MŽP ke zprávě o životním prostředí za rok 2016

Stav životního prostředí se ve srovnání s rokem 2015 výrazně nezměnil. I přes zvyšující se zátěž, způsobenou rostoucí ekonomikou a zlepšující se životní úrovní obyvatel, se vyprodukovalo méně odpadů, do řek se dostalo méně fosforu, zvětšily se lesní a zatravněné plochy pro udržení vody v krajině. Více se také využívala environmentálně příznivější železnice, a to jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Stejně jako v roce 2015, tak i vloni přes výraznou finanční podporu stagnovala kvalita ovzduší. Jistou zátěž dále přinesly i rozkolísané hydrometeorologické podmínky související se změnou klimatu (průměrná roční teplota 8,7 °C byla o 1,2 °C vyšší než dlouhodobý normál 1961–1990).

Se Zprávou o životním prostředí ČR za loňský rok, kterou každoročně připravuje rezortní organizace MŽP CENIA, se zítra na svém jednání seznámí vláda (více k jednání vlády ZDE).

VODA

Pokračující sucho nemělo výraznější vliv na vodní zdroje. Jakost vody v tocích kolísala v závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách a na míře využívání minerálních hnojiv a agrochemikálií v zemědělství. Kvalita koupacích vod se trvale zlepšuje. Citlivějším a technologicky vyvinutějším monitoringem dochází k odhalení většího spektra potenciálně škodlivých látek v podzemních a povrchových vodách, než tomu bylo dříve. MŽP nadále pokračuje v realizaci opatření v boji proti suchu i ve snaze o nastavení regulačních nástrojů pro šetrné využívání vody a omezování znečištění povrchových a podzemních vod.

Celkové odběry povrchové a podzemní vody meziročně v roce 2016 vzrostly o 2,0 %, což bylo dáno především výkyvy počasí.

Meziročně došlo ke snížení množství vypouštěného fosforu o 6,4 %. Koncentrace fosforu v povrchových vodách je však stále příliš vysoká na to, aby došlo k podstatnému omezení procesu eutrofizace povrchových vod.

Ve srovnání s rokem 2015 bylo v roce 2016 připojeno na veřejnou kanalizaci 84,7 % obyvatel ČR (nárůst o 0,5 p.b.), provozováno bylo 2 554 čistíren odpadních vod (nárůst o 2,4 %). Počet ČOV s dočištěním odpadních vod, zejména s odstraněním fosforu, se zvýšil o 6 % (na 1 382).

OVZDUŠÍ

Kvalita ovzduší v ČR se v porovnání s rokem 2015 víceméně neměnila. Nevyhovovala především v oblastech, kde se kombinuje více zdrojů znečištění – doprava, průmyslová výroba, přenos znečištění ze zahraničí a znečištění z lokálního vytápění domácností. Lokální topeniště mají zásadní vliv na emise do ovzduší. V roce 2015 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. se na celkových emisích suspendovaných částic PM10 podílelo vytápění domácností ze 36,4 %, na emisích karcinogenního B(a)P dokonce z 97,3 %.

MŽP očekává, že se situace bude měnit s ohledem na probíhající kotlíkové dotace. Jejich efekt pro zlepšení kvality ovzduší v ČR sledujeme měřením v 8 obcích ČR, které potrvá do ukončení kotlíkových dotací, tzn. do zimy 2022/2023.

V roce 2016 došlo opakovaně na zatížených lokalitách ČR k překročení imisního limitu pro suspendované částice PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon (u PM10 a PM2,5 se jedná především o Moravskoslezský a částečně i Ústecký kraj). Na čtyřech dopravně zatížených lokalitách v Praze a Brně byl překročen roční imisní limit pro NO2.

Meziročně došlo k poklesu emisí SO2 o 12,8 % a emisí NOx o 4,4 %, a to především díky postupnému zpřísnění emisních limitů u velkých průmyslových zdrojů, dále klesly i emise VOC, TZL a CO. U těžkých kovů nejvíce klesají emise niklu a olova, mezi jejichž hlavní zdroje patřily silniční doprava, veřejná energetika a výroba tepla.

PŮDA

Výměra orné půdy se i v roce 2016 snížila ve prospěch trvalých travních porostů (o 0,3 %), což je z pohledu protierozní ochrany, ochrany kvality vod a udržení vody v krajině i zachování biodiverzity pozitivní. Celková výměra zemědělského půdního fondu však v ČR dlouhodobě klesá, a to především ve prospěch zastavěných a ostatních ploch, meziročně o 0,1 % (tj. o cca 10 ha denně).

Na území ČR je potenciálně ohroženo 56,7 % zemědělské půdy vodní erozí, z toho 17,8 % erozí extrémní. Větrnou erozí je ohroženo 18,3 % zemědělské půdy. Jde o setrvalý stav, na který MŽP reaguje projednávanou protierozní vyhláškou v návaznosti na kompetence vymezené novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z r. 2015, která by mohla vstoupit v platnost v průběhu příštího roku.

Tempo fragmentace krajiny se nesnižuje, a to ani přes zpomalení úbytku nefragmentovaných ploch.

Zvolna roste podíl ekologicky obhospodařované půdy, nicméně převládá obhospodařování především trvalých travních porostů (82,6 %). V roce 2016 hospodařilo v ČR již 4 243 subjektů, což je o 3,6 % více než v roce 2015.

PŘÍRODA

Trendy vývoje ptačích populací jsou významným indikátorem poukazujícím na stav biodiverzity. Jejich dlouhodobý vývoj odráží změny ve využívání krajiny, celkové změny v ekosystémech i změnu klimatu. Negativní dlouhodobý a celoevropský trend úbytku ptačí populace pokračuje i v ČR. K nejvýraznějšímu poklesu početností ptačích populací dochází v zemědělské krajině, což je zejména dáno její proměnou, především intenzifikací zemědělské výroby a v horských a podhorských oblastech pak opouštěním zemědělské půdy.

Od roku 1982 početnost populací běžných druhů ptáků v ČR setrvale klesá, u lesních druhů poklesla o 14,9 %, u ptáků zemědělské krajiny o 33,5 %.

Díky zvláště chráněným územím a evropské soustavě Natura 2000 bylo v roce 2016 chráněno 23,0 % plochy ČR.

LESY

Celková výměra lesních pozemků v roce 2016 stoupla o 1 380 ha a plocha lesa tak činila 33,0 % území. Druhová skladba lesních porostů se pozvolna přibližuje přirozené struktuře lesů. V roce 2016 bylo odlistěním (defoliací) v kategorii starších porostů (60 let a více) poškozeno 74,8 % jehličnanů a 41,9 % listnáčů. V mladších porostech byla situace příznivější. Špatný zdravotní stav zejména starších lesních porostů je důsledkem intenzivního imisního zatížení lesních ekosystémů v uplynulých desetiletích a aktuálně především projevem změny klimatu (vlivem sucha v kombinaci se zvyšujícími se teplotami) a působením podkorního hmyzu a houbových chorob. V důsledku těchto vlivů probíhá rozsáhlé hynutí smrku zejména na střední a severní Moravě a v jižní části Českomoravské vysočiny, což se pravděpodobně promítne i do míry defoliace v příštích letech. Uvedená data potvrzují nezbytnost realizovat opatření vyplývající z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, která jsou zaměřena především na pěstování lesů ve větším souladu s přírodními procesy (omezování holosečí), využívání stanovištně vhodných dřevin (náhrada smrku v nižších a středních polohách listnatými dřevinami a jedlí) a omezení škod způsobovaných přemnoženou zvěří. Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, v roce 2016 tvořil 26,7 % z celkové plochy lesa.

DOPRAVA

Meziročně narostl výkon osobní dopravy o 4,5 %. Veřejná osobní doprava v ČR se v roce 2016 na výkonech osobní dopravy (vyjma letecké) podílela jednou třetinou.

Dlouhodobě klesají emise znečišťujících látek z dopravy u NOx, VOC a CO, rostou však emise skleníkových plynů z dopravy CO2 a N2O (meziroční nárůst o 4,1 %, resp. o 4,4 %), což je dáno růstem spotřeby paliv a energií v dopravě. Současně také rostou emise PAH (meziročně o 4,3 %). Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dopravě v roce 2015 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. dosáhl 6,5 %. Cíl využívání OZE v dopravě stanovený na 10 % energie z OZE v dopravě do roku 2020, tak zatím plněn není. MŽP proto kontinuálně podporuje rozvoj alternativní dopravy a zejména rozvoj elektromobility.

V roce 2016 se zvýšil přepravní výkon environmentálně příznivější železnice v nákladní i osobní dopravě o 6,6 %.

ENERGIE a VYTÁPĚNÍ

Výroba elektřiny se v roce 2016 snížila o 0,7 %, polovinu její produkce (50,4 %) vyrobily parní elektrárny na pevná paliva, které spalují zejména uhlí.

Dalším významným zdrojem je jaderné palivo (28,9 %). Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 stagnuje na hodnotě 9 300 GWh za rok.

Vyšší výroba energie z parních elektráren na pevná paliva kompenzovala především odstávky v jaderných elektrárnách, např. výroba v JE Dukovany byla vloni nejnižší od roku 1988. Letošní rok 2017 má být posledním rokem s několikaměsíční odstávkou některých bloků, v roce 2018 tak lze počítat opět s nárůstem podílu jádra na výrobě elektřiny na úkor uhlí.

SPOTŘEBA a ODPADY

Nadále se daří snižovat celkovou energetickou i materiálovou náročnost hospodářství i domácností. Přesto, že v roce 2016 vzrostla průmyslová produkce o 3,5 %, klesla výroba elektrické energie i konečná spotřeba energie.

V roce 2016 došlo k poklesu produkce odpadů, zejména vlivem poklesu stavební produkce. Odpady obecně využívat umíme. Z 34,2 milionů tun všech odpadů bylo využito 85 %, z toho 82 % materiálově a 3 % energeticky. Ale u komunálních odpadů jsme dokázali využít jen polovinu vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 38 % materiálově a 12 % energeticky (více zde.)

Produkce obalových odpadů meziročně 2015–2016 vzrostla o 5,7 % na 1 149,8 tis. t a zvyšuje se s rostoucí životní úrovní, což je celosvětový trend.

Současně se ale zvyšuje míra jejich recyklace a znovuvyužití, meziročně 2015–2016 ze 74,3 % na 75,3 %. Legislativní změny přijaté v roce 2017 jako např. zákaz bezplatného poskytování plastových odnosných tašek předpokládají další možné snížení produkce odpadů z plastu.

Zpětný odběr vybraných výrobků se zvyšuje, nejvíce u přenosných baterií a akumulátorů. Úroveň jejich zpětného odběru se meziročně 2015–2016 zvýšila z 36,3 % na 52,0 % a podařilo se tak naplnit cíl vyplývající z evropské legislativy. Minimální cíl úrovně sběru pro přenosné baterie a akumulátory je od roku 2016 stanoven na 45 %, v případě elektrozařízení je cílovou hodnotou 40 % od roku 2016, resp. minimálně 65 % od roku 2021.

FINANCE

Nejvíce prostředků dlouhodobě míří do oblasti ochrany vody, resp. nakládání s odpadními vodami, dále do oblasti nakládání s odpady a do oblasti ochrany ovzduší a klimatu v podobě realizace programů zaměřených např. na podporu zateplování, úspor energie a změn technologií vytápění jako v případě programu Nová zelená úsporám nebo tzv. kotlíkových dotací. (Více k bilanci dotací do životního prostředí najdete na zde).

V roce 2016 objem vynaložených finančních prostředků zejména ze státního rozpočtu a z územních rozpočtů meziročně výrazně klesl, a to z důvodu ukončení programového období původního OPŽP 2007–2013 a postupného náběhu navazujícího OPŽP 2014–2020 s nižší finanční alokací.