Legislativní rada vlády schválila věcné záměry nových odpadových zákonů

Dnes ve čtvrtek 23. dubna 2015 se na Úřadu vlády se konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. K projednání měla rada pět bodů – věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností a věcný záměr zákona o odpadech, návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti, návrh zákona o právu shromažďovacím, návrh zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Oba nové odpadové zákony doporučila LRV schválit ve znění jejího stanoviska. Paragrafová znění zákonů by měla jít do legislativního procesu odhadem září nebo na podzim 2015, s tím, že účinnost by měla být v roce 2017.

Schváleno:

• věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností

• věcný záměr zákona o odpadech 

• návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti

• návrh zákona o právu shromažďovacím

Přerušeno:

• návrh zákona o podnikání na kapitálovém trhu

POSLANECKÁ SNĚMOVNA A SENÁT:

Již příští týden V ÚTERÝ (28.4.) bude zahájena další schůze Poslanecké sněmovny. Dle návrhu programu by měli poslanci pokračovat v diskuzi na téma podpory biopaliv a dále ve druhém a třetím čtení projednat novelu zákona o ochraně veřejného zdraví. Na programu zatím není druhé čtení infringementové novely zákona o odpadech ani zákona o prevenci závažných havárií. Oba předpisy již projednal Výbor pro životní prostředí. Zbylé přidělené výbory projednají zákon o PZH tento týden. O čtrnáct dní později bude zahájena i další schůze senátu, kde senátoři budou projednávat novelu energetického zákona. Anotace předpisů - ZDE (26. schůze PSP ČR).

Věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností:
Věcný záměr návrhu zákona upravuje práva a povinnosti osob při nakládání s vybranými výrobky v celém jejich životním cyklu. Týká se to elektrických a elektronických zařízení včetně solárních panelů, baterií a akumulátorů, pneumatik a vozidel. Stanovuje práva a povinnosti všech, kteří nakládají s elektrozařízeními, bateriemi a akumulátory, pneumatikami a vozidly od jejich uvedení na trh až po jejich zpracovaní poté, kdy se staly odpadem. Věcný záměr návrhu zákona vychází z principu rozšířené odpovědnosti výrobců, proto stanoví jejich povinnosti tak, aby bylo zajištěno environmentálně přijatelné nakládání s těmito výrobky na konci jejich životnosti. Povinnosti ukládá výrobcům jednotlivých komodit, kteří výrobek vyrobí nebo uvedou na trh v ČR, i těm, jejichž značka se objeví na výrobku. Předkladatelem zákona je Ministerstvo životního prostředí (MŽP).
 

Věcný záměr zákona o odpadech:
Nový zákon zavede povinnost pojištění zařízení pro nakládání s odpady, které bude krýt poškození životního prostředí a také velmi časté situace, kdy po osobě nakládající s odpady po jejím zániku zůstane velké množství odpadů, jejichž odstranění musí v současnosti zajistit stát. Obec bude nově ze zákona účastníkem všech řízení o povolení provozu zařízení pro nakládání s odpady provozovanými na jejím území. Doposud tomu tak bylo pouze u zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Zároveň dojde k navýšení kontrolních a sankčních pravomocí obecních a krajských úřadů, protože mají přehled o fungování odpadových zařízení na svém území a také zájem na jejich bezproblémovém provozu. Věcný záměr zákona o odpadech navrhuje řadu odchylek od stávající právní úpravy, a to zejména pokud jde o komunální odpady, evidence odpadů, tzv. černé skládky, nebezpečné odpady, skládkování, výkup kovů, limit pro ohlašování produkce odpadů a udělování pokut. Předkladatelem zákona je Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a o změně souvisejících zákonů:
Návrh zákona definuje soukromou bezpečnostní činnost, upravuje podmínky výkonu soukromé bezpečnostní činnosti, podmínky výkonu bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu a působnost Ministerstva vnitra a dalších orgánů vykonávajících státní správu na úseku bezpečnostní činnosti. Zároveň stanoví, na které činnosti se návrh zákona nevztahuje (např. advokátů, notářů, patentových zástupců a soudních exekutorů, ČNB, činnosti pojišťoven, Policie České republiky, ozbrojených sil České republiky, Vojenské policie a Vojenského zpravodajství, nebo zpravodajských služeb, při výkonu jejich činnosti podle jiného právního předpisu). Podle návrhu zákona bude soukromou bezpečnostní činnost moci vykonávat pouze ten, kdo je držitelem licence vydané Ministerstvem vnitra. Předkladatelem zákona je Ministerstvo vnitra (MV).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů:
Cílem novelizace je posílit pravomoci obcí v okamžiku oznámení shromáždění. V současné době totiž obce mohou jen velmi těžko regulovat např. konkrétní místo konání shromáždění, případnou kolizi dvou shromáždění nebo shromáždění s kulturní, sportovní či jinou akcí (koncert, vánoční trhy). Navíc bude obecní úřad dále moci rozhodnutím upravit podmínky konání shromáždění, pokud bude dáno riziko narušení veřejného pořádku či zásahu do práv jiných osob (půjde-li např. o pogromistické pochody). Doposud bylo možno shromáždění jen zakázat, z nemnoha důvodů uvedených v zákoně, a obecní úřad nemohl svolavatelům ukládat závazně povinnosti, mohl se maximálně snažit o dohodu. Stanovení podmínek je zároveň menším zásahem do shromažďovacího práva než úplný zákaz demonstrace. Zástupcům obecních úřadů se též výslovně přiznává oprávnění udílet pokyny k zajištění pokojného průběhu shromáždění, včetně situací, kdy dochází ke střetu s jinými právy či zájmy (rušení shromáždění jinou akcí, výkonem jiného práva, např. petičního, ohrožení zdraví či majetku). Předkladatelem zákona je Ministerstvo vnitra (MV).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů:
Návrh zákona obsahuje převážně změny, jimiž se sleduje implementace evropských právních předpisů, konkrétně revidované transparenční směrnice, směrnice Omnibus II, nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů a směrnice UCITS V. V souvislosti s výkladovými nejasnostmi ohledně některých stávajících transpozičních ustanovení je rovněž žádoucí normativně precizovat předmětnou úpravu tak, aby bylo vyhověno požadavku na řádné zapracování evropské legislativy do vnitrostátního práva. Další úpravy dotčených zákonů jsou vyvolány potřebou reagovat na vývoj trhu a reflektují poznatky z praxe. Navrhované změny sledují zatraktivnění fondového podnikání a zjednodušení procesních otázek v oblasti kapitálového trhu, jakož i harmonizaci správních poplatků na úseku finančního trhu. Předkladatelem zákona je Ministerstvo financí (MF).