Více času na podstatné

Vláda rozjednala novelu stavebního zákona, novelu o ochraně ovzduší schválila

12.09.2016 23:35

VÝSLEDKY Vláda na svém dnešním zasedání rozjednala projednávání novely stavebního zákona, který předkládá ministerstvo pro místní rozvoj s rozpory. Rozpory podle ministryně K. Šlechtové jsou jednak politického rázu o kterých bude muset vláda rozhodnout, a také odborného rázu, které se týkají především spolupředkladatele - tedy ministerstva životního prostředí. "Zbylé rozpory jsme schopni vykomunikovat na příštím jednání vlády, kde bude tento zákon zařazen," uvedla ministryně Karla Šlechtová na tiskové konferenci (od 2:40 minuty). Vláda dále projednala a schválila novelu zákona o ochraně ovzduší týkající se motorových paliv. Návrh opatření MPO na zlepšení struktury vozového parku v České republice vláda odložila (více ZDE).

 

 

Stavební zákon

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) mění kromě zákona o územním plánování a stavebním řádu i dalších 43 souvisejících právních předpisů. Novela stavebního zákona má podle předkladatele - ministerstva pro místní rozvoj (MMR) přinést zefektivnění povolovacích řízení, jejich zkrácení a současně i zavádí možnost pouze jednoho povolovacího řízení - tzv. koordinované řízení. Změny provedené ve stavebním zákoně jsou promítnuté i do dalších souvisejících zákonů. Rozsáhlejší změny jsou provedeny v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí a v zákoně o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

Návrh zákona je vládě předkládán s rozpory. Nejvíce rozporů zůstává v následujících oblastech: 

  • vodní díla (MZE brání vést koordinované řízení také u souboru staveb, kde stavbou vedlejší je vodní dílo, které slouží k nakládání s vodami, pro něž je třeba povolení),
  1. Varianta č. 1: V případě souboru staveb, kde stavbou vedlejší je stavba vodního díla, která vyžaduje povolení k nakládání s vodami, nebude stavba tohoto vodního díla projednána v rámci souboru staveb, ale bude o ní vedeno samostatné řízení.
  2. Varianta č. 2: V případě souboru staveb, kde stavbou vedlejší je stavba vodního díla, která vyžaduje povolení k nakládání s vodami, bude vedeno společné řízení o všech stavbách, včetně vodního díla, v jehož rámci bude vydáno vodoprávním úřadem také povolení k nakládání s vodami.
  3. Varianta č. 3: V případě soboru staveb, kde stavbou vedlejší je stavba vodního díla, která vyžaduje povolení k nakládání s vodami, bude odložena vykonatelnost společného povolení až do doby nabytí právní moci povolení k nakládání s vodami.

 

  • zrušení zmocnění pro hlavní město Prahu k vydání pražských stavebních předpisů
  • závazná stanoviska koordinující využití území, Svaz měst a obcí ustanovení odmítá, 2 kraje ho chtějí jinak, bylo vyhověno jen částečně.

 

Na úseku územního plánování dochází mimo jiné k těmto změnám stavebního zákona:

  • zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací v případech, kdy nebudou vyžadovány varianty řešení; v takových případech na rozhodnutí o pořízení aktualizace nebo změny bude navazovat přímo zpracování návrhu, v těchto případech se dále navrhuje sloučit společné jednání a veřejné projednání návrhu změny nebo aktualizace územně plánovací dokumentace,
  • cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů bude prodloužen z 2 na 4 roky, ustanovení o průběžných aktualizacích doplňujících databáze při vzniku nových skutečností se nemění,
  • bude umožněno využití údajů o území a územně analytických podkladů pro veškeré činnosti veřejné správy (dosud omezeno na územní plánování),
  • ve vztahu k správnímu řádu a  soudnímu řádu správnímu budou zkráceny lhůty pro podání návrhu na přezkum opatření obecné povahy na 1 rok ode dne nabytí jeho účinnosti, dosavadní 3 roky u územně plánovací dokumentace působí velkou nestabilitu a nejistotu v území a zejména komplikují přípravu území pro výstavbu,
  • v  navazujících řízeních, v rámci kterých budou posuzovány záměry na provedení změn v území, budou soulad s územně plánovací dokumentací, stejně jako naplňování cílů a úkolů územního plánování a koordinace využití území zajišťovány formou závazných stanovisek úřadu územního plánování nebo krajského úřadu,
  • podmínkou účinnosti aktualizace a změny územně plánovací dokumentace bude zveřejnění úplného znění této dokumentace po aktualizaci nebo změně z důvodu odstranění pochybností o aktuálním znění platné územně plánovací dokumentace,
  • územní studii bude smět nechat zpracovat i žadatel/investor, a to z důvodu urychlení přípravy území pro realizaci záměru na provedení změny v území,
  • dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu.

 

Na úseku územního rozhodování a stavebního řádu dochází mimo jiné k těmto změnám stavebního zákona:

  • zavedení možnosti spojení územního a stavebního řízení do jednoho společného řízení (v dosavadním legislativním procesu nazývaným koordinované řízení) s vydáváním jednoho rozhodnutí, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (vybraných staveb speciálních a jiných); příslušným k vedení tohoto řízení u obecných staveb bude obecný stavební úřad, u vybraných dopravních staveb speciální stavební úřad, u vodních děl příslušný vodoprávní úřad, u vybraných energetických staveb Ministerstvo průmyslu a obchodu,
  • integrace procesu posuzování vlivů na životní prostředí do koordinovaného řízení nebo do samostatného územního řízení,
  • navrácení kolaudačního řízení v případech, kdy nebude možné vydat kolaudační souhlas.

 

Ochrana ovzduší

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Cílem návrhu zákona je provedení částečné transpozice směrnice Rady (EU) 2015/652, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Hlavní navržené změny:

  • Návrh dává možnost dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty do minimálního povinného podílu biopaliv podle § 19 zákona o ochraně ovzduší zohlednit dvojnásobně množství biopaliv vyrobených ze surovin obsažených v příloze IX části A i B směrnice 2015/1513 (biopaliva z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a pokročilá biopaliva).
  • Doplňuje se ustanovení, na jehož základě si dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty budou moci do snížení emisí skleníkových plynů zohlednit zemní plyn či zkapalněný ropný plyn, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu a případně vodík, které pro dopravní účely dodali oni sami či je dodala jiná osoba, s kterou uzavřou smlouvu o společném plnění povinnosti.
  • Dle směrnice Rady 2015/652/EU mohou nově dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot i prostřednictvím tzv. snížení emisí z těžby. Navrhuje se proto vložit nový § 20a, který stanoví možnost zohlednění snížení emisí z těžby do povinnosti snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot obsažené v § 20 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší a povinnost pro dodavatele motorového benzínu a motorové nafty zasílat Ministerstvu životního prostředí zprávy (hlášení) o ušetřených emisích z těžby.
  • Navrhuje se úprava sankce za nesplnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů podle § 20 zákona o ochraně ovzduší. Platné znění zákona umožňuje uložit pouze pokutu do výše 10 milionů Kč, která by však v praxi neměla odrazující charakter. Výše pokuty za nesnížení emisí skleníkových plynů se proto navrhuje stanovit jako součin množství emisí skleníkových plynů v kgCO2, které zapříčinilo nesplnění povinnosti, a částky 15 Kč.