možnost nahradit podstatnou část kapacity pro biologické odpady systémem komunitního kompostování.

Dokument ke stažení:

• 243_24_Materiál

• 243_24_Důvodová-zpráva

• 243_24_Platné-znění

• 243_24_RIA

Dne 15. října 2024 byla spuštěna první verze informační platformy Inovačního centra pro průmyslovou transformaci a emise (INCITE).

Cílem INCITE je systematicky shromažďovat a analyzovat informace o inovativních průmyslových a ekologických technikách, které mohou vést k dekarbonizaci, odstraňování znečištění, efektivnímu využívání zdrojů a oběhovému hospodářství ve velkých průmyslových a zemědělských zařízeních spadajících pod působnost Směrnice o průmyslových emisích.

Platforma umožní podávání informací o inovativních technikách, které dosáhly určité úrovně technologické vyspělosti, alespoň blízké provoznímu testování a demonstraci v relevantním prostředí a jsou prakticky připraveneny k průmyslovému použití. Předložené informace budou podrobeny důkladné analýze centra INCITE, která zajistí, že každá technika bude posouzena z hlediska jejího potenciálu přinést podstatné přínosy pro životní prostředí a nákladovou efektivitu ve srovnání s konvenčními technikami nebo procesy.

Na platformu je nyní nahráno přibližně 20 projektů, které představují příklady inovativních technologií vyvinutých v energeticky náročných průmyslových odvětvích. Tyto projekty mají pouze ilustrativní charakter a obsahují pouze veřejně dostupné informace, které pomáhají demonstrovat funkce platformy. Budou také sloužit jako výchozí bod pro budoucí předkládání technik.

NASA nedávno vyhlásila soutěž s názvem LunaRecycle Challenge, která nabízí celkovou odměnu 3 miliony dolarů (asi 70 milionů korun) pro ty, kteří dokáží navrhnout efektivní řešení v oblasti recyklace odpadu během dlouhodobých vesmírných misí. Vzhledem k narůstajícím ambicím NASA při budování trvalé přítomnosti na Měsíci se výzva zaměřuje na hledání způsobů, jak minimalizovat množství odpadu, který by bylo třeba dopravit zpět na Zemi. Více ZDE

Společnost Coca-Cola HBC Rakousko začala v posledních dnech stahovat z trhu zhruba 28 milionů půllitrových PET láhví s limonádami značek Sprite, Fanta, Mezzomix a Coca-Cola. Na vině jsou obavy ze zdravotní závadnosti kvůli možnému obsahu malých kovových částic. Zatím se ale neví, jak se s přibližně 14 miliony litrů nápojů vlastně naloží. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Vás srdečně zve na XXV. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách (dále jen Fórum), které proběhne ve čtvrtek 28. listopadu 2024. Akce je organizována ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP), Ministerstvem zemědělství (MZe), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA).

Fórum poskytuje unikátní příležitost k výměně znalostí a zkušeností v oblasti integrované prevence (IPPC). Cílem letošního zasedání je nejen představit odborné veřejnosti aktuální novinky a technologické trendy v oblasti nejlepších dostupných technik (BAT – Best Available Techniques), ale také získat cennou zpětnou vazbu z praxe a projednat výzvy a příležitosti, které integrovaná prevence nabízí.

Na Fóru pravidelně vystupují odborníci na integrovanou prevenci z dotčených státních orgánů, krajských úřadů vykonávajících státní správu, zástupci průmyslových odvětví, členové národních technických pracovních skupin a další zainteresované strany. Toto setkání je klíčovou událostí pro všechny, kdo se podílejí na tvorbě a zavádění moderních, šetrných a efektivních technologií v různých průmyslových a zemědělských odvětvích.

Těšíme se na Vaši účast a věříme, že Vaše zkušenosti a názory přispějí k diskusi, která posouvá hranice udržitelného rozvoje a inovací v oblasti ochrany životního prostředí.

Praktické informace:

• Termín konání: čtvrtek 28. listopadu 2024
• Místo: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1, jednací sál č. 239, I. patro
• Registrace účastníků: 8:45 – 9:30 hod.
• Zahájení: 9:30 hod.
• Předpokládaný konec akce: 15:30 hod.

Organizační pokyny:

• Účast na akci je zdarma, je však nutná registrace prostřednictvím online přihlášky do 21. listopadu 2024.
• Potvrzení účasti nezasíláme; kontaktujeme pouze ty, jejichž přihlášku nemůžeme přijmout z kapacitních důvodů.

Kontaktní osoba:
Ing. Lenka Jankujová, e-mail: lenka.jankujova@mpo.gov.cz

Dokument ke stažení:

Program XXV. zasedání Fóra 2024

Národní rozvojová banka (NRB) ve spolupráci s Ministerstvem financí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí připravila program podpory malých a středních podnikatelů zaměřený na pomoc s obnovou jejich firem zasažených povodněmi.

Od 1. listopadu 2024 mohou podnikatelé a malé firmy u NRB žádat o bezúročný úvěr Expanze Povodeň s dotační složkou z programu OP TAK s alokací až 1,5 mld. Kč. Další navýšení prostředků v rámci povodňové pomoci až o 1 mld. Kč NRB připravuje pro region Moravskoslezského kraje ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí v rámci Operačního programu spravedlivá transformace. V průběhu listopadu NRB začne přijímat také žádosti o záruku k úvěrům od komerčních bank, kde předpokládaná alokace podpory představuje až 3,5 mld. Kč.

„Pomoc malým a středním podnikům a jejich zaměstnancům v postižených oblastech s překlenutím toho nejhoršího období – to bylo pro vládu tou hlavní motivací, proč spuštění obou programů Národní rozvojové banky iniciovala. Se zástupci podnikatelské sféry jsme s vládními kolegy komunikovali už od prvního dne povodní a následně jsme se do postižených oblastí také vydali, abychom se zasaženými občany a podnikateli hovořili a přímo na místě zjistili, jakou pomoc ze strany vlády potřebují. Oba programy Národní rozvojové banky jsou tak pevnou součástí celkového schématu státní pomoci. Ministerstvo financí postiženým podnikatelům pomohlo rovněž formou úlev při daňových povinnostech a vláda rozhodla i o kompenzaci mzdových nákladů firmám, které kvůli velké vodě musela poslat zaměstnance na tzv. překážky,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který je pověřen vedením pracovní skupiny pro koordinaci řešení povodňových škod.

„Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí jsme připravili program pro malé a střední podnikatele, který pomůže s restartem jejich podnikání po povodních. Celkový objem pomoci, kterou stát prostřednictvím Národní rozvojové banky poskytne malým a středním podnikatelům na obnovu jejich podnikání po povodních, tak může dosáhnout až 6 miliard korun,“ říká Tomáš Nidetzký, předseda představenstva NRB.

„Dnes jsme spustili speciální programy pro malé a střední podniky v zasažených oblastech, které jim pomohou opravit škody a obnovit podnikání po zářijových povodních. Jedná se jak o zvýhodněné úvěry, tak státní záruky ke komerčním úvěrům. Jsem rád, že se nám ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou podařilo nabídnout rychlou a efektivní pomoc pro ty, kdo ji nejvíce potřebují,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Miliardu korun na zvýhodněné úvěry pro podnikatele zasažené povodněmi připravilo také Ministerstvo životního prostředí. „Ministerstvo životního prostředí už finančně pomáhá domácnostem a obcím, které zasáhly povodně. Teď chceme jednou miliardou korun pomoci i malým a středním podnikům s obnovou podnikání, a to zejména v Moravskoslezském kraji, který zářijové povodně značně poškodily. Díky Operačnímu programu Spravedlivá transformace, kterým pomáháme regionům jako je Moravskoslezský kraj v jeho přeměně a řešení dopadů odklonu od uhlí, můžeme podnikatelům poškozeným povodněmi nabídnout výhodné úvěry z Úvěru transformace s další alokací 1 miliarda korun. Ten již rok úspěšně funguje a pro podnikatele z tzv. uhelných regionů v něm doposud byla miliarda korun. Jeho podmínky oproti běžným komerčním úvěrům nyní ještě zvýhodníme ve spolupráci s NRB a MPO.  Zvýhodněné úvěry budou poskytnuty na pořízení technologických zařízení a vybavení, na investice do podnikatelské infrastruktury a dále pořízení výrobních strojů a zařízení. Tato podpora umožní výhodnou formu financování pro žadatele, která bude méně administrativně náročná a bude relativně rychle dostupná,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Bezúročný úvěr Expanze Povodně

Od 1. listopadu 2024 přijímá NRB žádosti malých a středních podnikatelů zasažených povodněmi v programu Expanze Povodně. Díky investičnímu úvěru budou moci financovat obnovu a další rozvoj jejich podnikání. „Program jsme připravovali s ohledem na komplikovanou situaci, do které se firmy a podnikatelé zasažení povodněmi dostali. Úvěr od NRB je proto bezúročný a obsahuje také dotační složku. Díky ní můžeme při dodržení podmínek programu podnikatelům odpustit část splátek, a to až do výše 25 procent jistiny. Navíc je také možné odložit si splácení úvěru až o tři roky,“ popisuje základní parametry programu Michal Nebeský, člen představenstva NRB s odpovědností za obchod.

Parametry úvěru Expanze Povodně

V přípravě je současně také program Záruka 2024 až 2030, díky kterému bude Národní rozvojová banka moci podnikatelům zasaženým povodněmi poskytnout záruku k úvěrům od komerčních bank. Příjem žádostí v tomto programu zahájí NRB v průběhu listopadu. „V první fázi bude tento záruční program určen pouze pro podnikatele zasažené povodněmi. V průběhu roku 2025 se pak posune do standardního záručního schématu a otevře se všem malým a středním podnikům,“ uzavírá Michal Nebeský.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcího nařízení týkající se dovozu ekologických produktů – aktualizace seznamů uznaných třetích zemí, kontrolních orgánů a kontrolních subjektů. Evropská unie dováží ekologické výrobky pocházející ze třetích zemí figurujících uznaných podle ustanovení čl. 33 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a dále od kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uznaných podle ustanovení čl. 33 odst. 3.

Dokument ke stažení:

• EU 128_24 EK Návrh prováděcího nařízení
• EU 128_24 EK Příloha

Všechny okolní země budou mít od ledna 2025 zálohové systémy na plastové lahve. „Staví nás to do nevýhody,“ tvrdí šéf zpracovatelského závodu firmy rPET InWaste Jiří Hudeček. Firma má potíž sehnat „odpad“ v Česku. Češi by měli cirkulární kruh uzavřít nejdříve v roce 2026, alespoň s tím počítá legislativa, kterou vláda přijala v říjnu. Více ZDE

Provozovatel přenosové soustavy představil dokument „Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040“ (MAF CZ 2023), který zobrazuje možné trajektorie vývoje českého elektroenergetického sektoru. Analýza obsahuje dva scénáře – Respondentní a Progresivní. Informace o české zdrojové základně čerpá MAF CZ 2023 z aktualizovaného sběru dat v první polovině roku 2024, v němž se již projevují změny v plánech provozovatelů zdrojů. U údajů o okolních evropských státech vychází dokument z dat ENTSO-E platných k březnu 2023.

Dokument MAF CZ 2023 obsahuje dva scénáře – Respondentní a Progresivní. Přestože scénáře naznačují různé trajektorie možného vývoje české elektroenergetiky do roku 2040, sdílí společně několik předpokladů, jako jsou například shodná sada dat o elektroenergetickém mixu ostatních evropských zemí, modelování služeb výkonové rovnováhy nebo stejný rozvoj vodních i jaderných zdrojů.

Respondentní scénář nabízí pohled na rozvoj zdrojové základny na základě dat, která každoročně poskytují přímo provozovatelé zdrojů s instalovaným výkonem nad 10 MWe. Tento scénář předpokládá postupný útlum uhelných zdrojů, kdy se k roku 2030 stává provoz většiny uhelných elektráren neekonomickým a za tímto horizontem je spalování uhlí záležitostí výhradně menších tepláren a závodních energetik. Předpokládá se postupná transformace těchto zdrojů na zemní plyn či biomasu a pozvolný nárůst instalované kapacity obnovitelných zdrojů.

Progresivní scénář předpokládá kompletní odklon od uhlí a transformaci tepláren a závodních energetik na (převážně) zemní plyn do konce roku 2030. Tento scénář uvažuje vyšší instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaických a větrných elektráren, a vyšší spotřebu elektřiny vlivem rozsáhlejší elektrifikace dopravy, průmyslu a vytápění.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Z výsledků obou scénářů vyplývá obou scénářů vyplývá změna čisté exportní pozice ČR na importní po roce 2025. Část importu je dána ekonomickou výhodností, část představuje bilanční dovoz. Otázkou přitom zůstává, zda elektrická energie z přebytkových zemí (zejména Německa a Francie) bude skutečně exportována, nebo bude využita pro výrobu vodíku pro tamní průmysl. V roce 2035 výsledky obou scénářů naznačují problémy se zdrojovou přiměřeností v rozsahu překračujícím normu spolehlivosti i přes vysoký objem importu. Hodnoty potřebného dozdrojování pro dosažení přiměřenosti v rámci klimaticky průměrných let a při akceptování vyššího objemu importu jsou nejvyšší v cílovém roce 2035, kde se pohybují v rozmezí 1 600 – 1 900 MW. V rámci citlivostní analýzy zohledňující extrémně nepříznivé počasí vzniká potřeba dozdrojování již v roce 2030 a oproti klimaticky průměrným rokům dosahuje až dvojnásobku potřebného výkonu.

Co se týče ceny silové elektřiny, lze do budoucna očekávat její velkou volatilitu v rámci daného roku. Intenzivnější využití OZE sice vede ke snižování průměrné ceny silové elektřiny, ale zároveň zvyšuje náklady na řízení soustavy (např. náklady na redispečink). S postupným snižováním silové složky ceny elektřiny bude docházet k přesunu ceny do oblasti distribučních poplatků. Analýza cenového vývoje scénářů ukazuje, že dovoz elektřiny může přispět ke snížení velkoobchodních cen v České republice během letního období. V zimním období však v některých hodinách dochází k vyčerpání všech dostupných zdrojů v Evropě, což vede k aktivaci flexibility na straně spotřeby a následným významným cenovým výkyvům.

Proto je nezbytné budovat nové flexibilní výrobní zdroje, které zabrání možné nedodávce elektřiny v klimaticky citlivých obdobích roku, a zároveň zvyšovat energetickou účinnost a zapojení strany spotřeby. Mezi další doporučení vyplývající z MAF CZ 2023 patří zajištění řízeného přechodu od uhelné k nízkoemisní energetice. Dále je třeba zohlednit fakt, že v dlouhodobém horizontu se ČR neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů. K dodržení normy spolehlivosti bude také zapotřebí zajistit dodatečný instalovaný výkon nad rámec výstavby nových jaderných zdrojů, zejména plynových a větrných elektráren. Významnější překračování normy spolehlivosti znamená ohrožení spolehlivosti dodávek elektřiny koncovým uživatelům.

O MAF CZ

„Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040“ (MAF CZ) ve zvolených scénářích analyzuje možné koridory vývoje elektroenergetiky v horizontu do roku 2040. Dokument především cílí na identifikaci potenciálních problémů s pokrytím poptávky po elektrické energii a určení příčin, které ke vzniku možných rizik vedou. Tato analýza slouží mimo jiné jako podklad pro rozhodování státu v oblasti elektroenergetiky.

Proces a podmínky pro zpracování vnitrostátního hodnocení zdrojové přiměřenosti jsou stanoveny Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou a dále rozvedeny příslušnými metodikami, které ze zmíněného nařízení vycházejí. ČEPS při zpracování vnitrostátního hodnocení zdrojové přiměřenosti navazuje na Evropské hodnocení zdrojové přiměřenosti (ERAA), využívá rozvojové scénáře, metodiky a postupy definované jednotně v rámci ENTSO-E a schválené ze strany ACER.

Dokument MAF CZ 2023 je ke stažení na webových stránkách ČEPS pod odkazem https://www.ceps.cz/cs/zdrojova-primerenost.

Halloweenské vydání devátého dílu je oproti běžným dílům jedinečnou diskusí s pěti odbornými poradci, kteří vám představí nejzajímavější a nejzapeklitější příklady z praxe, se kterými se letos potýkali. Povolení mnoha mobilním zařízením končí dříve, než si provozovatelé uvědomují. Kdy je nutné mít havarijní plán dle zákona o vodách. Kompost musí být zařazen do dvou skupin podle použití. Správné zařazení zdroje znečištění ovzduší je složité. A mnoho dalšího nabízí nový díl podcastu INIVOR. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.

Související:

• INIVOR díl osmý: Povinnosti oprávněné osoby od roku 2025
• INIVOR díl sedmý: Povinnosti původce odpadu od roku 2025
• INIVOR díl šestý: Nakládání s odpady – povinnosti původce
• INIVOR díl pátý: Audit v oblasti ochrany životního prostředí
• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec
• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství
• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů
• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Rozšířená odpovědnost výrobců (Extended Producer Responsibility – dále zkráceně „EPR“) je systém, který spočívá v tom, že výrobce nese odpovědnost od procesu výroby až do fáze, kdy se z výrobku stane odpad. Od roku 2023 se v Evropské unii projednává (v rámci směrnice o odpadech) zavedení systému EPR v členských státech EU, tedy i v České republice, pro výrobce textilu a obuvi. S ohledem na úkoly vyplývající ze strategického rámce Cirkulární Česko 2040 zpracovalo MŽP celkovou Strategii rozšiřování systémů rozšířené odpovědnosti výrobců v České republice, jež definuje výrobky, kterých by se měla EPR v budoucnu v ČR týkat. Vláda vzala strategii na vědomí.

„Princip rozšířené odpovědnosti výrobce pokládám při rozvoji cirkulární ekonomiky v naší zemi za důelžitý. Je potřeba, aby se výrobci postarali o své výrobky až do konce – tedy včetně jejich recyklace či odstranění. Každý, kdo uvádí výrobek nebo obal na trh, by měl zaplatit za jeho správné nakládání ve chvíli, kdy se z něj stane odpad. Systém již dnes funguje u obalů, baterií, vysloužilých elektrospotřebičů či pneumatik. Nově by se bude týkat i textilu a obuvi. Zpracovali jsme strategii, která definuje i další skupiny výrobků, u nichž dává zavedení EPR smysl. Jedná se například o nábytek, hračky nebo sportování potřeby. Jejich výroba by se měla do budoucna stát více cirkulární a výrobci se musí více podílet na dopadech, které vznikají po ukončení životnosti těchto výrobků. Přenesená odpovědnost výrobce má přimět firmy, aby přemýšlely, z jakého materiálu výrobky vyrábějí a zda je výrobek recyklovatelný. Zároveň nebude takový tlak na to, aby za výrobky poté, co jim skončí životnost a stane se z nich odpad, platili občané nebo obce, ale spotřebitel. Zavedení rozšířené odpovědnosti by mělo snížit množství odpadu a také podpořit inovace v oblasti udržitelných materiálů a výrobních procesů,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

EPR je nástroj plně v souladu s principem „znečišťovatel platí“, který je stěžejní pro environmentální politiky České republiky a Evropské unie. Už v minulosti přispěl ke zlepšení situace v nakládání s řadou výrobků, jako například s elektrickými a elektronickými zařízeními, obalovými odpady, odpadními bateriemi a akumulátory, vozidly s ukončenou životností, odpadními pneumatikami nebo vybranými jednorázovými plastovými výrobky.

Zvedení EPR systému pro textil a obuv se nyní projednává na úrovni EU

Legislativní zakotvení rozšířené odpovědnosti výrobců textilu a obuvi se aktuálně projednává na úrovni EU, po schválení revize směrnice o odpadech bude následovat úprava národní legislativy. Vyhodnocení a případné rozšiřování EPR na další segmenty vychází zejména ze Strategického rámce cirkulární ekonomiky ČR 2040, našeho hlavního strategického dokumentu v oblasti cirkulární ekonomiky. Pro rozšíření EPR systémů do roku 2030 byly doporučeny tyto oblasti: textil a obuv, sportovní a volnočasové potřeby, hračky, nábytek, ploché sklo a potřeby pro dům a zahradu.

Efektivně nastavený EPR systém by přenesl odpovědnost za sběr, recyklaci a ekologickou likvidaci těchto výrobků na výrobce a vytvořil by ekonomické pobídky k navrhování trvanlivějších, recyklovatelnějších a ekologičtějších produktů. Zároveň rozšíření EPR systémů na další komodity může zajistit snížení tlaku na zvyšování poplatků za komunální odpad u municipalit a snížení podílu účasti obcí a měst. Ministerstvo životního prostředí bude i nadále analyzovat uvedené segmenty a komunikovat s relevantními stakeholdery, zejména s institucemi, výrobci, zástupci recyklačního odvětví a dalšími zainteresovanými stranami daného segmentu.

Dokument ke stažení:

Strategie rozšiřování systémů rozšířené odpovědnosti výrobců v České republice (PDF, 508 kB )

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava oznamuje vydání své historicky první Zprávy o udržitelnosti. Tento průkopnický dokument představuje milník nejen pro samotný festival, ale i pro celou filmovo festivalovou branži v České republice. V takovém rozsahu a hloubce se jedná o první zprávu svého druhu, která má ambici sloužit jako inspirace pro další kulturní akce v zemi. Více ZDE

V roce 1991 se v Česku začalo s odstraňováním starých ekologických zátěží. Ani po 33 letech není hotovo. Přestože měly být už dávno zlikvidované, jejich sanace se stále jen oddalují. Pro stát to není priorita. Počítá s tím, že je bude řešit nejméně do roku 2042. Podle odborníků ale i tento letopočet zůstane jen číslem na papíře a toxickými látkami znečištěné lokality budou Česko trápit ještě déle. Více ZDE