Středočeské Kněžice vyrábí vlastní teplo a elektřinu

Kněžice dostaly letos opět cenu za svou energetickou soběstačnost v soutěži Středočeská vesnice roku. Postavili si vlastní bioplynku, která domácnosti zásobuje teplem a teplou vodou, vyrobenou elektřinu prodávají do sítě a ještě zpracují veškerý biologický odpad v obci. Projekt je v Česku zatím naprostým unikátem.

Bioplynová stanice funguje k Kněžicích od roku 2006. Vesnice má asi 500 obyvatel a bioplynka vyrobí elektřinu pro dvakrát víc lidí, než v Kněžicích bydlí. Zároveň zásobuje teplou vodou většinu obyvatel obce

Kněžičtí navíc zužitkují a využijí veškerý odpadní materiál. „Nemusíme mít kanalizaci, protože v bioplynce zpracujeme obsahy septiků a žump, zbytky zeleniny, rovněž odpady z jídelen a restaurací, prasečí i hovězí kejdu nebo čistírenský odpad,“ říká starosta obce Milan Kazda. Jejich bioplynka zpracovává biologická odpad i z výroben v okolních obcích a nedalekém Městci Králové.

Celý projekt stál 138 milionů korun. Velkou část pokryly dotace a 42 milionů korun si musela obec zaplatit sama. „Museli jsme si půjčit od banky, obec s pětimilionovým rozpočtem na to samozřejmě neměla peníze,“ vysvětluje starosta. Obec, aby získala dotaci a půjčku, musela mít na začátku smlouvy o odběru tepla se svými budoucími zákazníky, v tomto případě obyvateli obce.  Z původních 120 zájemců o připojení je nakonec 150.

Investice by se měla do patnácti let vrátit. Obec nepotřebuje budovat kanalizaci. "Navíc odpad, který zemědělci vyprodukují, my zpracujeme, máme z toho užitek a zpracovaný opad ve formě digestátu, tedy kvalitního organického hnojiva jim vrátíme k dalšímu využití. Kruh se tak uzavře,“ dodává Kazda. V obci také postavili například domov pro seniory. „V domově spotřebovávají naše teplo, vznikly tak pracovní místa, senioři nám platí nájem.

Bioplynka zpracovává odpadní a další biologický materiál jako je vepřová a hovězí kejda, obsahy septiků, čistírenský a lihovarnický odpad, zelenina vrácená ze supermarketů, zbytky z hospod a jídelen, krev z jatek a podobně. Živočišný odpad se pasterizuje na 70 stupňů a vše se pak pomocí obrovských automatických šneků a promísí a putuje do speciálních obrovských fermentorů, kde za mokra dochází k procesu zvanému fermentace. Přitom se uvolňuje bioplyn, který se usazuje u stropu fermentoru.

Problematikou tzv. "Energeticky soběstačných obcí" se pravidelně tématicky věnují konference OZE 2010 až 2012. Konference pořádá CEMC. Další informace k tomuto tématu z konference OZE2012 získáte ZDE.

Bioplyn se pak spaluje v silných spalovacích motorech a tím se vyrábí elektřina.  Motory, které spalují bioplyn se musejí chladit. Chladí se pomocí potrubí se studnou vodou. „Voda se od motorů zahřeje až na teplotu 85 stupňů a pak teče do potrubí a vytápí přes 90 procent domácností obce, zároveň ji lidé používají jako užitkovou,“ vysvětluje Kazda.

K teplovodu je dnes připojeno 150 domácností a další jeví zájem.  „Několik chalupářů se dušovalo, že se tu chtějí na důchod usadit, takže bychom chtěli bioplynku rozšířit a připojit i je,“ říká starosta. Pevná složka, která vznikne fermentací, se nazývá digestát a slouží místním zemědělcům jako výborné hnojivo.

Elektrický proud putuje do sítě a je prodáván společnosti ČEZ Distribuce, protože obec nemá vlastní elektrickou síť. Výkupní ceny elektřiny jsou ovšem asi o dvě třetiny nižší než ty, za které ji kupuje koncový spotřebitel. Takže občané za proud stejně platí, nicméně stále je to méně než běžná domácnost platí za noční proud. Podle starosty bioplynka vyrobí asi dvakrát víc elektřiny, než by obec spotřebovala.

Díky teplovodnímu vytápění obyvatelé Kněžic vyřadili z provozu svoje kotle. „Dřív jsme doma topili dřevem a uhlím. Teplo z bioplynky si moc chválíme. Je to levné a také pohodlné. Zapnete kolečko a topíte,“ říká Ludmila Římalová, která žije a pracuje jako uklízečka přímo v obci. „Kotle si ale hodně místních nechalo, pro jistotu. Mohou je kdykoli zapojit do ústředního topení,“ dodává Kazda.

Obec teplem z bioplynky zásobuje také místní školku, školu, obecní úřad a domov seniorů. Výrazně tím tedy ušetří i za vytápění těchto veřejných budov. „V zimě se nám tu bez kouře krásně dýchá,“ pochvaluje si Římalová. Podle místních milovníků přírody se v obci a okolí výrazně zlepšilo ovzduší. Vrátilo se sem spoustu druhů brouků, třeba roháč nebo chroust.

Zdroj: magazín Nazeleno.cz (částečně upraveno)