Informace ke kvalitě ovzduší a zdravotních rizik za rok 2015

Vláda se včera seznámila s informací o kvalitě ovzduší a spojených zdravotních rizicích, která byla předložena na základě usnesení vlády České republiky ze dne 11. června 2007 č. 630, kterým byl přijat Národní program snižování emisí České republiky[1] a ve kterém bylo uloženo ministru životního prostředí ve spolupráci s ministrem zdravotnictví připravit do 30. listopadu 2007 a dále pak každoročně tuto informaci.

Informace se skládá ze tří částí. První částí je „Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2015“, druhou částí je „Informace o hodnocení provozu smogových regulačních systémů na území České republiky v zimní sezóně 2015 – 2016 a v letní sezóně 2016“ a třetí částí, která je vypracována na základě výsledků první části, je „Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší v roce 2015“.

Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu shrnuje data naměřená v roce 2015. V porovnání s rokem 2014 došlo k  nárůstu procenta území, kde byl alespoň pro jednu znečišťující látku překročen imisní limit (bez zahrnutí přízemního ozonu) z 13,5 % v roce 2014 na 20,4 % v roce 2015. Důvodem nárůstu procentuální plochy území ČR je zejména rozšíření plochy území, kde došlo k překročení imisního limitu pro benzo(a)pyren. Navzdory nárůstu území s překročením imisním limitem došlo k mírnému poklesu počtu obyvatel vystavených nadlimitní zátěži, což je dáno poklesem koncentrací v hustě osídlených oblastech. V roce 2015 bylo nadlimitnímu působení znečištěného ovzduší vystaveno 51,5 % obyvatel (v roce 2014 bylo nadlimitnímu působení znečištěnému ovzduší vystaveno 54,2 % obyvatel).

Roční imisní limit pro PM₁₀ byl v roce 2015 překročen na 0,02 % území ČR, kde žije zhruba 0,01 % obyvatel (v roce 2014 byl tento imisní limit překročen na 0,45 % území ČR s cca 2,2 % obyvatel). Denní imisní limit pro PM₁₀ byl v roce 2015 překročen na 2,5 % území ČR s cca 10,4 % obyvatel (v roce 2014 byl tento imisní limit překročen na 8,1 % území s cca 24,4 % obyvatel). Roční imisní limit pro PM_2,5 byl v roce 2015 překročen na 0,9 % území ČR s cca 5,1 % obyvatel (v roce 2014 byl překročen na 1,8 % území ČR s cca 8,6 % obyvatel). Roční imisní limit pro benzo(a)pyren byl v roce 2015 překročen na 20,3 % plochy ČR, kde žije asi 50,8 % obyvatel (v roce 2014 byl tento imisní limit překročen na cca 10,7 % území ČR s cca 51,1 % obyvatel). Přestože se plocha území ČR s nadlimitními koncentracemi benzo(a)pyrenu téměř zdvojnásobila, procentuální zasažení obyvatel se nezvýšilo. Vysvětlením je pokles koncentrací pod imisní limit především v místech s vysokým počtem obyvatel, zejména v Praze a Plzni. V této souvislosti je nutné uvést, že odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami a to především z důvodu nedostatečného počtu venkovských stanic. V roce 2015 do modelového odhadu polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu vstoupila data z nově provozované venkovské stanice, na základě které bylo odhadnuto vyšší procento plochy s překročeným imisním limitem. Průměrné roční koncentrace v roce 2015 v porovnání s rokem 2014 však klesly na 50 % stanic.

Hodnocení provozu smogových regulačních systémů na území České republiky informuje o vzniku a průběhu smogových situací v zimní sezóně 2015 – 2016, kdy došlo k výskytu vysokých koncentrací suspendovaných částic frakce PM₁₀ a SO₂ ve vnějším ovzduší. V zimní sezóně 2015 - 2016 došlo k vyhlášení 13 smogových situací z důvodu překročení prahové hodnoty pro PM₁₀ a jedné smogové situaci kvůli překročení prahové hodnoty pro SO₂, nedošlo však ke splnění podmínek k vyhlášení regulace vybraných zdrojů (v zimní sezóně 2014 – 2015 došlo k vyhlášení 6 smogových situací z důvodu překročení prahové hodnoty pro PM₁₀ a byla vyhlášena jedna regulace vybraných zdrojů). Dále je součástí uvedeného dokumentu i zhodnocení imisní situace na našem území ve vztahu k troposférickému ozonu v letních měsících roku 2016. V letní sezóně 2016 nebyla vyhlášena ani jedna smogová situace v důsledku vysokých koncentrací troposférického ozonu (pro srovnání v letní sezóně 2015 bylo vyhlášeno 25 smogových situací). Značný pokles oproti minulé letní sezóně byl způsoben rozdílnými meteorologickými podmínkami. Zvýšené koncentrace troposférického ozonu se zpravidla vyskytují během dní s vysokými teplotami vzduchu, jasnou nebo polojasnou oblohou a malými rychlostmi větru.

Odhad zdravotních rizik, který je součástí třetího dokumentu, byl zpracován pro oxid dusičitý, suspendované částice frakce PM₁₀ a PM_2,5 a dále také pro vybrané látky s potenciálním karcinogenním účinkem – arsen, nikl, benzo(a)pyren a benzen. Podle závěrů v této části, na základě odhadu průměrné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM₁₀ v roce 2015 v městském prostředí (23,9 µg.m^-3), lze zhruba odhadnout, že v důsledku znečištění ovzduší touto škodlivinou byla celková úmrtnost navýšena o 4,8 % proti úmrtnosti při ročním průměru 13,3 µg.m^-3, pro kterou použitý výpočetní model dává hodnotu předčasné úmrtnosti na úrovni nula (při zohlednění průměrného 75 % zastoupení frakce PM_2,5 ve frakci PM₁₀). Proti roku 2014 (5,7 %) se jedná tedy o snížení na úrovni 0,9 %. Odhad snížení předčasné úmrtnosti způsobené expozicí PM₁₀ vychází z metodiky Světové zdravotnické organizace (WHO), která pracuje s „odhadem střední hodnoty v městském prostředí ČR“. Meziroční snížení počtu obyvatel vystavených nadlimitnímu působení frakce PM₁₀ tak tento odhad dopadu na zdraví nemusí významněji ovlivnit – metodiky výpočtu jsou založeny na jiných kritériích. Výše hodnocené látky s karcinogenním působením mohly v podmínkách ČR zvýšit riziko nádorového onemocnění, podle typu lokality o 3 až 7 případů na 10 tisíc celoživotně exponovaných obyvatel (tj. po dobu 70 let). Přes mírný pokles proti roku 2014 (4 až 9 případů na 1 tisíc obyvatel) jde o víceméně stabilní situaci.

Přílohou informace je také CD nosič s ročenkou Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen „ČHMÚ“) „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2015“ (dále jen „ročenka“), který obsahuje souhrnný tabelární přehled informací o stavu a vývoji kvality ovzduší na území státu. Zde uvedené informace o stavu a vývoji kvality ovzduší vycházejí z dat naměřených na stanicích imisního monitoringu z celé ČR, které jsou provozovány především ČHMÚ, menší měrou pak ostatními subjekty (např. zdravotními ústavy, městy, aj.). Naměřené údaje jsou po ověření správnosti zasílány do Informačního systému kvality ovzduší (ISKO), který provozuje ČHMÚ. Do imisní databáze ISKO jsou také ukládány výsledky měření z německé i polské strany[2] z oblasti bývalého Černého trojúhelníku.

Ročenka je výsledkem každoročního zpracování systematicky shromažďovaných imisních, emisních a depozičních dat ukládaných do příslušných databází ISKO. Zhuštěná forma tabulek, grafů a mapových znázornění podávající celkový přehled o stavu znečišťování ovzduší a znečištění ovzduší, spolu s hodnocením atmosférické depozice, představuje objektivní prezentaci verifikovaných dat imisního monitoringu a údajů o chemickém složení atmosférických srážek z jednotlivých měřicích stanic. Přehled informací, tabulek, grafů a mapových prezentací z ročenky je rovněž dostupný na internetu, URL: https://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html.

Čtěte také:

ČHMÚ vydal publikaci „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2015“ (2.12.2016)