http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/CENMSFKV2WL1

TIMUR o.s. stránky zabývající se ekologickou stopou, reportingem o ŽP, použitím indikátorů UR

http://www.timur.cz/

Pro zpracování ekonomických aspektů péče o životní prostředí je vhodné použít metodický pokyn MŽP pro Environmentální manažerské účetnictví. To se zabývá se identifikací, shromažďováním, odhady, analýzami, vykazováním a předáváním:

-        informací o hmotných a energetických tocích,

-        informací o environmentálních nákladech a

-        dalších hodnotově vyjádřených informací, které jsou východiskem pro rozhodování v rámci daného podniku.

Součástí je výkaz environmentálních nákladů a výnosů podniku a materiálová a energetická bilance environmentálně významných vstupů a výstupů.

Tab. 2 EMA - Environmentálně významné vstupy a výstupy

1) dělení dle normy ISO 14031:

·         Indikátor stavu životního prostředí ECI (environmental condition indicator)

data, která poskytují informace o stavu životního prostředí na místní, regionální, národní nebo globální úrovni.

·         indikátor environmentálního profilu EPI (environmental performance indicator)

okruh dat, který poskytuje informace o environmentálním profilu organizace. Tvoří ho:

a)      indikátor řízení environmentálního profilu MPI (management performance indicator)který poskytuje informace o snaze vedení ovlivnit environmentální profil organizace; zaměřit se mají především na oblasti:

-          plnění politik a programů;

-          plnění požadavků (právních a jiných);

-          finanční otázky spojené s ŽP;

-          vztahy a okolím.

b)      indikátor profilu provozu OPI (operational performance indicator)který poskytuje informace o environmentálním profilu provozů organizace a o výsledcích snahy vedení ovlivnit environmentální profil. Základní doporučené oblasti hodnocení jsou:

-          vstupy do organizace: materiály, energie a služby;

-          způsob dodávek vstupů do provozu organizace;

-          vlastní provoz a údržba budov a zařízení organizace, vč. jejich konstrukce, instalace a provozu za normálního stavu i za mimořádných podmínek;

-          výstupy: výrobky hlavní a vedlejší, recyklované a znovu použité materiály, služby, odpady a jejich skladba, emise (do ovzduší, do vody nebo půdy, hluk, vibrace, teplo, záření, světlo), které jsou výsledkem provozu organizace;

-          dodávky výstupů, které jsou výsledkem provozu organizace.

2) Indikátory environmentálního profilu  nařízení ES a EP č. 1221/2009  - EMAS

Organizace registrovaná v programu EMAS musí vypracovat své Environmentální prohlášení. V něm podává zprávu o klíčových indikátorech, pokud se týkají přímých environmentálních aspektů organizace, a dalších příslušných exi­stujících indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí.

Ve zprávě musí být uvedeny údaje o aktuálních vstupech/dopadech. Pokud by zveřejnění negativně ovlivnilo důvěr­nost obchodních nebo průmyslových informací, může být organizaci povoleno indexovat tuto informaci ve své zprávě například tím, že zavede základní rok (s indexem 100), v porovnání s nímž by vývoj aktuálního vstupu/dopadu měl být uveden.

Požadavky na indikátory

·         udávají přesné hodnocení vlivu organizace na životní prostředí;

·         jsou srozumitelné a jednoznačné;

·         umožňují meziroční srovnání pro vyhodnocení vývoje vlivu činnosti organizace na životní prostředí;

·         umožňují případné srovnání s oborovými, vnitrostátními nebo regionálními měřítky;

·         případně umožňují srovnání s právními požadavky.

·         umožňují případné srovnání s oborovými, vnitrostátními nebo regionálními měřítky;

·         případně umožňují srovnání s právními požadavky.

Klíčové indikátory

a)  Klíčové indikátory se vztahují na všechny typy organizací. Zaměřují se na vliv činnosti organizace na životní prostředí v následujících klíčových environmentálních oblastech:

i. energetická účinnost (celková přímá spotřeba energie v MWh, GJ; poměr roční spotřeby energie k energii (elektřiny a tepla) vyrobené organizací z obnovitelných zdrojů energie);

ii. materiálová účinnost (roční hmotnostní průtok různých používaných materiálů (kromě nosičů energie a vody) vyjádřený v tunách);

iii. voda (celková roční spotřeba vody vyjádřený v m3;

iv. odpady (celková roční produkce odpadu  jednotlivých druhů odpadu vyjádřená v tunách, celková roční produkce nebezpečného odpadu vyjádřená v kilogramech nebo v tunách);

v. biologická rozmanitost (využívání půdy v m2 zastavěné plochy) a

vi. emise (celkové roční emise skleníkových plynů zahrnující alespoň emise CO2, CH4, N2O, HFCs, PFCs a SF6 vyjádřený v tunách ekvivalentu CO2, celkové roční emise do ovzduší zahrnující alespoň emise SO2, NOX a PM vyjádřené v kilogramech nebo v tunách).

Pokud je organizace toho mínění, že jeden či více klíčových indikátorů není relevantní pro její významné environmentální aspekty, nemusí o těchto klíčových indikátorech podávat zprávu. Organizace musí toto své mínění odůvodnit s odkazem na environmentální přezkum, který provedla.

b) Každý klíčový indikátor se skládá

i)   z číselného údaje A, který uvádí celkové roční vstupy/dopady v dané oblasti,

ii)  z číselného údaje B, který uvádí celkové roční výstupy organizace, a

iii) z číselného údaje R, který uvádí poměr mezi A a B.

Každá organizace podá zprávu o všech třech prvcích pro každý indikátor.

c)      Údaj o celkových ročních výstupech organizace, tj. číselný údaj B, je stejný pro všechny oblasti, ovšem přizpůsobuje se různým typům organizací v závislosti na jejich druhu činnosti a uvádí se takto:

                                                  i.      u organizací činných ve výrobním odvětví (průmysl) uvádí celkovou roční hrubou přidanou hodnotu vyjádřenou v milionech eur (mil. EUR) či celkovou roční fyzickou produkci vyjádřenou v tunách nebo v případě malých organizací celkový roční obrat nebo počet zaměstnanců,

                                                ii.      u organizací v nevýrobních odvětvích (správa/služby) může být vztažen k velikosti organizace vyjádřené počtem zaměstnanců.

Pro vyjádření celkových ročních vstupů může organizace kromě výše uvedených indikátorů využít rovněž jiné indikátory.

Příklad: Obecní úřad XY

V hodnocení environmentálního profilu organizace jde o dlouhodobý, živý proces. Tento proces a jeho výsledky se proto musí pravidelně přezkoumávat s cílem identifikovat příležitosti ke zlepšení. Takové přezkoumání poskytne nutné informace managementu, který může následně přijmout opatření vedoucí ke zlepšení profilu řízení a provozu organizace a může vést i ke zlepšení stavu životního prostředí.

Obsahem přezkoumáni procesu hodnocení environmentálního profilu a jeho výsledků může být posouzení:

·         efektivnosti vynaložených finančních i jiných nákladů a dosažených přínosů;

·         pokroku při plnění kritérií environmentálního profilu, především politik a cílů;

·         vhodnosti kritérií environmentálního profilu;

·         vhodnosti vybraných indikátorů pro EPE a změny vybraných indikátorů;

·         komplexnosti a věrohodnosti zdrojů dat, metod sběru dat a kvality dat.

Příklady otázek, které mohou být řešeny při přezkoumání EPE:

·         poskytuje EPE adekvátní informace, které umožňují měřit změny environmentálního profilu organizace?

·         poskytuje včasné, vhodné a užitečné informace managementu?

·         je naplánován a realizuje se podle plánu?

·         je zpracován z vhodných zdrojů dat a ve vhodných intervalech sběru dat?

·         analyzuje a vyhodnocuje shromážděná data efektivně a věrohodně?

·         jsou poskytnuty odpovídající prostředky a zdroje?

·         zabývá se oblastmi stanovenými kritérii environmentálního profilu organizace?

·         je využíván pro získávání  informací pro podávání zpráv a komunikaci o výsledcích hodnocení environmentálního profilu?

·         pracuje se zainteresovanými stranami jako s partnery a vybízí je k sdělení stanoviska?

·         je pro organizaci přínosem?

·         je pružný, reaguje na změny v organizaci a v jejím okolí?

·         podchycuje, reaguje a řeší nové environmentální problémy?

·         je dobře propojeno s jinými systémovými požadavky a přijatými měřítky profilu organizace?

Výsledkem přezkoumání procesu EPE mají být rozhodnutí, která povedou ke zlepšení kvality znalostí o environmentálním profilu organizace a zlepšení informačního zázemí pro řízení vztahu organizace k životnímu prostředí.

Podávání zpráv a sdělování informací o environmentálním profilu je přirozeným a logickým výstupem procesu hodnocení environmentálního profilu, neboť může být nástrojem, který poskytuje užitečné informace popisující environmentální profil organizace. Tyto informace se lze předávat jakoukoliv formou - formou formalizovaných zpráv (Environmentální prohlášení pro EMAS, zprávy o vlivech organizace na životní prostředí ap.)  nebo sdělovat méně strukturovaně interně i externě v závislosti na tom, jak management posoudí nutnost informovat jednotlivé cílové skupiny.

Komunikace  o environmentálním profilu je klíčovým způsobem využití informací obsažených v environmentálním profilu.

Komunikace o environmentálním profilu může:

·         pomoci splnit vlastní kritéria environmentálního profilu v organizaci;

·         zvýšit povědomí jak zaměstnanců, tak externích zájemců a posílit dialog o environmentálních politikách organizace, kritériích environmentálního profilu a příslušných výsledcích, kterých organizace dosáhla;

·         prokázat závazek a snahu organizace zlepšovat svůj environmentální profil směrem dovnitř i vně organizace;

·         umožnit efektivní reakci na obavy a otázky týkající se environmentálních aspektů organizace.

Pro efektivní interní komunikaci musí management zajistit, aby se vhodné a potřebné informace popisující environmentální profil organizace včas sdělovaly v rámci celé organizace. To umožní zaměstnancům, smluvním partnerům a dalším spolupracujícím subjektům plnit své povinnosti se znalostí environmentálních souvislostí a organizaci splnit svá kritéria environmentálního profilu.

Organizace se může rozhodnout publikovat a zpřístupňovat informace o svém environmentálním profilu i subjektům mimo organizaci (externím zainteresovaným stranám) a to buď ze své vůle, nebo na požádání.

Důvodem proč podávat dobrovolně informace o svém environmentálním profilu externím zájemcům může být např. zájem organizace zlepšit své podnikatelské postavení, image a vztahy se zainteresovanými stranami včetně obcí, v nichž provozuje svou činnost.

Tato komunikace musí důvěryhodným způsobem představit environmentální profil organizace. Informace které ho popisují by měly být věcné a měly by se prezentovat způsobem, který odpovídá úrovni technických znalostí předpokládaného publika. Informace musí být bezpodmínečně pravdivé, nezkreslené, jinak bude efekt externí komunikace veskrze negativní.

Ze získaných dat vyhodnocujeme pro management či jiné uživatele nějakým způsobem zajímavou informaci. Tyto informace porovnáváme s kriterii environmentálního profilu organizace (např. dosažený stav a plánovaný stav v produkci odpadů, spotřebě energie ap.). Výsledky srovnání jsou předávány managementu, aby mohl přijmout opatření ke zlepšení (i dalšímu) environmentálního profilu či k udržení jeho úrovně.

Srovnání může nastínit i možné příčiny neplnění kriterií stanovených pro environmentální profil a možnosti pro zlepšování v dalším období.

Posuzování musí proběhnout objektivně, nestranně a pokud je to možné tak i nezávisle (obdobně jako u interních auditů). Při posuzování informací a jejich sdělení není vhodné akceptovat osobně angažovaná zdůvodnění pokud nemají racionální podstatu.

Analyzované informace o environmentálním profilu jsou základním informačním zdrojem pro posouzení úrovně práce s environmentálními aspekty organizace a pro hodnocení dosažených výsledků při  zlepšování či prevenci v oblasti životního prostředí.

Příklady informací popisujících environmentální profil organizace:

·         vývojové trendy environmentálního profilu organizace (např. snížení množství odpadu, snižování měrných emisí na jednotku produkce);

·         soulad s požadavky právních předpisů, správních rozhodnutí a povolení;

·         stav plnění dalších požadavků, které se organizace zavázala dodržovat;

·         úspory v nákladech, přínosy ze zlepšeného chování nebo další finanční výsledky;

·         příležitosti nebo doporučení ke zlepšení environmentálního profilu organizace.

Informace přenášená uživateli pomocí indikátorů pro EPE může mít různou formu. Indikátory pro EPE mohou být upravovány, agregovány nebo váženy tak, aby to odpovídalo povaze dané informace a jejímu zamýšlenému použití.

Pokud jsou indikátory upravovány do relevantních informací, musí být využit definovaný a odůvodněný způsob úpravy, tak aby nebyla narušena věrohodnost a pravdivost popisované informace. K agregaci a vážení by se mělo přistupovat velmi opatrně, při dodržení podmínek ověřitelnosti, konzistence, porovnatelnosti, srozumitelnosti a správného pochopení informace uživatelem.

Příklady úprav dat používaných v EPE

Přímá měření nebo výpočty:

základní data nebo informace, jako je například objem emitované znečišťující látky v tunách, spotřeba energií v GJ ap. Tento způsob se hodí pro provozy se neměnnou produkcí jak co do objemu, tak i struktury.

Poměrná měření nebo výpočty:

data nebo informace porovnaná s jiným parametrem nebo vztažená k jinému parametru (např. objem výroby, čas, místo nebo výchozí podmínky, příjmy, počet zaměstnanců ap.), jako je například objem emitované znečišťující látky v tunách na tunu vyrobeného výrobku nebo objem emitované znečišťující látky v tunách na jednotku obratu z prodeje. Různá data mohou být porovnávána s různými parametry. Poměrné údaje se používají především tam, kde silně kolísá objem a druh produkce, počet zaměstnanců ap.

Indexované údaje:

data nebo informace převedené na jednotky nebo do formy, která umožní srovnat danou informaci s vybranou základní hodnotou,  které je přiřazena hodnota 100%. Např. vývoj produkce emisí znečišťující látky za dané roky vyjádřené jako procentní podíl těchto emisí v základním roce. Používá se tam, kde nechceme uvádět konkrétní objemy, ale stačí nám vyjádření trendů.

Agregované údaje:

data nebo informace stejného typu, které pocházejí z různých zdrojů, shromážděné a vyjádřené jako kombinovaná hodnota, například celkový objem dané znečišťující látky v tunách emitovaný z výroby jednoho výrobku v daném roce, který se určí jako součet emisí z několika zařízení vyrábějících daný výrobek., celková produkce odpadů za několik provozoven dohromady ap. Používáme tam, kde potřebujeme vyhodnotit celkový dopad několika dílčích činností.

Vážené údaje:

data nebo informace modifikované pomocí faktoru, který odpovídá jejich významnosti. Používá se např. u vyjadřování objemu emisí skleníkových (přepočteno na ekvivalent CO₂) plynů, nebo u spotřeb energií (spotřebované palivo se přepočítává na GJ).

Abychom zajistili dostatek kvalitních vstupních dat pro výpočty hodnot u vybraných indikátorů EPE musíme data shromažďovat pravidelně a systematicky, a to  z vhodných zdrojů a v takových intervalech aby to odpovídalo plánu EPE.

Postupy provádění sběru dat musí zajistit spolehlivost dat a jejich věrohodnost. Kvalitu získaných dat může ovlivnit např. jejich dostupnost, přiměřenost, odborná správnost, metodika výběru dat a jejich ověřitelnost. S výhodou lze využít postupy sběru a zpracování dat používané v systémech řízení jakosti.

Organizace může použít svá vlastní data získaná vlastní činností, nebo data z externích zdrojů. Možnými zdroji dat jsou například:

·         vlastní monitorování a měření;

·         vlastní interview a pozorování;

·         hlášení a evidence pro správní orgány;

·         inventarizace, provozní záznamy, např. deníky;

·         účetnictví a účetní podklady, ekonomický informační systém;

·         zprávy zpracovávané pro systém EMS – přezkoumání vedením, audity systému a jeho prvků ap.;

·         záznamy o výcviku a vzdělávání, personální evidence;

·         externí vědecké podklady - zprávy a studie;

·         státní orgány, akademické instituce a nevládní organizace a jejich publikace;

·         dodavatelé a obdobní smluvní partneři;

·         požadavky, náměty a stížnosti zákazníků, spotřebitelů a dalších zainteresovaných stran.

Organizace vybírají indikátory proto, aby zajistily srozumitelnější a užitečnější prezentaci kvantitativních či kvalitativních dat nebo informací.

Počet vybraných indikátorů by měl odpovídat povaze a velikosti provozu organizace. Volba indikátorů ovlivní, jaká data bude třeba zjišťovat a shromažďovat.

Indikátory musí umožnit převod příslušných dat na stručné a výstižné informace o úsilí managementu ovlivnit environmentální profil organizace a o environmentálním profilu provozu organizace nebo stavu životního prostředí ovlivněného organizací.

Nutností je vybrat pro hodnocení environmentálního profilu dostatečný počet relevantních a srozumitelných indikátorů.

S výhodou lze použít data, která již organizace má nebo může získat z jiných zdrojů – to usnadňuje a zjednodušuje proces EPE.

Norma ISO 14031 pracuje s následujícími pojmy:

·         Kritérium environmentálního profilu

tvoří je jakýkoliv environmentální cíl, cílová hodnota nebo jiná plánovaná úroveň environmentálního profilu, kterou stanoví vedení organizace a která je využívána pro účely hodnocení environmentálního profilu.

·         Indikátor stavu životního prostředí ECI

data, která poskytují informace o stavu životního prostředí na místní, regionální, národní nebo globální úrovni.

·         indikátor environmentálního profilu EPI

okruh dat, který poskytuje informace o environmentálním profilu organizace. Tvoří ho:

a)      indikátor řízení environmentálního profilu MPI

b)      indikátor profilu provozu OPI

Bez ohledu na to, zda má organizace systém environmentálního managementu nebo ne, musí při plánování hodnocení environmentálního profilu stanovit taková kritéria svého environmentálního profilu, aby zajistila, že stanoví indikátory vhodné pro popis environmentálního profilu a efektivně použitelné.

Indikátory pro EPE by se vybírají tak, aby management získal dostatečné informace k posouzení toho, jaký vliv má postupné naplňování určitého kritéria environmentálního profilu na další prvky environmentálního profilu.

Ve fázi plánování stanovujeme základní parametry procesu hodnocení environmentálního profilu, především však:

·        jakým cílovým skupinám, jakým způsobem a jaké informace budeme předávat;

·        co budeme hodnotit a proč;

·        podle jakých kriterií budeme hodnotit;

·        z jakých dat a jakým způsobem zpracování potřebné  informace získáme;

·        jaké prostředky a zdroje budeme nezbytně potřebovat.

Obsahově přitom vycházíme z podmínek v organizaci, především z významných environmentálních aspektů, které můžeme nějak ovlivnit, dále z našich kritérií environmentálního profilu, postojů a stanovisek externích zainteresovaných stran.

Nezapomeneme přitom na skutečný a úplný rozsah svých aktivit, výrobků a služeb, organizační strukturu, celkovou i dílčí podnikatelské strategie a samozřejmě na svou environmentální politiku.

Potřebovat budeme i informace potřebné ke splnění právních a jiných požadavků; základní znalost environmentálních nákladů a přínosů našich aktivit a informace potřebné pro analýzu finančních důsledků, které souvisí s environmentálním profilem.

Informace pro hodnocení environmentálního profilu musíme shromažďovat důsledně.

Pro pochopení některých trendů ve vývoji environmentálního profilu můžeme potřebovat i informace o místním, regionálním, národním nebo globálním stavu životního prostředí a kulturních a sociálních faktorech, které mohou ovlivnit náš environmentální profil.

Management organizace musí identifikovat definovat a zajistit finanční, materiální a lidské zdroje, které jsou pro provedení EPE zapotřebí.

Při nedostatku zdrojů či informací může organizace výchozí rámec EPE organizace omezit na ty prvky svých činností, výrobků a služeb, které management pokládá za prvořadou prioritu. Časem bude potřeba výchozí rámec EPE rozšířit tak, aby pokrýval i ty prvky činností, výrobků a služeb, které se dříve v rámci EPE nehodnotily.

Příklad postupu stanovení rámce EPE:

·        Identifikujte environmentální aspekty, jejich relativní významnost a možné dopady u vlastních činností, výrobků a služeb organizace.

·        Použijte informace o stavu okolního životního prostředí k identifikaci činností, výrobků a služeb organizace, které ho mohou významně ovlivnit.

·        Zjistěte co víte o svých materiálových a energetických vstupech, produkovaném znečištění, zejména odpadech a emisích do ovzduší a vod a určete míru rizika, které s nimi souvisí.

·        Zjistěte  názory zainteresovaných stran (zaměstnanců i externích) a použijte těchto informací ke stanovení významných environmentálních aspektů organizace.

·        Identifikujte činnosti organizace, na něž se vztahují právní regulace a požadavky.

·        Proveďte posouzení produktů vaší organizace s ohledem na environmentální dopady, které s nimi souvisí, především jejich návrh, vývoj, výrobu, distribuci, údržbu, použití, opakované použití, recyklaci a likvidaci.

·        Stanovte a je-li to možné, vyhodnoťte ty činnosti organizace, které mají nejvýznamnější environmentální náklady nebo přínosy.