Průzkum azbestu důležitá „maličkost“ každé rekonstrukce

Ve většině zemí Evropské unie a v USA je obvyklé, že majitel nebo správce budovy by měl vědět, kde se v jeho objektu nachází azbestový materiál a jak je nebezpečný. V některých zemích je tato povinnost přímo určena zákonem (např. Německo). V České republice je tato povinnost stanovena zákonem pouze tehdy, provádí-li se rekonstrukční nebo demoliční práce.
Toto opatření je zakotveno ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb (s platností od 1. 1. 2007), která v příloze č. 4 stanovuje rozsah a obsah dokumentace bouracích (rekonstrukčních) prací a to tak, že povinnou součástí dokumentace je část A až F. Část B „Souhrnná technická zpráva“ musí zahrnovat výsledky stavebního průzkumu, včetně ověření přítomnosti azbestových materiálů ve stavbě. V praxi to znamená, že pověřený stavebník musí obdržet před zahájením prací od investora (popř. projektanta) odborné posouzení, zdali dotčený objekt neobsahuje azbestové materiály (a to i v případě, že výskyt azbestu bude zcela zjevný).
Zodpovědný správce (majitel) budovy myslí na azbestový průzkum již s časovým předstihem. Běžnou praxí zahraničních firem bývá, že si nechávají azbestový průzkum zpracovat preventivně dopředu tak, aby v případě náhlé havarijní situace v objektu měli přesné informace o výskytu životu nebezpečných materiálů v objektu.
Je známo, že jakýkoliv zásah do azbestových materiálů, které jsou součástí objektu, přináší velmi značná rizika ohrožení zdraví zaměstnanců nebo obyvatelů objektu. V přímém ohrožení kontaminace azbestovými vlákny jsou pak samotní pracovníci provádějící přidělené rekonstrukční (demoliční) práce.
Azbestové průzkumy provádí inspekční orgány a zkušební laboratoře akreditované na stanovení koncentrace anorganických vláken ve vzduchu a stanovení přítomnosti anorganických vláken ve stavebních a ostatních materiálech. Laboratoře disponují potřebným vybavením, takže jsou schopny precizně rozlišit azbestová vlákna od jiných.
Výsledkem azbestového průzkumu by měla být informace o výskytu a množství azbestu v objektu a zároveň i stanovení stupně nebezpečnosti a naléhavosti odstranění těchto materiálů. V případech, kdy je investor rozhodnutý, že bude provádět rekonstrukci objektu nebo jeho likvidaci, se stupeň naléhavosti neurčuje, pouze se zpracovává podrobné zjištění výskytu azbestových materiálů v objektu.
Renomované akreditované laboratoře poskytují rovněž potřebné informace, na základě kterých lze zpracovat technologický postup odstranění těchto materiálů na konkrétní objekt. Tento technologický postup by pak měl být nedílnou součástí každé zadávací projektové dokumentace.

Příklady častého výskytu
Azbestová vlákna jako příměs stavebních dílů byla důvodem ke zlepšení jejich pevnosti a dále výrazné zlepšení a zajištění požární odolnosti. I když výroba a použití takovýchto materiálů je zakázána od roku 2004, budeme objekty s azbestem potkávat ještě mnoho dalších let.
• Eternitová střešní krytina – Asi nejrozsáhlejší výskyt v ČR. Střešní krytiny s obsahem azbestu se vyráběly v mnoha variacích, ať už to byly střešní šablony, nebo vlnité střešní krytiny v mnoha barevných kombinacích. Eternitové střešní krytiny nepotkáte jen na střechách. Česká „lidová tvořivost“ z nich dokázala postavit mimo jiné i ploty, ohrádky, ba dokonce i kompletní obvodový plášť budovy.
• Boletický panel – jeden z nejpoužívanějších systémů opláštění budov. Z vnější strany skleněná deska, vnitřní část Boletického panelu pak tvoří systém azbestocementových desek s výplní ze skelných nebo minerálních vláken.
• Montované domky – Montované dřevěné stavby, chráněné z důvodu nebezpečí požáru azbestocementovými deskami. Tyto desky se rovněž používaly na vnitřní příčky a stropy. Jedná se především o stavby tzv. dočasného typu, které mnohdy přežily svou plánovanou životnost o několik desítek let a ještě dnes slouží např. jako ubytovny, kancelářské prostory, sklady, či dokonce školy, nebo školky.
• Panelové domy – V panelových domech bylo mimořádně rozšířeno používání azbestocementových trubek na kanalizační svody, na odvětrávání v šachtách a někdy i na přívodní potrubí.
• Elektroinstalace – Velmi rozšířené (a předepsané původní normou pro elektrické rozvody) bylo použití azbestových destiček jako podkladů pod světla, nebo pod krabice elektrických rozvodů, kde je podkladem dřevěná konstrukce. Azbestové materiály se rovněž často vyskytují v akumulačních elektrických topidlech. Jedná se zpravidla o měkké desky s vysokým obsahem azbestu, které se při manipulaci snadno rozpadají.
Obecně lze konstatovat, že azbestové materiály v budovách lze objevit v menší, či větší míře v každém objektu postaveném před rokem 1990. V některých budovách je výskyt azbestu zcela zjevný již na první pohled, ale existují i objekty, kde odpověď na naší otázku o výskytu azbestu umí dát pouze odborník.
Riziko výskytu azbestu v budovách nelze podcenit. Životnost materiálů není nekonečná a možná právě teď se stává vaše budova životu nebezpečná, nejen pro vás, ale i pro vaše nejbližší okolí.

Ing. Jiří Šulc
E-mail: azbest@seznam.cz

Zdroj: Odpadové fórum 3/2008