A jak to tedy s procesem EIA v průběhu let bylo, je a bude? Od 1. 7. 1992 až do 31. 12. 2001 byly procesy EIA zahajovány a vedeny podle původního zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, podle kterého vydaná stanoviska neměla zákonem omezenou dobu platnosti. Doba platnosti starých stanovisek EIA pak bohužel nebyla omezena ani přechodnými ustanoveními zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, kterým byl původní zákon od 1. 1. 2002 nahrazen a ani v žádné z jeho dalších novel.

Stanoviska EIA zastarávají a stávají se neaktuálními vzhledem k měnícím se podmínkám životního prostředí. Omezení doby platnosti starých stanovisek EIA nebylo v naší zemi možné projednat a prosadit až do poloviny roku 2016, kdy i ti nejzarytější odpůrci tohoto logického kroku museli ustoupit pod tlakem, který přišel z Evropské komise.

Přestože většina starých stanovisek EIA podle zákona č. 244/1992 Sb. pro důležité dopravní stavby byla vydána už kolem roku 2000, dodnes mnohé z nich nedisponují pravomocným rozhodnutím, které bude stavbu umisťovat či povolovat. Navíc jsou tyto záměry v různém stupni přípravy – některé již mají územní rozhodnutí a probíhá stavební řízení, případně se stavební řízení připravuje, některé stavby však ještě územní rozhodnutí ani nemají.

České vnitrostátní právo v oblasti EIA bylo i po vstupu České republiky do Evropské unie dlouhou dobu v nesouladu s evropskou legislativou. Když na to Evropská komise v roce 2013 po 10 letech formálně upozornila a když se vyjednávalo o způsobu nápravy, požadovala zcela nekompromisně, aby byly zopakovány veškeré procesy EIA ke všem záměrům, které ještě nejsou finálně povoleny a které získaly stanovisko EIA v době, kdy nesoulad panoval. Při vyjednávání se naštěstí podařilo prosadit, že se pouze ověří soulad obsahu vydaných stanovisek EIA se současnými požadavky zákona.

Dne 1. 4. 2015 tak nabyl účinnosti zákon č. 39/2015 Sb., který novelizuje zákon č. 100/2001 Sb. a zajišťuje sladění vnitrostátních právních předpisů s evropskými. Nejzásadnější dopad měl tento zákon do navazujících řízení. Zajistil závaznost stanovisek EIA pro tato řízení, zajistil přístup dotčených spolků do těchto řízení, zavedl kontrolní mechanismus, který brání provádění změn záměrů bez patřičného posouzení, a zavedl výše uvedené ověřování stanovisek EIA, vydaných před nabytím účinnosti tohoto zákona. Zákon č. 39/2015 Sb. nezkomplikoval život těm, kteří již před procesem EIA připravují záměr tak, aby měl minimální možné střety se životním prostředím, ani těm, kteří po procesu EIA bezprostředně zahajují navazující řízení a kteří do navazujících řízení předkládají záměr v identické podobě, která byla v procesu EIA posouzena.

Požadavky na obsah stanoviska EIA zůstaly v novele téměř beze změny. Proto ověření souladu stanovisek vydaných dle zákona č. 100/2001 Sb. v období mezi 1. 1. 2002 a 31. 3. 2015 probíhá bez problémů na základě žádostí investorů. Celkem bylo za poslední dva roky vydáno více než 240 ověřovacích závazných stanovisek, z toho 77 k dopravním stavbám a další se průběžně připravují k vydání.

 Tento soulad ovšem není možné nalézt u starých stanovisek EIA vydaných podle původního zákona č. 244/1992 Sb. Problém se naštěstí až na výjimky netýkal soukromých investorů, ale prakticky výhradně dopravních staveb ve státní režii.

Vzhledem k postoji Evropské komise se ukázalo, že jedinou možností dalšího postupu bude opakování procesu EIA u většiny záměrů vydaných a posuzovaných podle zákona č. 244/1992 Sb., které dosud nemají pravomocné stavební povolení na hlavní stavbu, nebo dokonce nemají ani pravomocné územní rozhodnutí. Dosažení plošné výjimky pro dopravní stavby se stanoviskem EIA vydaným podle zákona č. 244/1992 Sb., bylo na základě jednání s Komisí zcela nereálné. Malý okruh velmi důležitých dopravních staveb byl ale přeci jen připraven na získání finálních stavebních povolení a u něj se podařilo vyjednat kompromis s Evropskou komisí.

V červnu 2016 schválila vláda novelu zákona č. 256/2016 Sb., s nabytím účinnosti 5. 8. 2017, která vložila nové ustanovení o speciálním postupu schvalování u vybraných klíčových dopravních staveb. Těm bylo umožněno požádat o stavební povolení, aniž by se nutně musel opakovat běžný proces EIA. Jednalo se o záměry z transevropské dopravní sítě, jejichž realizace je důležitá jak pro Českou republiku, tak i pro okolní státy, a které mají pravomocné alespoň územní rozhodnutí vydané nejpozději 31. 3. 2015. Nařízení vlády č. 283/2016 Sb. bylo schváleno 24. 8. 2016 a první stanovisko vydalo MŽP na konci listopadu 2016, poslední v polovině února 2017.

V nedávné době byla v souvislosti se změnami ve stavebním zákoně přijata další novela zákona č. 100/2001 Sb. dne 31. 7. 2017 zákonem č. 225/2017 Sb., účinnosti nabyde dne 1. 1. 2018. Hlavní změnou v oblasti EIA je možnost integrace procesu EIA do řízení podle stavebního zákona, konkrétně do společného územního a stavebního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, případně do územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Tato možnost výrazně přispěje k urychlení schvalovacího procesu, neboť se tím snižuje počet řetězících se (tj. vzájemně podmíněných) správních aktů. Budou-li proces EIA, územní řízení a stavební řízení zastřešeny vydáním jediného správního rozhodnutí, ubyde tím rovněž počet odvolacích řízení i soudních žalob. U významných záměrů se tedy může jednat o časovou úsporu v řádu i několika let, což je hlavní přínos této úpravy. Vedlejším přínosem je pak skutečnost, že integrovaný model automaticky přiměje investory předkládat do procesu EIA finálně připravené záměry, čímž dojde k významnému snížení následně předkládaných změn záměrů a s tím spojených komplikací a časových prodlev.

Poslední novinkou je tzv. transpoziční novela zákona EIA, která do našeho zákona EIA zapracovává mj. požadavky nové, tzv. revidované směrnice EIA. Jejím dalším cílem je pak zjednodušení, zefektivnění a urychlení procesu EIA tak, aby došlo ke zlepšení celého povolovacího procesu. Návrh zákona byl dne 5. 9. 2017 schválen Parlamentem ČR, 12. 9. 2017 byl podepsán prezidentem republiky a předpokládá se, že nabude účinnosti dne 1. 11. 2017.

První z hlavních změn je úprava definice tzv. navazujících řízení. Okruh navazujících řízení je nově stanoven v samotném textu zákona. Budou tak odstraněny pochybnosti o tom, jaké správní řízení je či není navazujícím řízením. Další podstatnou změnou je úprava tzv. podlimitních záměrů, tedy záměrů malého rozsahu. Zatímco dnes jsou všechny tyto záměry předkládány příslušnému úřadu k vyjádření, nově se bude příslušný úřad zabývat pouze těmi podlimitními záměry, které naplní stanovená kritéria. Předpokládá se snížení počtu těchto záměrů v rámci celé republiky ze stávajících cca 2000 na cca 300 ročně. Ke značnému urychlení procesu EIA dojde v důsledku zjednodušení institutu posudku, ve kterém dochází k odbornému, objektivnímu a oponentnímu zhodnocení dokumentace EIA. Posudek nebude nově samostatně zveřejňován, čímž dojde ke zkrácení procesu EIA o cca 45 dnů, u rozsáhlejších záměrů i o více. Dále dochází ke stanovení pevné, nově sedmileté doby platnosti stanoviska EIA, přičemž je zachována možnost periodického prodlužování v pravidelných pětiletých intervalech. Zároveň se novelou prodlužuje platnost stanovisek EIA vydaných v posledních letech z 5 na 7 let. A konečně, za účelem důsledné transpozice směrnice EIA a zpřehlednění právní úpravy, došlo i ke kompletní revizi přílohy č. 1, která obsahuje výčet záměrů, jež jsou předmětem posuzování. Dochází k přeskupení záměrů podle systematizace směrnice EIA, k omezení jejich počtu, a to především zrušením nadbytečného posuzování vybraných záměrů, které nejsou uvedeny ve směrnici EIA, a zavedením spodních limitů. Řada záměrů dosud posuzovaných v procesu EIA povinně nad rámec směrnice EIA, bude nově podléhat pouze zjišťovacímu řízení, ve kterém se teprve stanoví, zda je provedení procesu EIA nezbytné, čímž dojde k dalšímu výraznému snížení administrativní zátěže. Zároveň zákon dává více kompetencí institucím blíže k občanům a investorům, tedy krajským úřadům.

Po mnoha letech zdánlivého klidu prošla v posledních 3 letech EIA 4 novelami. Všechny tyto novely byly zásadní. První novelou se podařilo uvést české právo do souladu s evropským a zachránit tak stovky miliard korun z evropských fondů, jejichž odejmutí nám hrozilo kvůli ignoraci transpozice směrnice našimi předchůdci, další 3 novely znamenaly výrazné zjednodušení přípravy staveb v České republice. To vše však při pečlivém zachování environmentálních standardů ochrany životního prostředí.

Zdroj: Odpadove forum 10/2017

Autor: Petra Roubíčková, tisková mluvčí MŽP

Čtěte také:

• Připomínky: Návrh prováděcí vyhlášky k novele zákona EIA (12.9.2017)

• Poslanci přijali senátní změny k novele EIA (5.9.2017)

• Poslanci schválili novelu zákona EIA ve třetím čtení (7.6.2017)

• Novelu zákona EIA znovu projednají poslanci (19.7.2017)

Novela zákona EIA je zároveň transpoziční, tedy mimo změn týkajících se právě zjednodušení a zkrácení procesu navržených Ministerstvem životního prostředí, zapracovává do českého práva také novou a pro nás povinnou evropskou legislativu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí.

Novela zákona mimo jiné navrhuje stanovit okruh tzv. navazujících řízení, a to formou výčtu konkrétních správních řízení vyjmenovaných v samotném textu zákona. Výsledkem bude podle MŽP větší právní jistota investorů i správních orgánů. Dochází k zásadní změně koncepce tzv. podlimitních záměrů a tím i k výraznému zúžení okruhu podlimitních záměrů, které budou podléhat posuzování vlivů na životní prostředí. Zpřísní se také pravidla pro zpracování posudků a při zbytečných prodlevách překladatelů posudků nastoupí finanční sankce.

Novela také zpřesní ustanovení, podle něhož by vláda mohla ve výjimečném případě vyjmout z procesu EIA stavební záměry, u nichž by veřejný zájem na jeho provedení výrazně převyšoval nad zájmy ochrany životního prostředí. Novela také zavádí povinnost vyhodnotit ve zjišťovacím řízení i jejich jednotlivé varianty projektů, pokud byly předloženy.

Po projednání Senátem přibyla v novele navíc jedna legislativně-technická úprava. Novela nyní čeká na podpis prezidenta republiky, očekává se, že nabude účinnosti k 1. 11. 2017.

Lze předpokládat, že se jedná o poslední schůzi poslanecké sněmovny před parlamentními volbami. Ve Sněmovně je přitom téměř 200 zákonů, jejichž projednávání dosud nebylo ukončeno. Poslanci by se už však na návrh organizačního výboru neměli zabývat předlohami v prvním nebo druhém čtení. Na návrhu programu už tak není například novela vodního zákona, která zpřesňuje mimo jiné povinnosti při likvidaci odpadních vod ani novela zákona o ochraně ovzduší.

Pařížská dohoda

Poslanci dále dali souhlas k ratifikaci pařížské dohody. Dohoda stanovuje základy dlouhodobého, společného rámce pro ochranu klimatu v období po roce 2020, kdy má končit platnost Kjótského protokolu. Jejím hlavním cílem je snížit produkci skleníkových plynů a udržet tak nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí, usilovat o udržení oteplení do 1,5 °C a tím omezit rizika a negativní dopady změny klimatu. Dohoda také akcentuje nepostradatelnou roli adaptace, tedy přizpůsobování se negativním dopadům změny klimatu, a to především v nejméně rozvinutých a nejvíce zranitelných státech světa. Důležitou součástí Dohody je také kapitola věnovaná financování opatření na ochranu klimatu, budování odborných kapacit a rozvoj moderních nízkouhlíkových technologií. Více k dohodě ZDE. Senát dal souhlas k ratifikaci už letos v dubnu. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Související články:

Poslanci schválili novelu zákona EIA ve třetím čtení (7.6.2017)

Novelu zákona EIA znovu projednají poslanci (19.7.2017)

Důvodem jsou nesoulady vyplývající z toho, že byl před touto normou přijat stavební zákon, což ministerstvo pro životní prostředí nepředpokládalo. O vrácení zákonu požádal ministr životního prostředí Richard Brabec. Pokud s vrácením bude Senát na své červencové schůzi souhlasit (19.7.2017), poslanci se zákonem budou pravděpodobně znovu zabývat na zářijové schůzi.

Pozměňovací návrhy ve spoluprací s ministerstvem připravila senátorka Jitka Seitlová. Napravují podle ní legislativně technické problémy, které by mohly způsobit nejistotu. Zástupci ministerstva při jednání uvedli, že stavební zákon prošel legislativním procesem rychleji, než úřad předpokládal. Zákonu podle něj způsobily několik technických problémů, dva z nich označili za závažnější. O návrat zákona požádal i ministr Brabec. Aplikace nebo výklad zákona by podle něj mohla být v některých případech "na vodě". Vyjádřil zároveň obavu, aby schválení opraveného zákona ve Sněmovně nezkomplikovaly nové pozměňovací návrhy poslanců.

Seitlová zároveň navrhla zamítnutí celé normy. V tom jí kolegové z výboru nepodpořili.

Novela má zjednodušit posuzování vlivu plánovaných stavebních záměrů na životní prostředí (EIA). Novela má mimo jiné omezit počet záměrů, které budou posuzování podléhat, a prodloužit z pěti na sedm let základní dobu platnost stanoviska EIA.

K důvodům předložení novely patřilo to, že EU v minulosti na některé české dopravní stavby odmítla poskytnout dotace kvůli zastaralým posudkům EIA. Brabec již dříve uvedl, že jsou v Česku desítky dopravních záměrů, které mají stanovisko EIA staré až 15 let. Novela má umožnit prodloužení základní doby platnosti stanoviska o pět let, takže by mohlo platit 12 let.

Ročně se v ČR posuzovalo zhruba 2000 tzv. podlimitních záměrů. Nově by z nich podle Brabce mělo být posuzováno pouze 300, a to ve zvláště chráněných územích. Ruší se také možnost veřejnosti a dotčených orgánů vyjadřovat se k posudku, čímž se proces EIA zkrátí. Proti tomu ale protestují občanské iniciativy.

Související legislativa:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 148/

AKTUALIZACE: 27. března 201ý

Dokument ke stažení:

Navazující řízení - EIA

Stanovisko MŽP Přechodné ustanovení 

Zpracování SEA na POH obce

1. POH obce podléhá procesu SEA

a) do plánu odpadového hospodářství obce se plánuje zařadit nové opatření stanovící rámec pro budoucí povolování záměrů uvedených v příloze č. 1 k ZPV (typicky např. budovat nové/á zařízení, které nebylo obsaženo v krajském POH)

b) v rámci plánu odpadového hospodářství obce se plánuje budovat nové/á zařízení, které sice bylo obsaženo v krajském POH (a tedy již v procesu SEA posouzeno), v POH obce však dochází k úpravě kapacitních či jiných parametrů či k takové konkretizaci, v důsledku které lze na úrovni POH obce předpokládat identifikaci nových vlivů, které nebyly posouzeny v obecnější úrovni v krajském POH

2. POH obce nepodléhá procesu SEA

a) do plánu odpadového hospodářství obce se neplánuje zařadit nové opatření stanovící rámec pro budoucí povolování záměrů uvedených v příloze č. 1 k ZPV (typicky např. budovat žádné nové/á zařízení)

b) v rámci plánu odpadového hospodářství obce se plánuje budovat nové/á zařízení, které však bylo obsaženo v krajském POH (a tedy již v procesu SEA posouzeno), a v POH obce nedochází k jeho dalšímu zpřesnění či úpravě

c) v rámci plánu odpadového hospodářství se plánuje budovat nové/á zařízení, které však nenaplňuje rámec přílohy č. 1 (např. sběrný dvůr)

Zdroj: SMO ČR