Vláda schválila zprávu o životním prostředí, jednotná metodika k odpadům stále s otazníkem

VÝSLEDKY Vláda na dnešním zasedání schválila jednak Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie pro rok 2016 (tzv. EFEKT), Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2014, Národní akční plán čisté mobility a v neposlední řadě akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství.

Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes vládu informoval o stavu životního prostředí České republiky v roce 2014. Podle závěrů vycházejících ze 42 indikátorů členěných do 10 základních tematických kapitol nebyl stav životního prostředí v ČR ani v roce 2014 vyhovující. A to i přesto, že průběžně klesá negativní vliv národního hospodářství na životní prostředí. Další podrobnosti ministerstva ke Zprávě najdete ZDE, kde si můžete Zprávu stáhnout včetně statistické ročenky.

Součástí předložené Zprávy je také informace o odpadech. Agregátní administrativní údaje Ministerstva podle ČSÚ nerespektují mezinárodně uznávané standardy a od oficiálních statistik se liší. Jejich oficiální statistikou disponuje Český statistický úřad, což opakovaně potvrdil např. Eurostat, uvedl dnes ČSÚ v tiskové zprávě.

V roce 2014 bylo v Česku podle statistických dat ČSÚ postavených na zásadách evropského statistického systému vyprodukováno celkem 23,8 miliónu tun odpadů, z toho 3,3 miliónu tvořil komunální odpad. Podle administrativních zdrojů dat resortu životního prostředí však byla celková loňská produkce odpadů 32,2 miliónů tun, přičemž komunální odpad činil 5,3 miliónu. Rozdíly se ale týkají i dalších údajů. Např. dle ČSÚ bylo v loňském roce skládkováno 1,8 miliónu tun komunálního odpadu, což je 56 % celkového množství.

Údaje z informačního systému Ministerstva podle ČSÚ nelze v dané podobě čerpat pro potřeby statistiky např. proto, že lze předpokládat administrativní navyšování objemu produkce odpadu. Při předávání dílčích druhů odpadů mezi provozovnami totiž dochází k jejich překódování a několikanásobnému započítávání. V administrativním systému resortu také nejsou plně využívány evropsky harmonizované statistické klasifikace a číselníky, což způsobuje nejednoznačné zařazení odpadů v kategoriích produkce i nakládání. Statistiku - Produkce, využití a odstranění odpadů – 2014 najdete na stránkách ČSÚ ZDE.

Na programu dnešního jednání vlády byl i bod, který se tématicky týkal právě plnění úkolu k porovnání metodik pro výpočet celkové produkce odpadů používaných Ministerstvem životního prostředí a Českým statistickým úřadem. Bod byl vládou znovu odložen.

Národní akční plán čisté mobility

NAP CM vychází z evropské směrnice, která v případě elektromobility a zemního plynu (a částečně rovněž vodíku) stanoví členským státům povinnost rozvíjet příslušnou infrastrukturu dobíjecích a plnících stanic. NAP CM stanoví požadavky na výstavbu plnících a dobíjecích stanic s časovým horizontem mezi léty 2020 - 2030. 

Podpora nízkoemisních vozidel má podle MPO přispět ke snížení produkce emisí ze sektoru silniční dopravy, a to především ve městech a aglomeracích, kde je doprava hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší. Kromě pozitivních dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatel přinese rozvoj čisté mobility též menší závislost na ropě 
a představuje obrovský potenciál pro český automobilových průmysl.

Kromě posouzení současného stavu a budoucího rozvoje trhu obsahuje proto materiál i řadu opatření, která by bylo vhodné postupně v dalších letech realizovat, aby se podařilo zvýšit počet elektromobilů a vozidel na alternativní pohon na českých silnicích a vybudovat pro ně potřebnou infrastrukturu.

Materiál v souladu s uvedenou směrnicí cílí na ta alternativní paliva, která jsou „na prahu plného komerčního využití“. To se tedy netýká například LPG a biopaliv. Evropská směrnice konstatuje, že „infrastruktura LPG je poměrně dobře rozvinutá a zahrnuje značné množství již funkčních plnicích stanic v Unii“. Na druhou stranu NAP CM nenavrhuje ani žádné omezení současného stavu, kdy je LPG podporováno na bázi nižší spotřební daně. Rovněž biopaliva jsou zde zmíněna pouze okrajově s odkazem, že jejich problematikou se bude detailně zabývat Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů.

Podle plánu by mělo v Česku za deset let jezdit 95.000 elektromobilů a aut na hybridní pohon. Motivovat motoristy k pořízení elektromobilu by měla podpora v podobě dorovnání nákladů na jejich pořízení a provoz na úroveň aut s konvenčními spalovacími motory. Podporu předkládající ministerstvo průmyslu odhaduje v prvních letech na zhruba 200.000 korun. Dále by měly vzniknout parkovací místa pro bezplatné parkování elektromobilů a stanice pro rychlé dobíjení aut na elektrický pohon. Obdobná opatření by se měla týkat i aut na stlačený zemní plyn. Uvažuje se rovněž o úlevách na dálničních známkách, nižší silniční dani, možností rychlejšího odepisování aut na alternativní pohon nebo odstranění zákazu parkování aut na CNG v podzemních garážích. Auta na alternativní pohon by při svých nákupech měla preferovat státní správa.

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie pro rok 2016

Vláda dnes také schválila materiál Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2016, který zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program byl připraven s rozpočtem 80 milionů korun, kdy 30 milionů korun bude hrazeno ze státního rozpočtu a 50 milionů korun z výnosů z prodeje emisních povolenek.

EFEKT je národní dotační program zaměřený na efektivní nakládaní s energií a do určité míry je zároveň doplňkovým programem pro operační programy OP PIK, OP ŽP, IROP a národní programy jako je Nová zelená úsporám. Státní program je zřízen v návaznosti na zákon o hospodaření energií a jeho ustanovení má přímou souvislost s implementací evropské legislativy. Státní program je také součástí schváleného národního akčního plánu energetické účinnosti.

Program EFEKT se zaměřuje zejména na:

1. Podporu malých investičních akcí pro veřejný sektor při snižování energetické náročnosti budov a v oblasti veřejného osvětlení.
2. Podporu veřejné osvěty a vzdělávání v oblasti efektivního nakládání s energií v domácnostech, v podnikatelském a veřejném sektoru. Podporované je bezplatné poradenství, vydávání publikací a pořádání vzdělávacích akcí.
3. Podporu energetického managementu ve veřejné správě.
4. Podporu projektů na území hlavního města Prahy.

Nespornou výhodou je poměrně nízká administrativní náročnost pro žadatele, pro které může být také zajímavé pravidlo ex ante, což znamená, že dotace je možné čerpat dopředu a nikoli až po ukončení akce, jako tomu je u většiny ostatních programů. To usnadňuje provést úsporná opatření také malým obcím.

Pro rok 2016 došlo k navýšení rozpočtu Programu oproti minulým rokům, a to na 80 mil. Kč. Z tohoto důvodu došlo u některých aktivit k navýšení maximální výše dotace a také k navýšení procent uznatelných nákladů. Program navíc zařadil tři nové aktivity, jednu investičního a dvě neinvestičního charakteru.

Projekty je možné přihlásit do 28. února 2016. Výjimkou jsou žádosti o dotaci na Energetická konzultační a informační střediska, které je potřeba připravit a podat ještě do konce letošního roku. Všechny informace, včetně potřebných formulářů a přesného návodu k podání projektů jsou dostupné na webové adrese MPO a na portálu www.mpo-efekt.cz.

Ekologické zemědělství

Prioritními oblastmi plánu do roku 2020 jsou například ekonomická životaschopnost ekofarem, trh s biopotravinami a jejich spotřeba a přínosy ekozemědělství pro životní prostředí. Zatímco předchozí akční plány kladly důraz na nárůst ploch, nový plán se více soustředí na kvalitativní a produkční ukazatele.

V roce 1990 hospodařily podle zásad ekologického zemědělství v ČR jen tři farmy, v polovině roku 2015 to bylo již 4 200 podniků, a to na výměře zhruba 500 000 hektarů, což představuje přes 12 % z celkové výměry zemědělského půdního fondu ČR. Podle metodiky FADN (Zemědělská účetní datová síť) byla v roce 2013 celková produkce ekologických farem odhadnuta na 4,71 miliardy korun. Pokud jde o celkový obrat biopotravin realizovaný českými výrobci a distributory, dosáhl v roce 2013 více než 2,7 miliardy korun (včetně vývozu). V ČR spotřebitelé utratili za biopotraviny 1,95 miliardy korun, což je meziroční růst 9,5 %. Oproti roku 2005 vzrostl trh téměř čtyřnásobně.

ČR se řadí na přední místa v rozloze ekologicky obhospodařovaných ploch, patří mezi 20 zemí s největší výměrou půdy v ekologickém zemědělství (v rámci EU je devátá) a mezi deset zemí světa s nejvyšším podílem ploch v ekologickém zemědělství na celkové zemědělské půdě (v rámci EU je čtvrtá za Rakouskem, Švédskem a Estonskem). Specifikum si ČR drží také v průměrné velikosti ekofarem (127 ha v roce 2014), kdy jde o největší výměru po Slovensku a Spojeném království. Průměr EU se pohybuje kolem 40 hektarů.

Výsledky jednání vlády:

• Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie pro rok 2016 - tzv EFEKT (schváleno) - více k návrhu programu na rok 2016 se dočtete ZDE

• Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2014 (schváleno)

• Informaci Ministerstva životního prostředí o plnění úkolu k porovnání metodik pro výpočet celkové produkce odpadů používaných Ministerstvem životního prostředí a Českým statistickým úřadem (odloženo)

• Národní akční plán čisté mobility (schváleno)

• Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016 - 2020 (schváleno)