Český vědec je za kapalinovou turbínu nominován na Evropskou cenu pro vynálezce

Miroslav Sedláček jako jeden z 15 finalistů je nominován na Evropskou cenu pro vynálezce roku 2016. Ten společně se svými kolegy na univerzitě pracoval na vývoji kapalinové turbíny, která má potenciál posunout systém získávání energie z vody o značný kus dopředu.

Potřetí od počátku udělování ceny vynálezce je mezi finalisty Čech: Miroslav Sedláček (65) je nominován za svůj vynález kapalinové turbíny v kategorii výzkum. Toto prestižní vyznamenání uděluje po jedenácté Evropský patentový úřad (EPÚ) 9. června v Lisabonu.

Český vynálezce Miroslav Sedláček, stavební inženýr, vyučující a vědec na Českém vysokém učení  technickém v Praze. Společně se svými kolegy na univerzitě, Vladimírem Novákem a Václavem Beranem, pracoval na vývoji kapalinové turbíny a získal pro ni patent. Tato turbína má potenciál posunout systém získávání energie z vody o značný kus dopředu.

Vychází z efektu vortexu - fyzikálního principu  rotujících tekutin - a získává elektřinu z hydrokinetické energie. Kapalinová turbína může generovat energii také z pomalu tekoucích toků, potoků nebo z přílivu a odlivu, což představuje revoluční alternativu a doplnění zdrojů při získávání energie z konvenčních vodních elektráren, pro které byla nutná značná průtoková rychlost nebo velká výška pádu vody. Kapalinová turbína dokáže vyrábět až 10 kilowathodin elektřiny za den z pomalu tekoucích toků (dostatečně pro pokrytí potřeby elektřiny pěti domácností) a tím zajistit zásobování v oblastech, které nejsou napojené na elektrickou síť. Tato metoda má potenciál na to, aby získávání elektrické energie z vodních zdrojů globálně nabralo úspěšný kurz.

Z více než 400 individuálních vynálezců a týmů vynálezců, kteří byli pro ocenění navrženi, zvolila mezinárodní nezávislá porota pro letošní cenu vynálezce 15 finalistů. Finalisté pocházejí z 13 zemí: z České republiky, Itálie, Belgie, Francie, Velké Británie, Německa, Nizozemska, Dánska, Švédska, Litvy, USA,  Portugalska a Indie. Jejich vynálezy jsou z nejrůznějších oborů jako je stavebnictví, lékařská technika, biochemie, technologie životního prostředí,  potravinářská technologie a fyzika.

Dalších 14 finalistů pěti kategorií v roce 2016 jsou:

Virna Cerne a Ombretta Polenghi (Itálie): Náhrada lepku z kukuřice

Tyto dvě ženy pracující na pozici chemiků v potravinářství pro italskou firmu vyrábějící potraviny Dr. Schär vyvinuly metodu pomocí které lze extrahovat z kukuřice proteiny podobné lepku a tím vyrobit bezlepkové pečivo s konzistencí a chutí stejnou jako u toho vyrobené z pšeničné mouky. Tato metoda nabízí velký výběr produktů bez lepku pro ty, kteří dbají na bezlepkovou výživu. Podle odhadů trpí nesnášenlivostí na lepek (celiakií) zhruba jedno procento lidí.

Joan Daemen, Pierre-Yvan Liardet a tým (Belgie, Francie): Bezpečné kódování čipových karet

Týmu belgických a francouzských inženýrů a kryptografů ze STMicroelectronics se podařilo uzavřít možnou bezpečnostní chybu, kvůli které byly až dosud miliardy čipových karet ohrožené pokusy o podvod. Podvodné využívání této chyby by mohlo způsobit vysoké náklady vydavatelům karet a značné nepříjemnosti milionům zákazníků bank a mobilních služeb. Joan Daemen, jeden z vedoucích světových lídrů v oblasti kryptografických algoritmů a bezpečnosti dat je spoluvynálezcem Advanced Encryption Standard, který se používá k ochraně vysoce citlivých dat.

Bernhard Gleich, Jürgen Weizenecker a tým (Německo): Zobrazování paramagnetických částic (MPI)

Trojdimenzionálně a to ještě navíc s dosud nedosaženou přesností a rychlostí: Gleich a Weizenecker vynalezli se svým týmem ve Philips Research v Hamburku proces založený na zobrazování paramagnetických částic (MPI), který umožňuje v reálném čase zobrazení měkkých částí na milimetr přesně. V budoucnosti lze přesněji diagnostikovat onemocnění srdce a cév stejně jako rakovinu mnohokrát rychleji a tím i včas zahájit léčbu. Také během operací může MPI pomocí přenosu zobrazení živě z organismu kontrolovat vliv zákroků a podání léků v reálném čase.

Tue Johannessen, Ulrich Quaade, Claus Hviid Christensen a Jens Kehlet: Nørskov (Dánsko): Uchovávání amoniaku pro redukci oxidů dusíku

Výzkumný tým dánské firmy Amminex vyvinul metodu těkavého amoniaku (čpavku) v běžných podmínkách v kompaktní, pevné formě. 100 gramová kostka z amoniakové soli dokáže pojmout téměř 50 gramů pevného amoniaku - to odpovídá 60 litrům čistého amoniakového plynu. Tato inovace umožňuje využívat amoniak jako efektivní naftový čistič výfukových plynů, který neutralizuje emise oxidu dusíku. Kromě toho má potenciál pro přímé i nepřímé použití v palivových článcích vozidel poháněných vodíkem.

Helen Lee (Francie/Velká Británie): Diagnostická sada pro rozvojové země

Výzkumná pracovnice na Univerzitě v Cambridge vyvinula nákladově efektivní a jednoduše použitelný diagnostický text pro onemocnění jako je HIV, hepatitida B a chlamydie. Tyto testy prodává společnost spinn-off „Diagnostics for the Real World“ přes univerzitu, na které Lee vyučuje a využívají je mnohé nevládní organizace. Dosud bylo na HIV testováno 40 000 lidí. Diagnostické sady umožňují rychlé výsledky a jsou nezávislé na lékařských zařízeních v místě, což jsou rozhodující výhody při použití v oblastech se slabě rozvinutou strukturou.

Arminas Ragauskas (Litva): Bezpečné měření vnitrolebečního tlaku pomocí ultrazvuku

Pro diagnózu poranění lebky a mozku a tumorů centrálního nevového systému je nevyhnutelné rychlé a bezpečné změření vnitrolebečního tlaku. Obě lékařská zařízení vyvinutá Ragauskasem a jeho litevským vědeckým týmem umožňují neurologům odložit vrták na stranu - protože dosavadní metody vyžadovaly otvory do lebky - a místo toho jednoduše upevnit senzory na oči pacienta. Technologie vycházející z Dopplerova jevu změn vlnové délky je přesnější a nabízí bezpečnou cestu, jak změřit vnitrolebeční tlak a kromě toho ušetří i cenný čas, aby bylo možné co nejdříve začít s léčbou příčiny.

Alim-Louis Benabid (Francie): Léčení Parkinsonovy choroby

Neurochirurg a fyzik Benabid vyvinul revoluční metodu, která využívá vysokofrekvenční elektrické impulzy k léčení tremoru u Parkinsonovy choroby a jiných neurologických onemocnění. Z Benabidovy hluboké mozkové stimulace (THS) celosvětově profituje již 150 000 pacientů s Parkinsonovou chorobou: díky vynálezu tohoto Francouze jsou opět schopni vést samostatný život s možností rozhodovat sami o sobě.

Elvira Fortunato a Rodrigo Martins (Portugalsko): Tranzistory z papíru

Fortunato a Martins se svým výzkumným týmem vyvinuli v kooperaci s YDreams, spin-off Nové university Lisabon, tranzistory z papíru, které jsou nejenom nákladově výhodnější a energeticky úspornou alternativou ke křemíkovým čipům, ale otevírají i nové možnosti využití v radiofrekvenční identifikaci (RFID) v zasílatelství a managementu zásob ale i při samostatné aktualizaci letenek, vizitek nebo potravinářských etiket.

Hugh Herr (USA): Bionické protézy nohy

Tragická nehoda, při které biofyzik Herr ztratil obě spodní stehna, ho přivedla na myšlenku, věnovat svou kariéru vývoji inteligentních protéz: jeho inovace umožňují tisícům lidí s amputacemi znovu chodit, běhat a dokonce tancovat - a to ladně a přesně. Předcházející generace jeho protéz umožnili svému  vynálezci Herrovi nejenom opět se věnovat horolezectví, ale dosáhnout ve sportu znovu špičkové úrovně. Jeho novější biomechanické pomůcky otevírají pro technologii protéz opět zcela jiné úrovně.

Robert Langer (USA): Cílené léky proti rakovině

Tento inženýr chemie a biomedicíny připravil svým vynálezem zapouzdření protirakovinných léků do biologicky rozložitelných umělých hmot cestu pro nové terapeutické metody v boji s rakovinou. Tato technika se ukázala být skvělou zbraní proti agresivní rakovině a celé řadě dalších onemocnění. Z léčby  odvozené od Langerových biologických umělých hmot včetně stentů oplášťujících účinné látky profitovalo vice než million lidí. Langer založil více než 20 biotechnologických firem a vede celosvětově největší biomedicínskou výzkumnou laboratoř.

Arogyaswami Paulraj a tým (Indie/USA): Rychlejší bezdrátové připojení

Úspěch rychlého mobilního širokopásmového připojení je výsledkem práce mnoha vynálezců, ale pouze několik málo z nich hrálo tak zásadní roli jako Paulraj se svým týmem na univerzitě ve Stanfordu. Univerzitní profesor a bývalý indický námořní komodor vynalezl technologii pro komunikační systémy známou jako MIMO, která rozloží rádiové signály na malé části, které vysílá a příjímá více antén. Technologie MIMO otevřela možnosti pro přenášení velkých objemů dat frekvencemi s omezeným širokopásmovým připojením.

Alain Carpentier (Francie): Implementovatelné umělé srdce

Pouze velmi málo lidí se zasloužilo takovou měrou o kardiochirurgii jako Carpentier: tento 82letý kardiolog je jedním z nejuznávanějších v tomto oboru, jím vyvinuté technologie v oblasti chirurgie srdeční chlopně stanovily celosvětově nové standardy. Jeho vynález prvního autonomního a plně implantovatelného umělého srdce je nadějí pro necelé dva tisíce lidí, kteří ročně čekají na transplantaci srdce.

Tore Curstedt (Švédsko): Podpora dýchání u novorozenců

U novorozenců mohou být první nádechy v životě spojené s velkým nebezpečím. Nemoc známá pod označením syndrom respirační tísně novorozence (RSD) byla dosud nejčastějším důvodem úmrtí předčasně narozených dětí. Díky celosvětově nejprodávanějšímu a nejefektivnějšímu léku proti RDS vyvinutému  laboratorním lékařem Torem Curstedtem a jeho výzkumným kolegou Bengtem Robertsonem (1935-2008) se podařilo podstatně snížit míru úmrtnosti  novorozenců. Curstdetův lék - od uvedení na trh byl použit u více než 3 milionů dětí - tak přispěl k záchraně mnoha malých pacientů.

Anton van Zanten (Německo/Nizozemsko): Elektronická kontrola stability u vozidel

Inovace zachraňující životy se často přehlížejí - občas je to dokonce i úmyslně: elektronická kontrola stability (ESP), která byla vyvinutá automobilovým  inženýrem van Zanten v německé firmě Robert Bosch GmbH, pracuje během běžné jízdy v pozadí a zapne se pouze tehdy, je-li to nutné. I přesto by neměl  být enormní vliv ESP na bezpečnost silničního provozu podceňován. ESP zabránil zhruba 260.000 nehodám v Evropě a patří proto hned za bezpečnostním pásem k nejdůležitějším systémům kontroly bezpečnosti jízdy.