Více času na podstatné
Jak se dešťová voda dotýká stavebníků
Přemýšlíte, jak doma efektivně šetřit? Chystáte stavět či rekonstruovat váš dům? A jak jste na tom s využitím dešťové vody. Jste připraveni jí opětovně navracet přírodě? Bude vaše řešení postačující pro kolaudační komisi? Víte, na co všechno, byste se měli předem připravit?
Nároky na bydlení každého z nás rostou nejen s věkem, ale i s dobou ve které žijeme. Z pohledu rušné civilizace 21. století se kritéria značně zvyšují, často jde o propojení zdánlivě nemožného, přesto se slova jako energeticky soběstačný a ekologicky šetrný stávají více než moderním slovním spojením. Tradiční, a to nejen z pohledu verbálního, pro nás proto v tomto směru zůstává například hospodaření s dešťovou vodou (HDV) na našem pozemku, které funguje už mnoho generací. I když dešťová voda na rozdíl od té kohoutkové není pitná, doma ji můžeme dobře zužitkovat. Právě opětovným navrácením dešťové vody nově i do městských aglomerací čím dál tím víc stoupá její neodmyslitelná hodnota. Přesto je dešťová voda stále vnímána mnohými z nás jako velký problém a to nejen v době, kdy řešíme rekonstrukci či stavbu domu.
Proč řešit každou dešťovou kapku?
Srážky, tj. dešťová voda a voda vzniklá táním sněhu, patří v České republice k obvyklým jevům jejich množství a intenzita kolísá s daným obdobím a místem, kde jejich úhrn měříme. Při jejich dopadu na zatravněné a zalesněné plochy se většina vody vsákne či se její odtok výrazně zpomalí. Těchto míst však stále více či méně ubývá a dochází tak negativnímu ovlivnění přirozeného koloběhu vody. Města rostou rychleji, než se předpokládalo a jak se na kanalizaci připojují nové a nové plochy, nestačí již za deště odvádět všechnu vodu. Kapacita městských kanalizací je tak nedostačující a dochází pak k nečekaným pohromám, jako je vyplavení obce, vylití řeky z koryta a s tím související majetkové škody. Ve finále na problém doplatí i ten, kdo ho nezpůsobil, například vlastník starého domu přímo v jeho centru. Problém totiž často způsobuje například nová zástavba na okraji měst, která přetěžuje kanalizaci.
Zajímavosti:
- Až 50 % spotřeby pitné vody v domácnostech, lze nahradit užitkovou vodou bez jakéhokoliv snížení našeho komfortu.
- Roční srážkové úhrny kolísají na území ČR mezi 410 a 1700 mm. Na většině území je roční srážkový úhrn 600 – 800 mm. Za rok tedy můžeme ze šikmé střechy (z pálených tašek) domu o zastavěné ploše 100 m2 získat průměrně přes 52 tisíc litrů vody (pro srovnání – jeden občan ČR průměrně spotřebuje ročně asi 33 tisíc litrů pitné vody, tato voda by tedy mohla pokrýt spotřebu užitkové vody více než tří lidí.
- K instalaci nádrže pro akumulaci a využití dešťové vody v individuální výstavbě není třeba zvláštní povolení. Podle § 6 odst. 1 Zákona o vodách může každý „na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení.”
Práce vodohospodáře je vykopat starou kanalizaci a nahradit ji za novější, která bude kapacitně větší, popřípadě by měl vybudovat velké retenční nádrže, aby bylo kde zachytit rychlý odtok vody z měst a zabránit tak povodním při každém větším dešti. Podle platné legislativy, která podporuje vsakování dešťové vody před vypouštěním do kanalizace, musí ale zodpovědnost na svá bedra plně převzít stavebník a to jak nového tak i rekonstruovaného domu.
Stavebník totiž svým konáním přispívá k výše uvedeným pohromám a opatření provedená na jeho straně jsou ekologičtější a zároveň i ekonomičtější. Opatření se týkají svodů dešťové vody ze střech na pozemku stavebníka, retenčních nádrží na dešťovou vodu, zasakovacích průlehů, kořenových čistíren, využití vodopropustných povrchů či opětovné využívání zadržené dešťové vody.
Je jasné, že opatření zatím nenašlo mnoho obdivovatelů, jelikož pořizovací náklady prodraží stavební rozpočet. Na druhé straně prodražení není veliké a vložené peníze se vrátí ještě dříve, než čekáte. Statistiky uvádějí návratnost investic v oblasti HDV do 5 -10 let vztaženo na místo, ve kterém stavíme. Úspory lze pozorovat například za vodné a stočné u pitné vody a za odpadlou povinnost platby za stočné odpadních vod.
Které právní předpisy tedy musí stavebník dodržet při nakládání s dešťovými vodami?
Již více jak čtyři roky požaduje stavební úřad po každém stavebníkovi či vlastníkovi stavby vyřešení hospodaření s dešťovou vodou na vlastním pozemku. Bez tohoto dokumentu příslušný úřad stavební povolení, rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, o povolení změn stavby, o změně užívání stavby, ani kolaudační souhlas nesmí vydat. Pro ujasnění to tedy znamená, že se tato legislativa netýká pouze novostaveb, ale i nástaveb, přístaveb či například zateplení (Stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu).
Stavební dokumentace se musí opírat hned o několik zákonů. Nejdůležitějším v této oblasti je zákon „vodní“ (Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů), který stanovuje povinnost pro stavebníky zajistit vsakování nebo zdržování a odvádění srážkových vod při provádění staveb nebo jejich změn či pouze změn jejich užívání. Dalším relevantním zákonem je „kanalizační“ zákon (Zákon č. 274/2001 Sb., o kanalizacích a vodovodech), který stanovuje povinnost pro podnikatelské subjekty platit za odvádění srážkové vody do jednotné kanalizace. Tato povinnost se však může po vzoru okolních států již brzy dotknout i všech fyzických osob, kteří vlastní nemovitost. Priority nakládání se srážkovou vodou dále vychází z Vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (ve znění Vyhlášky č. 269/2009 Sb.) a Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Všechny tyto zákony a vyhlášky je třeba brát v úvahu, máme-li v plánu stavět na svém pozemku.
A jak dál ?
Dešťová voda tedy i v legislativě konečně našla své místo. Stává se tedy tématem v každé domácnosti, která staví nebo řeší udržitelnost svého bydlení. Zorientovat se ve všech zákonech a vyhláškách ale není snadné. O radu či pomoc můžete požádat poradce Ekocentra Koniklec, kteří vám bezplatně nabídnou své poradenské služby v rámci projektu „Počítáme s vodou“, který je zaměřen na HDV v České republice.
Autorem článku je Ing. Kateřina Vránková, poradkyně Ekocentra Koniklec. Článek vznikl v rámci projektu „Počítáme s vodou“ financovaného z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací na téma HDV najdete na www.ekocentrumkoniklec.cz/destovavoda a v případě dotazů kontaktujte naše poradce na poradna@ekocentrumkoniklec.cz.
Rádi byste také publikovali u nás na webu? Pokud ano, tak nám prosím nabídky zasílejte na info@tretiruka.cz. Děkujeme!